Už krmím sám Barunku. Když maminka vynášela po mne nočník a Bára brečela hlady, tak jsem zastal maminku a začal jsem Báře oběd dávat sám a Barunka byla hned spokojená.
Táta o Báře říká, že je to smíšek. Maminka je ráda, že Bára konečně víc zapojuje ruce, opírá se o ně, až z toho začla o Vánocích i couvat.
Bára se během posledního měsíce naučila jíst zeleninu, maso i mléčnou kaši. Na Štědrý den má v plánu svoje první ovoce.
Na kontrolu jde Bára k paní doktorce až v lednu, takže míry a váhy zatím neznám, ale je to od pohledu pěkná dlouhá holčička.
A já jsem začal říkat téměř celé básničky, říkanky a písničky sám.
12.12. se maminka byla podívat v jesličkách Heřmánek na Ládví a domluvila mi, že tam budu moc od ledna si s dětmi ve čtvrtek a v pátek chodit hrát, tak už se začínám těšit.
V pátek 14.12. jsme s maminkou odjeli do Liberce nejdřív do Vesce navštívit kamaráda Tedíka s Týnkou. S těmi jsem si zas pěkně pohrál a zalumpačil. Byli jsme také venku na bobech. Večer jsme se pak přemístili do Ruprechtic k babičce a dědovi. O víkendu jsem si tam užíval společnosti Karolínky a v neděli přijela na oběd i malá Eliška, ta si hrála zejména s Bárou.
Tatínek v pátek chytil housera a do Ruprechtic za námi přijel až v sobotu odpoledne Fordíkem. To byla Fordíkova poslední jízda s námi a klíčky jsme dali tetě Šárce. Fordíka jsme měli všichni moc rádi a tak jsme šťastní, že zůstává v rodině. Tatínek se odevzdal v sobotu večer do péče tety Petry, ale jeho záda byla stále bolavá i o Vánocích.
Víkend před Vánoci jsme se přemisťovali v sobotu nejdříve do Turnova k prababičce, kde se vystřídala za víkend skoro celá rodina. V neděli dopoledne jsme pak odjeli do Bělé navštívit babičku a dědu a podívat se, jak se tam zabydlují (20.12 se tam totiž finálně přestěhovali z Prahy). Odpoledne jsme se pak přemístili do Ruprechtic, kde jsme zůstali přes Vánoce.
neděle 23. prosince 2012
pondělí 10. prosince 2012
26. měsíc - Ella, "jako Tedík", "od Tedíka" a Mikuláš (10.12.2012)
Stále mluvím o Elle, která byla u nás na návštěvě a také ji telefonuji mobilem či jiným telefonem.
Poslední dobou jsem si oblíbil dělat věci jako Tedík, zejména chodit na záchod jako Tedík, tj. čůrat ve stoje na stupínku přímo do záchodové mísy. Od Tedíka mám spoustu oblečků a tak jsem nabyl dojmu, že všechno nové je od Tedíka...
Na soustředění jsem stál letos poprvé na lyžích. Maminka také potrénovala na běžkách a vybruslila až na Vrbatovku. Tatínek byl rád, že se může věnovat mně a Báře a na lyže ani moc nechtěl (bylo málo sněhu). Na horách chodí Mikuláš dřív, aby stihl obejít všechny děti. A tak už v sobotu 1.12. přišel na chalupu čert, který dělal kotrmelce a strašný hluk, až jsem se z toho rozklepal a zapotil a raději jsem si řekl, že půjdu na záchod. Tři andělé čerty sice odehnali, ale ještě tam byl vysoký pán s velkým kloboukem (Mikuláš). Z toho jsem měl také strach a jak se ke mně přibližoval, tak jsem se schoval za mámu a raději jsem už nevylezl a Kolo kolo mlýnský, které jsem chtěl s Ellou zatančit jsme ani andělům nepředvedli.
Z hor jsme se vrátili celkem zdraví a tak šla Bára v úterý na očkování Prevenarem (pneumokoci). Tatínek mimořádně pracoval z domova a tak ráno hlídal mne a potom Barunku zatím, co já jsem jel s maminkou plavat. Ve středu ráno přišla Barunku hlídat babička Ála a já jsem byl na cvičení. Barunka se ale brzy probudila a byla nešťastná, to byla asi zejména tou rýmou, která se jí do rána trošku spustila.
Ve čtvrtek jsem si na metru před polednem vyzvedl kamarádku Elišku s maminkou Bárou. Společně jsme šli na trh, kde jsem Elišce koupil trubku a na oplátku dostal tyčku s rolničkami. Pak jsme šli k nám domů, kde jsem celé odpoledne prospal, takže jsem si moc nestihl s Eliškou pohrát. Rád jsem ji ale zas večer vyprovodil na metro. Tam já chodím moc rád. Bára ten den snědla poprvé celou 190g skleničku brambory s mrkví.
V pátek 7.12. si ráno táta nechtěl ode mne vzít jeho pracovní batoh. Odešel s jiným, velkým, dal si do něj nějaké obrovské boty a vzal si také vak na lyže. Po práci jel rovnou na víkend s kolegy na hory a maminka zůstala s námi sama doma. Já jsem začal mluvit i v minulém čase, ale stejně jako maminka, tj. v ženském rodě, takže je z toho maminka občas trochu zmatená. V pátek i v sobotu jsem byl před obědem na odrážedle a maminka měla radost, jak mi to pěkně drandí.
V neděli jsme před polednem jeli s maminkou autobusem přes Prahu k prababičce. Tam se odpoledne konala oslava dědových 60tin a tak se sešla celá rodina. Já jsem u prababičky vzorně po obědě usnul s Myšákem a odpoledne jsem tam zkoumal byt a pomáhal mamince s přípravou jídla. Také jsem ochutnal jídlo i cukroví. Večer se k nám přidal tatínek a jeli jsme domů našim Zálesákem (velkým autem) a táta mu zapnul čtyřkolku. V Praze totiž do večera napadla vrstva sněhu, na které bychom jinak klouzali.
V pondělí 10.12. mi bylo 26 měsíců. Jsem již upovídaný kluk, všechno komentuju a sám tvořím věty. Rád mamince pomáhám a teď, když maminka musí krmit Barunku, tak já jím téměř všechno samostatně.
V pondělí byl u nás na návštěvě kamarád Vojtík Matějíček, s kterým jsem večer tak dováděl, že se mi pak nechtělo vůbec jít spát.
Barunka, ta byla ráno na rehabilitaci a má stále posilovat zádíčka cvičením na bříšku a ruce při hře na balóně nebo na trakaři. Barunka se již hodně přetáčí na bříško, rotuje, zvedá se na ruce a také dává nožičky pod bříško. Jí k večeři již plnou dávku (150ml vody) kašičky a k obědu zeleninu. Dnes poprvé měla k obědu zeleninu i s masénkem (190g).
Poslední dobou jsem si oblíbil dělat věci jako Tedík, zejména chodit na záchod jako Tedík, tj. čůrat ve stoje na stupínku přímo do záchodové mísy. Od Tedíka mám spoustu oblečků a tak jsem nabyl dojmu, že všechno nové je od Tedíka...
