1. narozeniny (10.10.2011)

Je to přesně rok, co jsem se narodil.

Nyní mám 79 cm a vážím 10,45 kg. Už se mi prořezal pátý zoubek. Vzorně jím, co mi maminka navaří, daří se mi i trochu jíst samostatně lžičkou. Chodím s oporou a občas se pouštím a vydržím chvíli stát bez držení. Velká zábava je chodit s nábytkem (židlí, stolkem, jídelní židličkou, případně hrazdičkou). Naučil jsem se lézt z překážky dolů po nohou a čůrat do nočníčku.

Vzorně usínám tak dvakrát za den v kočárku a večer v postýlce. Obvykle spím celou noc nebo si jednou řeknu o mlíčko.

Za tu dobu, co jsem na světě, tak jsem rodičům i svému okolí přinesl spoustu radosti, ale také jsem zvládl spoustu lumpačin, například ve dvou měsících s tátou lyžovat po sjezdovce, skákat z postýlky na zem, ochutnávat svoje hovínka, viset z kočárku hlavou dolů, sníst švestku i s peckou.

Rok jsem si pěkně užil. V zimě jsem jezdil s rodiči na hory, v létě pak na cyklistické závody. Vždy tam byli i jiné děti a nejčastěji kámoška Ella. S dětmi je vždycky zábava.
Od malička jsem mohl plavat ve velké vaně, pak v bazénu a nejlepší to bylo v létě v moři s vlnami. Ve vodě mě to moc baví a už se s maminkou i potápím.

K narozeninám jsem dostal pěkné nové hračky a doma stále nalézám neprozkoumaná místa (skříňky, šuplíky). Na tom světě mám tedy stále co zkoumat, co se učit a co trénovat.

Vzhledem k tomu, že už jen neležím, ale mám i spoustu jiné práce, tak mám málo času na psaní blogu. Tímto tedy končí mé pravidelné příspěvky.
Nadále budu vystavovat své fotky v galerii.

52. týden - 5. zoubek (3.-9.10.2011)

Pondělí
Maminka ráno odešla do práce a já zůstal opět s tatínkem. Ukořistil jsem mu kus cihly eidamu a vyrobil jsem do ní dírky jak od myšek. Taky jsem se konečně zvládl vylézt na krabice.
Maminka se pro mne před polednem vrátila a vzala mne do její kanceláře na oběd. Bylo tam spousta zajímavých tet a strejdů. Taky skříňky a klíčky na zkoumání. Z horního patra byl pěkný výhled na Prahu.

Pak jsme se bez dudlíka prošli po centru Prahy do Paladia předat oblečky pro Bertičku strejdovi Mikulášovi. Cestou jsem chtěl usnout, ale bez dudlíka to byl nejdřív trošku problém, nakonec jsem místo dudlíka dostal lžičku, se kterou jsem se pěkně uklidnil.
Když jsme se vrátili na Střížkov, čekalo na nás překvapení. Na louce se pásli sloni. Přijel totiž cirkus Humberto.

Úterý
Dopoledne jsme byli s maminkou nahrazovat plavání.
Odpoledne jsem se dvakrát vyčůral do nočníčku a to dokonce v sedě. Maminka měla velikou radost.
Radost už ale neměla z mé nové dovednosti, z lezení na krabice. Já jsem na ně za každou cenu chtěl. Maminka mi nakonec dala na krabice polštáře. To jsem se pak vztekal, že tam nemůžu.

Středa
Hned ráno jsem se vyčůral do nočníku. Pak jsem to zvládl ještě dvakrát.
Odpoledne jsme šli na vycházku s Rudou a Sofinkou na hřiště do Letňan

Čtvrtek
Na čtvrtek jsem nespal moc dobře a několikrát jsem se vzbudil. Nakonec jsem od 6 hodin zůstal u maminky v postýlce. Vstávali jsme až po osmé hodině a pak odjeli na plavání. To jsem si zas pěkně užil. Když jsem čekal u sprchy na maminku, tak jsem byl odhalený a parádně jsem se zas vyčůral. Tentokrát to asi ale nebylo na tom pravém místě.
Přes den jsem byl celkem mrzutý a tulivý. Večer maminka objevila, že se mi prořezal další zoubek, dvojka vlevo nahoře. To byla asi příčina mého trápení.

Sobota
Dopoledne jsme odjeli do Řevnic, kde maminka jela časovku do vrchu. Maminka s helmou vypadala legračně.

Na závodě byl i kamarád Péťa, s kterým jsem si povídal zejména po závodě v restauraci.

Večer jsme dorazili do Turnova, kde jsem objevil kočárek s panenkou a do noci jsem s ním jezdil mezi kuchyní a obývákem. Táta si stěžoval, že se u toho pořádně zapotil.

