Pondělí
Za deset dní mi bude deset měsíců, ale již dnes jsme byli s maminkou u paní doktorky na 10ti měsíční prohlídce. Měřím 74 cm a vážím 9,3 kg. Na váze se mi tentokrát moc nelíbilo a sestřičce jsem to důrazně říkal. Dál jsem byl ale zas pohodář. Paní doktorce jsme říkali, že chodím kolem nábytku, s tím byla spokojená a říkala, že jsem pohybově nadaný. Až budu chodit bez opory, tak si mám pořídit botičky. Do té doby mi mají stačit ponožky, za capáčky nemám zbytečně utrácet.
Dále se maminka dozvěděla, že zeleniny se rozhodně nepřejím a moje dávka masa odpovídá plné polévkové lžíci. Ke 1/4 kg jogurtu, který sním k odpolední svačince můžu klidně dostat ještě ovoce. Prý nejsem vůbec silný a energie jistě vydám dost, takže se mne maminka nemusí bát krmit. Tatínek se pak ještě doma ptal, zda maminka zmínila, že ze mne chtějí mít cyklistu vrchaře.
Maminka mne nyní kojí před spaním, ráno a případně v noci, pokud si řeknu. Prý to tak je v pořádku a máme v tom pokračovat.
Také jsme se radili o nočníku a prý to můžeme začít co nejdřív zkoušet. Je to totiž dlouhodobá záležitost a čím jsem mladší, tím se se mnou bude lépe manipulovat.
Večer tedy maminka s tatínkem hledali po netu prolézací tunel a nočník.
Úterý
Navštívila nás teta Bára, která nosí v bříšku už pěkně velkou Elišku.
Když přišla do dveří, byl jsem zrovna v předsíni. Chvíli jsem se na ní díval a pak jsem se zas rozplakal. Tahle teta mne vždycky rozpláče, ale za chvíli už s ní byla legrace. Vzal jsem jí pak k nám do parku a na zmrzku.
Teta říkala, že se nočník dá koupit v OBI, tak jsme se tam šli společně podívat, ale v tom našem nemají.
Večer jsem šel přes park shánět nočník na Prosek do Billy. V parku byl jako každé úterý koncert smyčcového kvinteta. Chvilku jsme jej poslouchali a pak jsme šli dál k dětskému hřišti, kde jsme potkali tetu Šárku s Rudou a Sofinkou. Já jsem si s Rudou nejdřív povídal z kočárku do kočárku a zkoumal jsem kolečko od koloběžky, kterou měl Ruda na kočárku. Pak jsme společně jedli křupinky a sušenky. Já jsem ochutnal Rudovi sušenkové medvídky a zvířátka, které mi moc chutnali. Rudovi ovšem moje rýžovo-pohankové penízky nejely a penízek skončil v trávě.
Když jsme se přemístili na hřiště pro nejmenší, Ruda si šel hrát a já zůstal v kočárku. Tak jsem alespoň otestoval svoje kšíry. Chtěl jsem ven, ale zůstal jsem viset hlavou dolů a nožičky mi kmitaly ve vzduchu. Maminka byla značně vystrašená, když mne v té poloze viděla, ale pak byla ráda, že ty kšíry zjevně fungují.
Raději jsme s maminkou pokračovali na nákup. Nočník jsme však nesehnali ani v Bille, ani v drogerii, ani v dětských potřebách, ani v hračkářství.
Večer jsem se cachtal v umyvadle.
Středa
Jeli jsme s maminkou na návštěvu do Brandýska a cestou jsme se stavili v nákupním centru Letňany, kde se nám po pátrání několika obchody podařilo koupit jak obyčejný nočník, tak tunel - housenku Julinku.
V Brandýsku už bylo spousta kamarádů a kamarádek, kteří běhali po zahradě, cachtali se v bazénku a jezdili do něj na skluzavce. Tak jsem se rychle svlékl a přidal se k nim.
Byla tam s nimi zábava celé odpoledne i večer, kdy přijeli z práce tatínci. Já jsem s mým tatínkem chodil na výpravy kolem celého baráku, který jsem tak několikrát obešel, tedy oblezl.
Rodiče si večer užívali grilovačky a všechny děti šly postupně spát. Já jsem však po večerním nakojení začal poslouchat, kde co cvrliká, koukal jsem na rozsvícené pouliční lampy a vydal jsem se na výpravu po trávníku jako duch. Tak jsem se místo spaní přidal do společnosti a zkoušel jsem Aničky a Elliny hopsací balóny. Časem jsem usnul sedící ve společnosti v autosedačce a rodiče mne pak převezli domu, tam jsem dostal od maminky mlíčko a spal jsem ve své postýlce spokojeně dál.
Čtvrtek
Maminka mne poprvé posadila na nočník. Nožičkama ale pořádně nedosáhnu na zem a vůbec mi přijde lepší sedět na podlaze a nočník zkoumat rukama. Jediné, co se mi do nočníku za celý den podařilo, byly večer dva prdíky.
Odpoledne jsem si vybaloval housenku Julinku. Moc mne bavilo zejména sedět na její krabici a zkoumat jednu otevřenou stranu. Tedy až do doby, než jsem z té pěticentimetrové krabice spadl pozadu na hlavu. Pak už jsem se raděj věnoval samotné housence, prolézal jsem skrz ní a zkoumal její obličej.
Pátek
Hned ráno mne maminka zas posadila na nočník. Nechtěl jsem ale na něm sedět, protože jsem se potřeboval vyčůrat. Vstal jsem a udělal jsem loužičku vedle něj. Šel jsem se následně ocákat za tátou do sprchy, když mne maminka osušila, tak jsem zvládl další louži v koupelně. Nerozumím tomu, ale maminka z toho moc nadšená nebyla.
Přes den jsem si zas užíval moji novou housenku i s její krabicí.
Odpoledne nás navštívila teta Martina s Filípkem. Společně jsme se prošli sídlištěm na Ládví a cesta zpět na Střížkov byla pro Filípka první jízdou hromadnou dopravou v jeho životě. Pak jsme si společně hráli u nás doma. Navzájem jsme si brali hračky a ukazoval jsem Filípkovi moji housenku. On do ní ale nechtěl.
Večer jsem se v kočárku snažil vyrovnat Davidu Copperfieldovi a dostat se z pětibodového zakšírování. Marně a nakonec jsem u toho usnul.
Sobota
Ráno jsme jeli nejdřív do Bělé, kde jsem si pohrál s babičkou, zatímco rodiče stěhovali nábytek. Pak jsme pokračovali v cestě do Turnova.
V Turnově na zahradě jsem si užíval s tetou Olčou, zkoumal jsem půl hodiny její svazek klíčů. Prababičce přijela na návštěvu její sestřenice s manželem, tatínek všem griloval večeři, já jsem také povečeřel na zahradě.
Neděle
Přes den pršelo, tak se nedalo být moc venku. Dopoledne jsem masil rodiče a oni mne na oplátku lohtali.
Pak jsme společně zkoušeli postavit náš stan na dovolenou.
Večer jsem se s maminkou přemístil za babičkou do Bělé.