Na soustředění jsem stál letos poprvé na lyžích. Maminka také potrénovala na běžkách a vybruslila až na Vrbatovku. Tatínek byl rád, že se může věnovat mně a Báře a na lyže ani moc nechtěl (bylo málo sněhu). Na horách chodí Mikuláš dřív, aby stihl obejít všechny děti. A tak už v sobotu 1.12. přišel na chalupu čert, který dělal kotrmelce a strašný hluk, až jsem se z toho rozklepal a zapotil a raději jsem si řekl, že půjdu na záchod. Tři andělé čerty sice odehnali, ale ještě tam byl vysoký pán s velkým kloboukem (Mikuláš). Z toho jsem měl také strach a jak se ke mně přibližoval, tak jsem se schoval za mámu a raději jsem už nevylezl a Kolo kolo mlýnský, které jsem chtěl s Ellou zatančit jsme ani andělům nepředvedli.
Z hor jsme se vrátili celkem zdraví a tak šla Bára v úterý na očkování Prevenarem (pneumokoci). Tatínek mimořádně pracoval z domova a tak ráno hlídal mne a potom Barunku zatím, co já jsem jel s maminkou plavat. Ve středu ráno přišla Barunku hlídat babička Ála a já jsem byl na cvičení. Barunka se ale brzy probudila a byla nešťastná, to byla asi zejména tou rýmou, která se jí do rána trošku spustila.
Ve čtvrtek jsem si na metru před polednem vyzvedl kamarádku Elišku s maminkou Bárou. Společně jsme šli na trh, kde jsem Elišce koupil trubku a na oplátku dostal tyčku s rolničkami. Pak jsme šli k nám domů, kde jsem celé odpoledne prospal, takže jsem si moc nestihl s Eliškou pohrát. Rád jsem ji ale zas večer vyprovodil na metro. Tam já chodím moc rád. Bára ten den snědla poprvé celou 190g skleničku brambory s mrkví.
V pátek 7.12. si ráno táta nechtěl ode mne vzít jeho pracovní batoh. Odešel s jiným, velkým, dal si do něj nějaké obrovské boty a vzal si také vak na lyže. Po práci jel rovnou na víkend s kolegy na hory a maminka zůstala s námi sama doma. Já jsem začal mluvit i v minulém čase, ale stejně jako maminka, tj. v ženském rodě, takže je z toho maminka občas trochu zmatená. V pátek i v sobotu jsem byl před obědem na odrážedle a maminka měla radost, jak mi to pěkně drandí.
V neděli jsme před polednem jeli s maminkou autobusem přes Prahu k prababičce. Tam se odpoledne konala oslava dědových 60tin a tak se sešla celá rodina. Já jsem u prababičky vzorně po obědě usnul s Myšákem a odpoledne jsem tam zkoumal byt a pomáhal mamince s přípravou jídla. Také jsem ochutnal jídlo i cukroví. Večer se k nám přidal tatínek a jeli jsme domů našim Zálesákem (velkým autem) a táta mu zapnul čtyřkolku. V Praze totiž do večera napadla vrstva sněhu, na které bychom jinak klouzali.
V pondělí 10.12. mi bylo 26 měsíců. Jsem již upovídaný kluk, všechno komentuju a sám tvořím věty. Rád mamince pomáhám a teď, když maminka musí krmit Barunku, tak já jím téměř všechno samostatně.
V pondělí byl u nás na návštěvě kamarád Vojtík Matějíček, s kterým jsem večer tak dováděl, že se mi pak nechtělo vůbec jít spát.
Barunka, ta byla ráno na rehabilitaci a má stále posilovat zádíčka cvičením na bříšku a ruce při hře na balóně nebo na trakaři. Barunka se již hodně přetáčí na bříško, rotuje, zvedá se na ruce a také dává nožičky pod bříško. Jí k večeři již plnou dávku (150ml vody) kašičky a k obědu zeleninu. Dnes poprvé měla k obědu zeleninu i s masénkem (190g).
neděle 25. listopadu 2012
Bára 5M - začíná s příkrmy (23.11.2012)
V neděli 11.11. se Bára začala trošku vzpínat na rukou. Nejčastější pozicí na bříšku je však stále letadlo.
V úterý 13.11. byla Bára na 5měsíční kontrole u paní doktorky. Bára krásně zas vyrostla a přibrala. Má 6,34 kg a 67,5 cm. Bára dostala další očkování hexavakcíny a nechala si nastřelit na ouška parádu. Nosí teď krásné náušničky.
Hned další den maminka zkusila dát Báře mrkvičku. Bára u toho vypadala spokojeně, smála se a pěkně ucucávala tu dobrůtku. Maminka si ale uvědomila, že Barunce bude 5 měsíců až za týden, takže s dalším ochutnáváním ještě počkala.
Bára je velký povídálek a ve čtvrtek 15.11. začala povídat zas jiným způsobem, otvírá u toho rtíky a mele pusou :-)
V pátek jsme byli u Berků ve Vesci a Tadeáš s Týnkou se pěkně mazlili s Barunkou. Víkend jsme pak strávili v Ruprechticích, kde byla na návštěvě jeden den malá, ale čiperná Eliška a druhý den jsem měl velkou zábavu s tetou Šárkou a sestřenkou Karolínkou.
Po měsíci se Barunka začala 20.11. opět sama přetáčet na bříško. Hodně se o to snaží a občas se jí to zadaří. Také si začala více dávat kolínka pod zadeček a zvedá ho.
Barunka teď tráví hodně času s prababičkou Libuší, protože já chodím každé úterý dopoledne na plavání a ve středu na cvičení do velké tělocvičny. To si Barunka hraje a zpívá s prababičkou nebo spinká v kočárku. Já si sportovní aktivity s maminkou moc užívám a jsem obvykle tak unavený, že v poledne brzy usnu.
22. 11. se Bára pustila do jídla, snědla krásně 30g mrkve a na 5ti měsíční narozeniny v pátek 23. 11. si dala ještě větší porci. To k nám pak odpoledne přišla spousta kamarádek - Andulka Huzyčová a Ella s Lisou. Náš tatínek byl mimořádně již před pátou hodinou doma a pekl pohoštění. Večer nám promítala Lucka s Milanem fotky z jejich dovolené v Indii. Barunka byla celý den nejhodnějším dítětem, většinu času totiž prospala nebo si samostatně v tichosti hrála. Zato já s Ellou a ostatníma holkami řádil. Rodičům jsme nakonec ale udělali radost, když já, Ella i Lisa jsme společně relativně brzy usnuli v mém pokojíku.
V sobotu jsem si ještě pohrál s Ellou a pak jsme odjeli na víkend za babičkou do Bělé. Táta pomáhal dědovi na baráku a já chtěl také pomáhat. Pomáhám teď moc rád, ale dospělí to ne vždy oceňují. S babičkou jsem krmil kapry a kačeny, šel na procházku i na projížďku na kole. Barunka si užívala, že se jí někdo věnuje a s babičkou si povídala, hrála si na dece a důkladně potrénovala přetáčení na bříško, zejména přes levý bok. Poslední dobou si Bára v noci říká často o mlíčko, i v Bělé k ní maminka často vstávala a tak v neděli večer si dala Bára svojí první kašičku. Moc jí chutnala a maminka doufá, že Bára bude teď lépe spát.