Neděle
Ráno, než dorazili ostatní, jsem drandil s kočárkem po bytě, sotva mi táta stačil

Pak jsme s tátou hráli na piáno.

V poledne jsem šel spát do kočárku, přemístili jsme se do Sokolovny na oběd a já zůstal spokojeně spát venku. Než jsem se probudil, tak se všichni dobře najedli a sestřenka putovala z náruče do náruče.

Na kafíčko a dort jsme se přemístili zpět k prababičce. Já jsem dostal do mističky svůj osobní dortík, který mi napekla teta Šárka s babičkou. Plápolal na něm zajímavý ohýnek, tak jsem se ho jal prozkoumat. Maminka říkala, že mám opravdu originální způsob sfoukávání narozeninové svíčky.

 Prst mi maminka nechala vychladnout v dortu, dostal jsem lžičku a spokojeně jsem si dortík snědl. Jediné neštěstí bylo, když mi táta chtěl pomáhat a začal mi brát lžičku, to mne štval.
Po dortíku přišly gratulace a dárečky, za všechny moc děkuji.

51. týden - čůrám do nočníčku (26.9.-2.10.2011)

Pondělí
Zůstal jsem ještě s maminkou na chatě v Bělé. Už je mi bylo celkově dobře, jen občas mi babička utřela nudličku u nosu. Energie na lumpačení jsem měl už ale dost. Babička se mnou trénovala lezení na gauč a dolů.

Úterý
Po obědě jsem se byl podívat na Bělském zámku. Cestou zpět na chatu jsme se zastavili u paní Milušky a poděkoval jsem za odrážedlo. Také jsem si zblízka prohlédl jejího velkého pejska.
Než jsem odjel domů, tak mne babička povozila na odrážedle.

Středa
Ráno se mi podařilo bezpečně slézt i z velké postele rodičů.
Dopoledne jsem byl s tátou na nákupu. Pak jsem pomáhal rodičům uklízet doma a večer jsem se venku koukal na tátu, jak montuje kola.
Občas jsem chodil s přidržením jen za jednu ruku a někdy se mi dařilo balancovat na místě delší dobu bez držení. Dařilo se mi vydávat další a další zajímavé zvuky da-da-da, dě-dě-dě, ga-ga...

Čtvrtek
Na plavání jsem byl opět v dobré náladě. Cákal jsem na všechny strany a chechtal jsem se na celé kolo. V šatně jsem pak dlouze vydržel montovat klíček od skříňky.
Když jsem se po plavání doma vyspal, podařilo se mamince chytit moje čůrání do nočníčku. To bylo bezva, protože jsem si ho hned mohl ručkama prozkoumat. Zábava ale trvala velmi krátce, protože mne maminka hned odnesla.

Pátek
Minulý čtvrtek se mi narodila sestřenka přes koleno Bertička. Narodila se hodně brzy a je velmi drobounká, tak jsme jí s maminkou byli vybírat do bazárku miniaturní oblečky. Pak jsme jeli za tetou Lenkou pro kolébku a nafasovali jsme další malé oblečky po Elišce pro Bertičku a větší oblečky po Dominikovi pro mne, děkuji.

Se vším jsme pak jeli Na Krejcárek, kde jsme se prošli s babičkou a dědou.

Děda mne pak ještě vozil, zatímco maminka jela navštívit Bertičku a předat jí oblečky. Bertička je prý drobounká a krásňoučká. Už se těším až povyroste a budu se na ni moc také přijet podívat.

Každý se mne ptá, zda již chodím. Tak jsem se večer rozhodl, že budu chodit. Zatím tedy s jídelní stoličkou, ale chodím s ním po celém pokoji až do předsíně.
Opět se mi s maminkou podaří se ve stoje vyčůrat do nočníčku.

Víkend
V sobotu ráno jsme brzy odjeli na MTBO závody do Slatiňan. Ella tam měla tentokrát i sestřičku Lisu, která je zatím maličká a skoro pořád spinkala v kočárku.

Rodiče dopoledne i odpoledne závodili, zatím co já jsem si hrál s ostatními dětmi v dětském koutku. Mezi závody jsem s Ellou a Lisou vyrazil do města, rodiče si tam dali zmrzku na posilněnou.

Maminka byla po prvním závodě smutná, že už je zase kousek pod bednou, ale odpolední závod ji zpravil náladu a maminka na večerním vyhlášení byla na stupních vítězů.

To já jsem si večer našel kamarádku Verču, s kterou jsme lezli po parketách a po dřevěných schůdkách na pódium.

V neděli se celý den se konal závod štafet. Já jsem nejdřív fandil spící v kočárku a pak jsem lezl po louce, div jsem tátovi neutekl. Večer se mi nejvíce líbilo na asfaltu, kudy projížděli závodníci. Z toho rodiče moc nadšení nebyli, protože museli být stále ve střehu.