Bára 10M - první zoubek a první regulérní popolezení (23.4.2013)

V sobotu odpoledne nás navštívil kamarád Honzík se setřičkou Šárkou a rodiči. Společně jsme si trochu pohráli a pak šli sledovat mašinky na Nádraži Prosek. Když už jsme se dodívali, tak jsme šli na hřiště v okolí. Bylo to příjemné odpoledne.

V neděli jsme si udělali na kole výpravu na Kbelské sportovní letiště. Byl krásný den a létalo jedno letadlo za druhým. Já jsem byl také v hangáru a mohl si sám sednout do několika letadel. Moc se mi to líbilo. Bára byla na vycházce přikšírovaná v kočárku, ležela na bříšku a dívala se ven.

V neděli 14. dubna maminka Barunce objevila na dásničce něco, co vypadá z dálky jako vřídek. Je to ale její klubající se první zoubek, který se už už dere ven a další den už byl cítit, že je úplně prořízlý.

O víkendu bylo konečně jarní počasí a v pondělí už to bylo na tričko. S teplým počasím, ale přišla také výheň na naši lodžii a Barunka místo usínání v kočárku rošťačí.

V pátek 19. dubna byla Bára maminkou prohlášena konečně za zdravou a šla po dlouhé době plavat. Ve vodě se jí moc líbí, kope nohama, cáká rukama, je to další vodní živel v rodině. Odpoledne mne maminka s Barunkou vyzvedly ve školce rovnou se Zálesákem a jeli jsme do Liberce. Táta za námi přijel až později večer s dědou. Já si zatím stihl pohrát s Karolínkou a dali jsme si také společnou koupel.

V sobotu jsem dopoledne jel na kole do bikrosové dráhy za hřitovem. Pěkně jsem jezdil i v terénu, je to zábava. Také jsme se zastavili na psím cvičišti a já jsem prolezl všechny psí prolejzačky. Byl jsem pak hodně unavený a než jsem se dostal do postýlky a usnul, byly skoro dvě hodiny, tak jsem pak celé odpoledne prospal. Zatím přišla na návštěvu do Ruprechtic i malá Eliška s rodiči. Ta už začíná sama chodit, tak snad Bára od ní odkouká nějaké lezení. Večer jsme se přemístili do Vesce za Tedíkem, Týnkou a Vojtíkem, který tam byl také na návštěvě.

V neděli bylo krásné počasí a tak jsme všichni jeli k Turnovu do Štastné země. Je to velké venkovní hriště s dřevěnými atrakcemi, ale i s velkými trampolínami a zvířátky. Moc se mi tam líbilo, chtěl jsem všechno vyzkoušet. Barunka, ta si oblékla pogumované kalhoty a poprvé si lezla po zemi a zkoumala trávu, slámu i sedmikrásky. Když jsme večer přijeli domů, tak jsem se chvilku učil na půjčeném Tedíkově kole šlapat na šlápkách, po chvíli mi to trošku šlo.

V pondělí 22. dubna vesele táta hlásil, že Bára popolezla  Byla na zemi nahatá, stála na čtyřech a kousek popolezla do předu. Jak se později ukázalo, tak to byl více náznak popolezení než opravdové lezení.

Na 10měsíční kontrole u doktorky byla Barunka 25. dubna, doktorka ji naměřila 77 cm a navážila 8,25 kg. Doktorka sama říkala, že se Bára asi hodně pohybuje, moc za poslední dva měsíce nepřibrala, ale hodně se vytáhla.

30. měsíc - 2,5 roku (10.4.2013)

Mazlím, tulím, hladím a pusinkuji Báru. Mám jí moc rád. Spolu se na sebe chechtáme, honíme se po bytě, plazíme se za sebou (Bára se tedy spíše píďalkuje) a děláme velký povyk.

V neděli 24. března měla maminka velkou radost, protože jsme s tátou namontovali do naší již několik měsíců staré skříňky šuplíčky a dvířka. Já jsem pomáhal šroubovat.

V týdnu jsem ještě nebyl ani plavat, ani ve školce, protože si dávám druhý týden rekonvalescence bez většího kolektivu dětí. Barunka, v té to stále ještě trošku dochroptávalo, ale už to není jako její celodenní chroptění na Klínovci. Koncem týdne na radu doktorky už také přestala brát Prospan a brala jen Fenistilové kapky, aby jí podrážděná sliznice nenutila ke kašli.

Velikonoce jsme si užili s kámošema v Bedřichově. Také nás tam v neděli navštívila babička s dědou z Liberce a byli jsme společně na obědě i s malou Eliškou a jejími rodiči. V pondělí jsme se stavili u babičky a dědy v Bělé.

Bára si začla při hře polehávat na bok. Už často po odpolední svačince (250g bílého jogurtu) nejde spát a zvládne aktivitovat až do večera.

V sobotu 6. dubna jsem si s tátou užil dopoledne plavání, pak jsem měl nehodu v dětském koutku, ale to jsme s tátou elegantně vyřešili (dal mi místo počůraných kaťat jeho mikinu) a mohli jsme si vychutnat oběd v restauraci. Já si dal nejdříve svoji skleničku a pak jsem ještě snědl půlku tátova oběda. Cestou z plavání jsem doma vyložil tátu a naložil maminku s Bárou a společně jsme jeli do Bělé. Tam jsme si to u babičky s dědou užívali až do pondělí.

V úterý jsem šel zase plavat. Opět skáču neohroženě do vody a moc mne to baví.

10. dubna je mi 2,5 roku, měřím 96,5 cm a vážím 13,4 kg. Byl jsem zas v jesličkách a k večeru nás navštívil Vojtík Rychna s rodiči. Moc jsem toho s nimi nenamluvil, ale společně jsme zvládli tátovi pomáhat vařit salát, tedy spíše vyzobávat rajčátka. Na cestu domů dostal Vojtík oloupanou okurku a já si dal ty šlupky. Tím jsem začal jíst okurku.