V úterý 13.11. byla Bára na 5měsíční kontrole u paní doktorky. Bára krásně zas vyrostla a přibrala. Má 6,34 kg a 67,5 cm. Bára dostala další očkování hexavakcíny a nechala si nastřelit na ouška parádu. Nosí teď krásné náušničky.
Hned další den maminka zkusila dát Báře mrkvičku. Bára u toho vypadala spokojeně, smála se a pěkně ucucávala tu dobrůtku. Maminka si ale uvědomila, že Barunce bude 5 měsíců až za týden, takže s dalším ochutnáváním ještě počkala.
Bára je velký povídálek a ve čtvrtek 15.11. začala povídat zas jiným způsobem, otvírá u toho rtíky a mele pusou :-)
V pátek jsme byli u Berků ve Vesci a Tadeáš s Týnkou se pěkně mazlili s Barunkou. Víkend jsme pak strávili v Ruprechticích, kde byla na návštěvě jeden den malá, ale čiperná Eliška a druhý den jsem měl velkou zábavu s tetou Šárkou a sestřenkou Karolínkou.
Po měsíci se Barunka začala 20.11. opět sama přetáčet na bříško. Hodně se o to snaží a občas se jí to zadaří. Také si začala více dávat kolínka pod zadeček a zvedá ho.
Barunka teď tráví hodně času s prababičkou Libuší, protože já chodím každé úterý dopoledne na plavání a ve středu na cvičení do velké tělocvičny. To si Barunka hraje a zpívá s prababičkou nebo spinká v kočárku. Já si sportovní aktivity s maminkou moc užívám a jsem obvykle tak unavený, že v poledne brzy usnu.
22. 11. se Bára pustila do jídla, snědla krásně 30g mrkve a na 5ti měsíční narozeniny v pátek 23. 11. si dala ještě větší porci. To k nám pak odpoledne přišla spousta kamarádek - Andulka Huzyčová a Ella s Lisou. Náš tatínek byl mimořádně již před pátou hodinou doma a pekl pohoštění. Večer nám promítala Lucka s Milanem fotky z jejich dovolené v Indii. Barunka byla celý den nejhodnějším dítětem, většinu času totiž prospala nebo si samostatně v tichosti hrála. Zato já s Ellou a ostatníma holkami řádil. Rodičům jsme nakonec ale udělali radost, když já, Ella i Lisa jsme společně relativně brzy usnuli v mém pokojíku.
V sobotu jsem si ještě pohrál s Ellou a pak jsme odjeli na víkend za babičkou do Bělé. Táta pomáhal dědovi na baráku a já chtěl také pomáhat. Pomáhám teď moc rád, ale dospělí to ne vždy oceňují. S babičkou jsem krmil kapry a kačeny, šel na procházku i na projížďku na kole. Barunka si užívala, že se jí někdo věnuje a s babičkou si povídala, hrála si na dece a důkladně potrénovala přetáčení na bříško, zejména přes levý bok. Poslední dobou si Bára v noci říká často o mlíčko, i v Bělé k ní maminka často vstávala a tak v neděli večer si dala Bára svojí první kašičku. Moc jí chutnala a maminka doufá, že Bára bude teď lépe spát.
sobota 10. listopadu 2012
25. měsíc - Vítkovy trable s usínáním (10.11.2012)
Co mám novou postýlku, tak jsem začal dělat problémy s usínáním. Když jdu spát, tak chci pak ještě několikrát na nočník a vracím se do pokoje pro rodiče. To se asi mamince moc nelíbí, protože mne už i do pokojíku zamkla.
Dříve jsem si nejraději nechával povídat pohádku O Káčátku. Nyní chci poslouchat O Mašinkách a potom zazpívat Halí belí.
O víkendu 27.-28.10. jsme byli na brigádě v Bedřichově. Náramně jsem si tam vyhrál s Ellou a Lisou, ale také s malou Elinou a Ondrou. Když jsem si nehrál s nimi, tak jsem se procházel venku po prvním letošním sněhu nebo pomáhal ostatním chlapům na parkovišti. Také mne vzali na procházku babička a děda z Liberce. V sobotu jsem se při ukládání do postele nejdřív zasnoubil s Ellou (Ella řekla: Ty jsi muž a já jsem žena. Vezmeš si mne za ženu?) a poté jsem při usínání vylezl z postýlky a bavil jsem se s Bárou, která původně spala vedle na posteli. Asi jsem jí probudil... Nakonec mne musela po svačině uspat maminka, s tátou nám to teď moc nejde.
V pátek 2. listopadu nás navštívila babička Ála s dědou a donesli mi z Krakovské spoustu plyšových kámošů a panenek. Všechny jsem si je vyskládal k sobě do postýlky, aby mi tam bylo veseleji. S usínáním se to ale moc nezlepšilo a maminka je na mne přísná.
Bára se od víkendu v Bedřichově přestala přetáčet na bříško. Ale zas víc a lépe na bříšku leží a začala dělat letadlo. Také si víc pobrukuje a zpívá. Přes den chodí obvykle spát do kočárku na lodžii, kde usíná samostatně. V noci se jednu dobu budila častěji, ale pak zvládla třeba i 8 hodin v kuse spát.
Sportování
V sobotu 3. listopadu jsem s tátou jel na kole nakupovat do OBI. Táta mne chválil, jak umím jezdit už rychle a držet na kole rovnováhu. V neděli jsme byli všichni plavat v hotelu Step a rozhodli jsme se, že začnu opět chodit na plavání. Bára zatím počkala v autosedačce u bazénu, jen jí asi bylo velké vedro.
Ve středu brzy ráno přišla prababička, aby byla doma s Bárou a já šel s maminkou na cvičení rodiče s dětmi do SK Prosek. Cvičili jsme ve veliké tělocvičně - chodili, běhali, tančili na písničky, lezli na žebřiny, skákali na trampolíně, chodili po kladině, lezli a skákali z bedny, házeli míčem na koš... Moc se těším, že tam zas za týden půjdeme znovu.
V pátek 9. listopadu jsme před polednem jeli s Bárou a s mámou na návštěvu za Ellou do Čelákovic. Ella má 10.11. třetí narozeniny a tak u ní byla oslava. Maminku jsem příjemně překvapil, když jsem tam po obědě zvládl usnout na velké posteli. Bára tam také vzorně usínala ve svém kočárku. Odpoledne jsem si pěkně pohrál a zařádil s Ellou. Také jsme se spolu tulili na zemi a pomáhal jsem jí sfouknout svíčky na dortu. Večer jsem se pak rozhodl, že u Elli zůstanu přes noc. Maminka s Bárou odjeli a já si užil zbytek večera s Ellou a Lisou a usnul jsem u Elli v pokojíku na její cestovní matračce a v její noční košilce.
