sobota 23. března 2013

Bára 9M - upovídaná píďalka (23.3.2013)

Bára si oblíbila máminy náušnice. Bojím se, že maminka přijde brzy o ucho.

Já si rád zpívám a říkám si spoustu různých básniček.

Bára se na dovolené na Klínovci důkladně rozpíďalkovala. Je to teď naše malá píďalka a můžeme se spolu plazit a honit po bytě. Je to velká zábava, také spolu na sebe povykujeme.

Dovolenou na Klínovci jsme si báječně užili. Hned v sobotu 16.3. po příjezdu jsem z okna našeho pokoje objevil tunel s jezdícím pásem pro lyžaře a šel jsem odpoledne s tátou lyžovat. Už si dávám ruce na kolínka a v pondělí při lyžování s maminkou jsem i udržel nohy v pluhu a mohl začít dělat obloučky. V neděli jsme se přemístili do Božího Daru, abychom se přiblížili trati Karlova běhu. Krom jiných tam závodil i děda Karel. Ten mezi Karly vyhrál a tak bylo večer co zapíjet. Já jsem v nepřízni počasí (zejména vítr) také běžkoval, hodně jsem toho nachodil a napadal po zledovatělém městečku a nejvíce se mi líbilo hřiště pod sjezdovkou. Zbytek času na Klínovci jsem zejména s tátou sáňkoval. Moc mě bavilo chodit s babičkou na jídlo do hospůdky. Bára se tam na nás také z autosedačky spokojeně dívala. Když jsme v úterý odjížděli, tak se ještě děda odvážně učil na snowboardu.

Báře už je lépe a tak spí celou noc. Na dovolené jsme se naučili všichni zhruba ve 21 hodin usínat. S Bárou vstáváme na mlíčko něco po šesté. Bára pak obvykle ještě asi do osmi hodin spí. Přes den Bára spí mezi každým jídlem. Výjimka byla na horách, kdy odpoledne vyspávala dlouho a pak vydržela přes naší večeři až do její kaše vzhůru.

V naší oblíbené dm-drogerii má dlouhodobě výpadek moje mlíčko a tak jsem od středy 20. března začal ráno pít mléko normální.

Ve středu jsme odpoledne jeli na výpravu na družstvo pro nějaké dokumenty. Bylo krásné počasí a já si vzal kolo a pěkně jsem drandil.

Ve čtvrtek šla Bára na rehabilitaci a já jsem jí tam doprovodil. Hrál jsem si tam s hračkami a Bára se učila nový cvik na stole. Má se odrážet z kolínka a nadzvedat zadeček. Bára se místo lezení píďalkuje a levou nožku používá více. Cvičení by jí mělo pomoc začít správně lézt. Jenže maminka byla další dny z toho trochu nešťastná, protože Bára se zas přestala stavět na čtyři a místo cvičení jí píďalkováním utíká pryč.

V pátek 22.3. se Bára sama odhodlala a vlezla do tunelu Housenka, který jsem předchozí den vytáhl z krabice a s maminkou postavil. Dopoledne jsme byli venku, jeli jsme do knihovny vrátit knížku a já se proháněl na kole, sotva mi maminka stačila.

V sobotu šla Bára s tátou do OBI, budeme zase pěstovat rajčata. Já jsem odpoledne byl na mašinkách na Nádraží Prosek, tentokrát s maminkou. Potkali jsme tam Vojtíka s tetou Verčou z plavání a i přes studený vítr jsme je doprovodili na metro.

neděle 10. března 2013

29. měsíc - Opět marodíme! Proč? (10.3.2013)

Usínám při knížkách a začínám se často ptát Proč?

Do jeslí jsem šel mimořádně v úterý, ve středu a v pátek. Ve středu 27.2. jsme tam měli Barevný den a celá jesličková třída byla oblečená do červených oblečků. Já jsem se na středeční den moc těšil a v úterý jsem si s radostí zkoušel, co si vezmu na sebe.

Bára se ve čtvrtek 28. února začala zvláštním způsobem plazit, již se více pohybuje a mé hračky jsou v ohrožení. Museli jsme s maminkou některé hračky přemístit na horní část skříňky.

Mne i Báru baví cvičit na balónu. Já jsem začal dělat kotrmelce, ale maminka se bojí, že vůbec nevyměřuji, kterým směrem kotrmelec dělám - na Báru, z postele dolů apod.

O víkendu jsme zůstali doma. Táta byl v sobotu na nějaké konferenci, odpoledne jsme se šli společně projít a já si vzal ven kolo. Pěkně jsem drandil. Cestou domů jsme se stavili v Bille a mimo jiné koupili těsto na štrúdl. Ten teď pečeme hodně často, protože se snažíme zkonzumovat co nejvíce turnovských jablíček. Těch má totiž babička stále plný sklep i schody.

V neděli odpoledne mi maminka naměřila teplotu a večer už horečku, před půlnocí jsem dostal Nurofen. Do rána jsem se trochu vypotil a začal hezky odkašlávat, ale přes den mi zas teplota vylítla nahoru a po obídku jsem si zas dal Nurofen.

V pondělí 4. března se Bára postavila na čtyři už i sama na koberci. Stále se víc pohybuje takovým zvláštním plazením nebo se vzpírá resp. plazí rukama. Asi musí přijít na to, jak lézt. Mamince to ale nedalo a raději šla ve čtvrtek ráno s Barunkou na rehabilitaci. Barunka při plazení totiž pravou nožičku vůbec nekrčí do strany, tak jim doktorka ukázala, jak Barunce pomáhat správně se plazit. Zároveň si ukázaly, jak mají zkoušet lézt a dělat nějaký cvik na čtyřech.

V úterý po probuzení se mamince moje kašlání už vůbec nelíbilo, tak jsme všichni šli rychle k paní doktorce. Bára byla na poslech čistá, já jsem tam však něco měl a k tomu jsem měl stále horečky. Dostal jsem tedy 2x denně 5ml Spiropentu a no noc k tomu Fenistilové kapičky. Bára, která v úterý už vypadala celkem dobře, začala ve středu večer také divně kašlat a ve čtvrtek už jsme oba kašlali, že se maminka bála, abychom si nevykašlali průdušky z těla. V pátek jsme tedy šli k doktorce, já jsem dostal antibiotika Klacid (3ml po 12 hodinách) a Barunka se mnou začala užívat Spiropent (2x denně 3ml plus v poledne 2,5ml Prospanu). Já bych nejraději užíval jenom Prospánek, ten mi moc chutná. Ta antibiotika mají v sobě divné granulky, které mi vždy na nějakou dobu uvíznou v puse. Jsou ale asi účinná, o víkendu jsem už byl bez horečky. Dostal jsem ale ještě něco a to bylo lízátko v obrázku. Bylo to moje první lízátko, maminka mi ho na cestu domu schovala a pak jsem si ho ještě různě polizoval odpoledne, byla to dobrá zábava.

Barunka měla v pátek večer a v sobotu večer horečku, jinak zvýšenou teplotu a velkou rýmu. Přestala si stoupat na kolínka a jen se podivně plazila. Byla hodně unavená. O víkendu jsme zůstali doma a já si užíval tátu a dělal jsem s ním kotrmelce z gauče. Maminka nás klidnila, že jsem nemocný a měl bych si spíš třeba číst knížku. V neděli 10. března se spustila velká rýma i mamince.