V sobotu mne Ella s rodiči dovezla dopoledne domů. Tam jsem si dal oběd a odpoledne jsme jeli na návštěvu k Nouzům pozdravit Honzíka a podívat se na malou Šárku. Také jsme se s nimi prošli venku a v šest večer už jsme pospíchali domů, protože měla přijet Ella a přivézt mi moje věci, které jsem zapomněl u nich v autě. Ella se zároveň rozhodla, že tentokrát přenocuje ona u mně. Večer jsme si spolu ještě chvilku pohráli, povečeřeli u jednoho stolku, vyčistili si zoubky, poseděli na nočníku (já několikrát) a usnuli i se všemi plyšáky.
Dříve jsem si nejraději nechával povídat pohádku O Káčátku. Nyní chci poslouchat O Mašinkách a potom zazpívat Halí belí.
O víkendu 27.-28.10. jsme byli na brigádě v Bedřichově. Náramně jsem si tam vyhrál s Ellou a Lisou, ale také s malou Elinou a Ondrou. Když jsem si nehrál s nimi, tak jsem se procházel venku po prvním letošním sněhu nebo pomáhal ostatním chlapům na parkovišti. Také mne vzali na procházku babička a děda z Liberce. V sobotu jsem se při ukládání do postele nejdřív zasnoubil s Ellou (Ella řekla: Ty jsi muž a já jsem žena. Vezmeš si mne za ženu?) a poté jsem při usínání vylezl z postýlky a bavil jsem se s Bárou, která původně spala vedle na posteli. Asi jsem jí probudil... Nakonec mne musela po svačině uspat maminka, s tátou nám to teď moc nejde.
V pátek 2. listopadu nás navštívila babička Ála s dědou a donesli mi z Krakovské spoustu plyšových kámošů a panenek. Všechny jsem si je vyskládal k sobě do postýlky, aby mi tam bylo veseleji. S usínáním se to ale moc nezlepšilo a maminka je na mne přísná.
Bára se od víkendu v Bedřichově přestala přetáčet na bříško. Ale zas víc a lépe na bříšku leží a začala dělat letadlo. Také si víc pobrukuje a zpívá. Přes den chodí obvykle spát do kočárku na lodžii, kde usíná samostatně. V noci se jednu dobu budila častěji, ale pak zvládla třeba i 8 hodin v kuse spát.
Sportování
V sobotu 3. listopadu jsem s tátou jel na kole nakupovat do OBI. Táta mne chválil, jak umím jezdit už rychle a držet na kole rovnováhu. V neděli jsme byli všichni plavat v hotelu Step a rozhodli jsme se, že začnu opět chodit na plavání. Bára zatím počkala v autosedačce u bazénu, jen jí asi bylo velké vedro.
Ve středu brzy ráno přišla prababička, aby byla doma s Bárou a já šel s maminkou na cvičení rodiče s dětmi do SK Prosek. Cvičili jsme ve veliké tělocvičně - chodili, běhali, tančili na písničky, lezli na žebřiny, skákali na trampolíně, chodili po kladině, lezli a skákali z bedny, házeli míčem na koš... Moc se těším, že tam zas za týden půjdeme znovu.
V pátek 9. listopadu jsme před polednem jeli s Bárou a s mámou na návštěvu za Ellou do Čelákovic. Ella má 10.11. třetí narozeniny a tak u ní byla oslava. Maminku jsem příjemně překvapil, když jsem tam po obědě zvládl usnout na velké posteli. Bára tam také vzorně usínala ve svém kočárku. Odpoledne jsem si pěkně pohrál a zařádil s Ellou. Také jsme se spolu tulili na zemi a pomáhal jsem jí sfouknout svíčky na dortu. Večer jsem se pak rozhodl, že u Elli zůstanu přes noc. Maminka s Bárou odjeli a já si užil zbytek večera s Ellou a Lisou a usnul jsem u Elli v pokojíku na její cestovní matračce a v její noční košilce.
V sobotu mne Ella s rodiči dovezla dopoledne domů. Tam jsem si dal oběd a odpoledne jsme jeli na návštěvu k Nouzům pozdravit Honzíka a podívat se na malou Šárku. Také jsme se s nimi prošli venku a v šest večer už jsme pospíchali domů, protože měla přijet Ella a přivézt mi moje věci, které jsem zapomněl u nich v autě. Ella se zároveň rozhodla, že tentokrát přenocuje ona u mně. Večer jsme si spolu ještě chvilku pohráli, povečeřeli u jednoho stolku, vyčistili si zoubky, poseděli na nočníku (já několikrát) a usnuli i se všemi plyšáky.
úterý 23. října 2012
Bára 4M (23.10.2012)
Báře jsou čtyři měsíce!
Bára si brouká a fouká z pusinky tak, že dělá bublinky. Pár dní už se přetáčí na bříško, na kterém docela dlouho vydrží. Maminka s ní na bříšku i cvičí, aby si Bára posílila zádíčka.
Před týdnem (19.10.) byla Bára na 4M kontrole u paní doktorky. Ta byla s jejím psychomotorickým vývojem spokojena. Báře naměřily 5,77 kg a 65,6 cm.
Já se s Bárou stále moc rád tulím. Mamince pomáhám s přebalováním a uklízením plen. Když je potřeba, tak jdu Barunku utěšit.
Na Barunčiny 4M narozeniny nás navštívila teta Jana, která za dva týdny čeká také miminko. Naší Báře už je malá kolébka a tak jsme jí dali tetě pro miminko. A já jsem Barunce přenechal svojí dětskou postýlku.
Bára si brouká a fouká z pusinky tak, že dělá bublinky. Pár dní už se přetáčí na bříško, na kterém docela dlouho vydrží. Maminka s ní na bříšku i cvičí, aby si Bára posílila zádíčka.
Před týdnem (19.10.) byla Bára na 4M kontrole u paní doktorky. Ta byla s jejím psychomotorickým vývojem spokojena. Báře naměřily 5,77 kg a 65,6 cm.
Já se s Bárou stále moc rád tulím. Mamince pomáhám s přebalováním a uklízením plen. Když je potřeba, tak jdu Barunku utěšit.
Na Barunčiny 4M narozeniny nás navštívila teta Jana, která za dva týdny čeká také miminko. Naší Báře už je malá kolébka a tak jsme jí dali tetě pro miminko. A já jsem Barunce přenechal svojí dětskou postýlku.
sobota 20. října 2012
Bára se přetáčí a nový nábytek (20.10.2012)
Bára sice má stále cvičit na bříšku a posilovat tedy zádíčka. Ona už se rozhodla, že se chce přetáčet a konečně se jí to na pravou stranu povedlo a tak to běžně začala dělat. Maminka nemá moc radost, když se Báru snažím pomoc přetočit na bříško nebo naopak z boku vrátit zpět na záda.
O víkendu jsme absolvovali celkem 3 návštěvy Ikei a rodiče oba dny do ranních hodin sestavovali nábytek. Výsledkem je moje nová dětská postel a nábytek v obýváku, který mne moc baví.
O víkendu jsme absolvovali celkem 3 návštěvy Ikei a rodiče oba dny do ranních hodin sestavovali nábytek. Výsledkem je moje nová dětská postel a nábytek v obýváku, který mne moc baví.
středa 10. října 2012
24. měsíc - dva roky (17.9.-10.10.2012)
Po návratu z dovolené jsme byli zas samá návštěva. Hned v pondělí Filípek, který mi přinesl můj první dárek k druhým narozeninám a to motorovou pilu. Hned jsem si ji moc oblíbil. V úterý Anička Huzyčová, která u nás strávila celý den. Ve středu ráno jsem dostal velkou rýmu. To byla škoda, protože jsem nemohl jít odpoledne s Barunkou na Vítání občánků. Tak jsem jí na radnici alespoň doprovodil.
K Barunce jsem měl zakázáno se tulit, aby ode mne nedostala tu rýmu. Přesto v noci na pátek se jí spustila, že maminka vyndala i odsávačku a vincentku. V pátek 21.9. jsme ráno válčili s tátou a Barunkou doma sami, maminka byla totiž u zubařky. Pak jsme naložili auto a odjeli za babičkou do Bělé. Cestou jsme zvládli zastávku v Tescu na Skalce, kde je obchůdek s botičkami. Koupil jsem si hned čtyři páry nových bot - bačkůrky, boty celoroční, holínky a zimní boty. Maminka doufá, že má zas na dlouho s nákupem bot vystaráno.
U babičky v Bělé jsem byl až do pátku 28.9. Bylo tam dobře. Děda mě naučil nakládat velkou lopatou náklaďák a rozvážet písek do ďoliků po dvoře. Babička mi půjčila pěkná autíčka, kalíšky a hrál jsem si s ní s dřevěnými kostičkami. Nejvíc mě bavilo z kostiček stavit skluzavky a nechat malé panáčky po nich jezdit. Vůbec nevadilo, že kostičky jsou určené na stavbu domečků. Mamince jsem pomáhal se stříháním muškátů, odvážel jsem odpad na náklaďáku do nádoby. Také jsem s babičkou plel záhon.
Bára se u babičky pěkně rozpovídala/rozbroukala. S babičkou by se pořád jen na sebe smály, chichotaly a něco si povídaly. Barunka se na zemi začala otáčet na bok, tak jsem zvědavý, kdy se překulí až na bříško. V neděli 23.9. oslavila Barča 3 měsíce a ve středu pak byla u paní doktorce na prohlídce. Bára krásně rostě, má 5,3 kg a 63 cm. Při zvedání hlavičky Bára sice zvedá zadeček a už by asi chtěla lézt, ale nemá stabilně a rovně zádíčka, takže jí paní doktorka poslala na cvičení na dětskou rehabilitaci. Pak jela Barunka ještě na kontrolu kyčlí, tam je vše v pořádku.
V pátek jsme se i s tátou přemístili nejprve do Liberce na oběd a udělali jsme si tam se sestřenkou Karolínkou procházku do Dekatlonu. Chtěl jsem si tam pořídit odstrkovadlo a nový spacák, o kterém již delší dobu každý den mluvím. Neměli tam pro mne ale nic rozumného, tak alespoň maminka ve výprodeji pořídila pro sebe nové boty. Večer jsme pak přejeli do Bedřichova, kde byli moje kámošky Kalinovi - Ella a Barunka. Společně jsme si tam o víkendu hráli a chodili na hřiště. Moc mne bavila trampolína kousek od baráku. Tátové zatím pracovali na chatě.
V neděli jsme večer přejeli do Vesce za Berkovými a s maminkou jsme tam zůstali až do úterka. Pěkně jsem si s Týnkou a Tedíkem pohrál. Oni mají nově na zahradě také trampolínu, takže jsem si to tam zas mohl užívat.
Když jsem se v úterý 2.10. vrátil domů, byl jsem moc rád, že zas vidím tátu a svoje hračky. Rodiče mi večer ustlali na mojí cestovní matračce a šel jsem poprvé spát bez plen a pak jsem bez plen. Dvakrát byla nehoda při usínání, ale pak se mi to dařilo dobře.
Ve čtvrtek 4.10. byla Bára na očkování (2.Hexavakcína) a já jsem dostal svoji druhou dávku Priorixu (zarděnky, příušníce aspol.). Bára byla po očkování bez reakce a v pátek večer jsme odjeli na víkend na Skalák, kde byla opět kamarádka Ella, ale tentokrát i její sestřička Lisa a další kamarádi - Bořek, Júlinka, Filip. V sobotu si rodiče udělali výlet na kolech a my s Ellou na odrážedle. Já jsem dostal dopředu k narozeninám nové odrážedlo, které jsem už ve čtvrtek a v pátek zkoušel doma. Teď jsem jezdil celkem dobře, ale když jsem se vyhýbal autu, tak jsem uhnul předním kolem až do příkopu s kopřivami.
V neděli se značně ochladilo a bylo deštivo, tak se žádný větší výlet nekonal a hráli jsme si s Ellou v baráku
Jsou mi 2 roky!
Už povídám téměř všechno, co se mi podaří zopakovat. Tvořím i jednoduché věty (ze 2-3 slov).
Maminka mi naměřila 91 cm a navážila 12,2 kg.
Bára se za pomocí vykopávání nožek do vzduchu úspěšně přetáčí na bok.
Oslavu narozenin jsem měl jednu v Turnově, kde se sešli téměř všichni a udělali jsme si společný výlet do restaurace U Medvěda ve Bělé. Druhou oslavu jsem pak měl doma s Kováčovými. Všem moc děkuji za pěkné dárečky.
..
K Barunce jsem měl zakázáno se tulit, aby ode mne nedostala tu rýmu. Přesto v noci na pátek se jí spustila, že maminka vyndala i odsávačku a vincentku. V pátek 21.9. jsme ráno válčili s tátou a Barunkou doma sami, maminka byla totiž u zubařky. Pak jsme naložili auto a odjeli za babičkou do Bělé. Cestou jsme zvládli zastávku v Tescu na Skalce, kde je obchůdek s botičkami. Koupil jsem si hned čtyři páry nových bot - bačkůrky, boty celoroční, holínky a zimní boty. Maminka doufá, že má zas na dlouho s nákupem bot vystaráno.
U babičky v Bělé jsem byl až do pátku 28.9. Bylo tam dobře. Děda mě naučil nakládat velkou lopatou náklaďák a rozvážet písek do ďoliků po dvoře. Babička mi půjčila pěkná autíčka, kalíšky a hrál jsem si s ní s dřevěnými kostičkami. Nejvíc mě bavilo z kostiček stavit skluzavky a nechat malé panáčky po nich jezdit. Vůbec nevadilo, že kostičky jsou určené na stavbu domečků. Mamince jsem pomáhal se stříháním muškátů, odvážel jsem odpad na náklaďáku do nádoby. Také jsem s babičkou plel záhon.
Bára se u babičky pěkně rozpovídala/rozbroukala. S babičkou by se pořád jen na sebe smály, chichotaly a něco si povídaly. Barunka se na zemi začala otáčet na bok, tak jsem zvědavý, kdy se překulí až na bříško. V neděli 23.9. oslavila Barča 3 měsíce a ve středu pak byla u paní doktorce na prohlídce. Bára krásně rostě, má 5,3 kg a 63 cm. Při zvedání hlavičky Bára sice zvedá zadeček a už by asi chtěla lézt, ale nemá stabilně a rovně zádíčka, takže jí paní doktorka poslala na cvičení na dětskou rehabilitaci. Pak jela Barunka ještě na kontrolu kyčlí, tam je vše v pořádku.
V pátek jsme se i s tátou přemístili nejprve do Liberce na oběd a udělali jsme si tam se sestřenkou Karolínkou procházku do Dekatlonu. Chtěl jsem si tam pořídit odstrkovadlo a nový spacák, o kterém již delší dobu každý den mluvím. Neměli tam pro mne ale nic rozumného, tak alespoň maminka ve výprodeji pořídila pro sebe nové boty. Večer jsme pak přejeli do Bedřichova, kde byli moje kámošky Kalinovi - Ella a Barunka. Společně jsme si tam o víkendu hráli a chodili na hřiště. Moc mne bavila trampolína kousek od baráku. Tátové zatím pracovali na chatě.
V neděli jsme večer přejeli do Vesce za Berkovými a s maminkou jsme tam zůstali až do úterka. Pěkně jsem si s Týnkou a Tedíkem pohrál. Oni mají nově na zahradě také trampolínu, takže jsem si to tam zas mohl užívat.
Když jsem se v úterý 2.10. vrátil domů, byl jsem moc rád, že zas vidím tátu a svoje hračky. Rodiče mi večer ustlali na mojí cestovní matračce a šel jsem poprvé spát bez plen a pak jsem bez plen. Dvakrát byla nehoda při usínání, ale pak se mi to dařilo dobře.
Ve čtvrtek 4.10. byla Bára na očkování (2.Hexavakcína) a já jsem dostal svoji druhou dávku Priorixu (zarděnky, příušníce aspol.). Bára byla po očkování bez reakce a v pátek večer jsme odjeli na víkend na Skalák, kde byla opět kamarádka Ella, ale tentokrát i její sestřička Lisa a další kamarádi - Bořek, Júlinka, Filip. V sobotu si rodiče udělali výlet na kolech a my s Ellou na odrážedle. Já jsem dostal dopředu k narozeninám nové odrážedlo, které jsem už ve čtvrtek a v pátek zkoušel doma. Teď jsem jezdil celkem dobře, ale když jsem se vyhýbal autu, tak jsem uhnul předním kolem až do příkopu s kopřivami.
V neděli se značně ochladilo a bylo deštivo, tak se žádný větší výlet nekonal a hráli jsme si s Ellou v baráku
Jsou mi 2 roky!
Už povídám téměř všechno, co se mi podaří zopakovat. Tvořím i jednoduché věty (ze 2-3 slov).
Maminka mi naměřila 91 cm a navážila 12,2 kg.
Bára se za pomocí vykopávání nožek do vzduchu úspěšně přetáčí na bok.
Oslavu narozenin jsem měl jednu v Turnově, kde se sešli téměř všichni a udělali jsme si společný výlet do restaurace U Medvěda ve Bělé. Druhou oslavu jsem pak měl doma s Kováčovými. Všem moc děkuji za pěkné dárečky.
..
neděle 16. září 2012
23. měsíc - špičáci a plavec (13.8.-16.9.2012)
V týdnu jsem bojoval s prořezávajícími se špičáky, v úterý a ve středu jsem měl vysoké horečky, ve čtvrtek už to bylo lepší, ale nikdo jsme se moc v noci nevyspali. Přes den jsem si hodně četl s maminkou knížky nebo se díval na mé oblíbené seriály - Červený traktůrek, Mašinkov a Pat a Mat. V pátek 17.8. jsem již měl horní špičáky proříznuté, byl jsem bez teplot a všichni jsme večer odjeli do Běluně u Dvora Králové, kde jsme strávili celý víkend.
V sobotu 18.8. se bral strejda Tomáš se Šárkou. Obřad měli na romantické přehradě Les Království. Další zábava byla zpět v penzionu Běluň. Já jsem si asi nejvíce užíval chodítka ve tvaru autíčka, které tam měl kamarád Max (9ti měsíční syn svědkyně).
V neděli jsme si cestou domu ještě udělali procházku k Betlému Matyáše Brauna, který je vytesán ve skále v lese nedaleko Kuksu.
Opět byla velká vedra a tak jsme se s maminkou vypravili v pondělí 20.8. do Turnova za prababičkou. Tam na mne čekal ještě zbytek červeného rybízu, švestky a jablíčka, ale také pískoviště, motorka a houpačka. Bylo to tam taky samá návštěva. V úterý přijela babička Iva s tetou Šárkou, strejdou Tomášem a sestřenkou Karolínkou, ve čtvrtek kamarádi Tadeáš a Týnka s maminkou Renčou a v pátek s babičkou Ivou přijela teta Petra s Eliškou.
Začal jsem správně používat slovíčko jo. Občas se spletu, řeknu ne, zamyslím se a opravím se na jo.
Už opakuji kdejaká slova a v neděli 26.8. jsem začal říkat i svoje jméno. To byl vůbec významný den, táta totiž přivezl nové auto (Hyundai H1 Starex - taková terénní dodávka).
Týden jsme měli plný návštěv. V pondělí nás navštívila Adélka Šiková s maminkou Luckou. V úterý večer se na nás přišla podívat těhotná teta Jana. Večer jsem maminku příjemně překvapil. Než jsem šel spát, tak jsem si uklidil všechny svoje hračky. Ve středu ráno přišla kamarádka Barunka Kalinová s maminkou Verče, pohráli jsme si doma a pak jsme šli s naší Bárou k paní doktorce. Bára měří 59,5cm a váží 4, kg. Večer jsme se pak přemístili do Říčan za kamarádem Vojtíkem, grilovali jsme ryby a zůstali jsme tam i celý další den. Ve čtvrtek byl velký Barunčin den, z kterého měla maminka radost. Barunka celý den sama usínala s dudlíkem (doposud dudlík totiž plivala a nechtěla).
První dva zářijové týdny jsme strávili na dovolené. Jeli jsme našim novým autem "Zálesákem" nejdřív na jih Moravy k Lednicko-Valtickému areálu, tam jsme pobyli v kempu a Zálesákovi vyrobili lůžkovou úpravu. Pak jsme už jeli se zastávkou u rakouského jezera Neusiedler See do maďarských lázní. Postupně jsme pobyli v kempu v lázních Hevíz, Buk a Sarvar. V posledních jmenovaných se nám líbilo nejvíce. Z Hevízu jsme si udělali pěší výlet k Balatonu. V Buk jsem poprvé plaval v bazénku bez rodičů (dospělí měli do dětského bazénku vstup zakázán) a v Sarvaru bylo nejvíce bazénů a dětských atrakcí. Na dovolené jsem se naučil sám plavat s křidélky a vodu jsem si moc užíval. Více z naší dovolené je vidět na obrázcích, viz fotoalbum Dovolená v Maďarských lázních.
V sobotu 18.8. se bral strejda Tomáš se Šárkou. Obřad měli na romantické přehradě Les Království. Další zábava byla zpět v penzionu Běluň. Já jsem si asi nejvíce užíval chodítka ve tvaru autíčka, které tam měl kamarád Max (9ti měsíční syn svědkyně).
V neděli jsme si cestou domu ještě udělali procházku k Betlému Matyáše Brauna, který je vytesán ve skále v lese nedaleko Kuksu.
Opět byla velká vedra a tak jsme se s maminkou vypravili v pondělí 20.8. do Turnova za prababičkou. Tam na mne čekal ještě zbytek červeného rybízu, švestky a jablíčka, ale také pískoviště, motorka a houpačka. Bylo to tam taky samá návštěva. V úterý přijela babička Iva s tetou Šárkou, strejdou Tomášem a sestřenkou Karolínkou, ve čtvrtek kamarádi Tadeáš a Týnka s maminkou Renčou a v pátek s babičkou Ivou přijela teta Petra s Eliškou.
Začal jsem správně používat slovíčko jo. Občas se spletu, řeknu ne, zamyslím se a opravím se na jo.
Už opakuji kdejaká slova a v neděli 26.8. jsem začal říkat i svoje jméno. To byl vůbec významný den, táta totiž přivezl nové auto (Hyundai H1 Starex - taková terénní dodávka).
Týden jsme měli plný návštěv. V pondělí nás navštívila Adélka Šiková s maminkou Luckou. V úterý večer se na nás přišla podívat těhotná teta Jana. Večer jsem maminku příjemně překvapil. Než jsem šel spát, tak jsem si uklidil všechny svoje hračky. Ve středu ráno přišla kamarádka Barunka Kalinová s maminkou Verče, pohráli jsme si doma a pak jsme šli s naší Bárou k paní doktorce. Bára měří 59,5cm a váží 4, kg. Večer jsme se pak přemístili do Říčan za kamarádem Vojtíkem, grilovali jsme ryby a zůstali jsme tam i celý další den. Ve čtvrtek byl velký Barunčin den, z kterého měla maminka radost. Barunka celý den sama usínala s dudlíkem (doposud dudlík totiž plivala a nechtěla).
První dva zářijové týdny jsme strávili na dovolené. Jeli jsme našim novým autem "Zálesákem" nejdřív na jih Moravy k Lednicko-Valtickému areálu, tam jsme pobyli v kempu a Zálesákovi vyrobili lůžkovou úpravu. Pak jsme už jeli se zastávkou u rakouského jezera Neusiedler See do maďarských lázní. Postupně jsme pobyli v kempu v lázních Hevíz, Buk a Sarvar. V posledních jmenovaných se nám líbilo nejvíce. Z Hevízu jsme si udělali pěší výlet k Balatonu. V Buk jsem poprvé plaval v bazénku bez rodičů (dospělí měli do dětského bazénku vstup zakázán) a v Sarvaru bylo nejvíce bazénů a dětských atrakcí. Na dovolené jsem se naučil sám plavat s křidélky a vodu jsem si moc užíval. Více z naší dovolené je vidět na obrázcích, viz fotoalbum Dovolená v Maďarských lázních.
neděle 12. srpna 2012
22. měsíc - Lumpík na pobytech mimo Prahu (11.7.-12.8.2012)
Na konci našeho pobytu u prababičky v Turnově přijel prastrýc Jirouš s Katkou a přivezli krásnou barevnou houpačku. Na houpačce já vydržím dlouho a tuto změnu (oproti "jako vždycky") jsem přijal bez větších protestů.
V neděli 15.7. jsme jeli domů a já krom spaní jsem byl bez plen. Cestou jsme se ještě zastavili na chatě v Bělé pod Bezdězem, abychom zalili kytičky. Já jsem s tím venku pomáhal tátovi.
Od pondělí jsme s Bárou a s maminkou sami doma. Maminka má co dělat, aby mě a Báru obsloužila a sama se také třeba najedla. Na vycházku ven s Barunkou jsme se zvládli dostat až ve čtvrtek dopoledne. Jinak jsem ale chodil ven na vycházky vždy večer s tátou.
V pátek 20.7. jsme všichni odjeli za prababičkou Libuší do Krásetína. Tam jsem si užíval "ťapity" za jakéhokoli počasí již od rána od šesti hodin. Chodil jsem na maliny, koukal se na kravičky, telátka, traktory, bagry, ... ale i králíky, kočky a pejsky. Za teplého počasí jsem si užíval bazénku na zahradě, ale vypravil jsem se s rodiči i k místní nádrži a jeden den jsme dokonce jeli autem i s prababičkou na velké koupaliště do sousední vesnice. Prababička byla z mého dovádění ve vodě nadšená.
31.7. šla Bára k doktorovi na kyčle a cestou si nechala na úřadě vyrobit pas, takže v září budeme všichni moc jet i za hranice. Kyčle má Bára v pořádku. Po návštěvě lékaře se s maminkou ještě stavily navštívit dědu Vláďu v práci, aby se navzájem mohli prohlédnout, protože se ještě neviděli. Ve středu 1.8. šla pak Bára na 6ti nedělní kontrolu k paní doktorce. Bára měla krásných 4,1 kg a 56 cm. Odpoledne jsme se pak s maminkou přemístili do Turnova.
V Turnově jsme byli až do soboty. Ve čtvrtek přijela za námi babička Iva z Liberce a také teta Šárka s Karolínkou. S tou jsme si poprvé společně hráli - s bábovičkami, s autíčkem ale i v bazénku s vodou. Později přijela i teta Petra se strejdou Honzou a s mojí nejnovější sestřenkou Eliškou, která se narodila 24.7.2012. Eliška je ještě menší než Bára a má krásné tmavé vlasy. V Turnově jsem si opět užíval zahrady a zejména nové houpačky. Také jsem jezdil na motorce, chodil na vycházky ven, hrál si uvnitř s hračkami a nechal si předčítat pohádky. V noci na sobotu jsem měl velké trápení, bolí mne špičáky, které se už druhým týdnem tlačí ven.
Báře bylo v sobotu 4.7. přesně 6 týdnů. Již ve čtvrtek se začala na maminku opravdicky usmívat a v pátek, když mne sledovala z autosedačky, jak kolem ní pobíhám, tak se na mne usmála také.
V sobotu jsme se večer vrátili do Prahy, abychom si přebalili věci a v neděli odjeli na soustředění do jižních Čech na Albeř. V neděli podnikl tatínek ještě celodenní výpravu na Slovensko a zpět, jel se tam podívat na potencionální nové auto, které se na místě ukázalo jako totálně prorezlé. Na Albeř jsme se tedy vypravili pozdě v noci a cesta v bouřkách nám trvala hodně dlouho. Po třetí hodině raní jsem chtěl botičky a ťapat. Nakonec mě maminka zajala ve své náruči v posteli a uspala mojí oblíbenou pohádkou o kačátku.
Týden na Albeři jsem si velice užil s tátou, mámou, s Ellou i ostatními dětmi, ... na motorce, u rybníka, v lese, při soutěžích i v jídelně. Maminka už začala také více sportovat a dokonce závodila. Já jsem také absolvoval své první sportovní závody a obdržel jsem diplom za nejkrásnější úsměv.
Táta mi začal říkat Lumpíku! a mě to baví opakovat.
V neděli 15.7. jsme jeli domů a já krom spaní jsem byl bez plen. Cestou jsme se ještě zastavili na chatě v Bělé pod Bezdězem, abychom zalili kytičky. Já jsem s tím venku pomáhal tátovi.
Od pondělí jsme s Bárou a s maminkou sami doma. Maminka má co dělat, aby mě a Báru obsloužila a sama se také třeba najedla. Na vycházku ven s Barunkou jsme se zvládli dostat až ve čtvrtek dopoledne. Jinak jsem ale chodil ven na vycházky vždy večer s tátou.
V pátek 20.7. jsme všichni odjeli za prababičkou Libuší do Krásetína. Tam jsem si užíval "ťapity" za jakéhokoli počasí již od rána od šesti hodin. Chodil jsem na maliny, koukal se na kravičky, telátka, traktory, bagry, ... ale i králíky, kočky a pejsky. Za teplého počasí jsem si užíval bazénku na zahradě, ale vypravil jsem se s rodiči i k místní nádrži a jeden den jsme dokonce jeli autem i s prababičkou na velké koupaliště do sousední vesnice. Prababička byla z mého dovádění ve vodě nadšená.
31.7. šla Bára k doktorovi na kyčle a cestou si nechala na úřadě vyrobit pas, takže v září budeme všichni moc jet i za hranice. Kyčle má Bára v pořádku. Po návštěvě lékaře se s maminkou ještě stavily navštívit dědu Vláďu v práci, aby se navzájem mohli prohlédnout, protože se ještě neviděli. Ve středu 1.8. šla pak Bára na 6ti nedělní kontrolu k paní doktorce. Bára měla krásných 4,1 kg a 56 cm. Odpoledne jsme se pak s maminkou přemístili do Turnova.
V Turnově jsme byli až do soboty. Ve čtvrtek přijela za námi babička Iva z Liberce a také teta Šárka s Karolínkou. S tou jsme si poprvé společně hráli - s bábovičkami, s autíčkem ale i v bazénku s vodou. Později přijela i teta Petra se strejdou Honzou a s mojí nejnovější sestřenkou Eliškou, která se narodila 24.7.2012. Eliška je ještě menší než Bára a má krásné tmavé vlasy. V Turnově jsem si opět užíval zahrady a zejména nové houpačky. Také jsem jezdil na motorce, chodil na vycházky ven, hrál si uvnitř s hračkami a nechal si předčítat pohádky. V noci na sobotu jsem měl velké trápení, bolí mne špičáky, které se už druhým týdnem tlačí ven.
Báře bylo v sobotu 4.7. přesně 6 týdnů. Již ve čtvrtek se začala na maminku opravdicky usmívat a v pátek, když mne sledovala z autosedačky, jak kolem ní pobíhám, tak se na mne usmála také.
V sobotu jsme se večer vrátili do Prahy, abychom si přebalili věci a v neděli odjeli na soustředění do jižních Čech na Albeř. V neděli podnikl tatínek ještě celodenní výpravu na Slovensko a zpět, jel se tam podívat na potencionální nové auto, které se na místě ukázalo jako totálně prorezlé. Na Albeř jsme se tedy vypravili pozdě v noci a cesta v bouřkách nám trvala hodně dlouho. Po třetí hodině raní jsem chtěl botičky a ťapat. Nakonec mě maminka zajala ve své náruči v posteli a uspala mojí oblíbenou pohádkou o kačátku.
Týden na Albeři jsem si velice užil s tátou, mámou, s Ellou i ostatními dětmi, ... na motorce, u rybníka, v lese, při soutěžích i v jídelně. Maminka už začala také více sportovat a dokonce závodila. Já jsem také absolvoval své první sportovní závody a obdržel jsem diplom za nejkrásnější úsměv.
Táta mi začal říkat Lumpíku! a mě to baví opakovat.
úterý 10. července 2012
21. měsíc - sestřička Bára (11.6.-10.7.2012)
V pondělí 11. 6. jsem byl s maminkou opět plavat. Po plavání jsem si užíval zábavu v dětském koutku, zatímco maminka obědvala v restauraci. Měl jsem tam spor o hopsací balón s jednou holčičkou, která mne kousla vedle oka a tak si balón uhájila. Já pak několik dní chodil s kousancem. Večer jsem dostal horečku a maminka se bála, zdali to nemůže být z toho kousnutí. Horečku jsem měl celé úterý. Ve středu ráno už mi bylo lépe a vypravil jsem se k babičce Ále. Tam jsem strávil spokojeně celý den, hrál jsem si a taky jsme se koukali na fotbal.
Ve čtvrtek jsme šli s maminkou plavat na naší poslední lekci. V pátek mne na celý den přijela navštívit babička Ála. O víkendu jsme si udělali výlet za kamarádem Vojtíkem do Říčan. Na zahradě měl napuštěný bazének, v kterém jsem se hned po příchodu mohl cachtat a hrát si. Na dřevěném domečku měl Vojtík novou tabuli na kreslení a tak jsem všem předvedl, jaká umím kreslit kolečka. Venku jsem pobíhal nahatý a naučil jsem se chodit čůrat ke stromečku, od té doby se snažím doma čůrat ve stoje do nočníku a častěji říkám dopředu "kaky" (znamená čůrat). Večer se grilovalo masénko a zelenina, to strejda umí moc dobře. Chutnalo mi zejména šťavnaté vepřové a pečené brambůrky. V Říčanech jsme zůstali do rána, to jsem si ještě pohrál s Vojtíkovými hračkami a pak jsme jeli s rodiči plavat. Tentokrát jsem nechtěl do velkého bazénu, ale většinu času jsem se potápěl v tom malém. Páseček ani křidélka jsem nechtěl, to přeci na potápění není potřeba.
Pak už jsme nic moc s maminkou nepodnikali, ale byli v blízkém okolí domova. Maminka totiž nic neplánovala, protože jsme čekali, že každým dnem může z maminčinýho bříška vyskočit miminko. Já jsem ho zatím stále pěkně hladil, tulil a dokonce i houpal.
V pátek 22.6. mi před osmou hodinou večer dávala maminka kaši, ale pak jsem nešel spát jako obvykle. Místo toho si pro mne přijela babička a jel jsem spát k ní. Ráno jsem se dozvěděl, že se mi narodila sestřička Bára. Narodila se 23.6.2012 ve 2:32h, vážila 2,97kg a měřila 50cm. Den jsem si užíval u babičky a večer si pro mne přijel táta. Společně jsme byli v neděli Barunku navštívit v porodnici. Barunka se mi moc líbí a zejména se mi líbil její vozíček. Přes hodinu jsem jí vozil po porodnici sem a tam. Večer jsem se vrátil k babičce a byl u ní až do středy, kdy jsme společně jeli metrem k nám domů. Tam už na mne čekala Bára, která mi dovezla z porodnice miminko s golfkami.
Barču bych nejraději pořád objímal, nosil jí hračky a staral se o ní. Maminka má jen starosti, abych jí ve vší lásce neumačkal nebo nezalehl.
Zbytek týdne jsme byli doma i s tátou. Ve středu šla Barča k paní doktorce (vážila 2,82kg a měřila 51cm) a pak jsem jí odpoledne vozil po parku. V pátek bylo velké vedro a tak jsme se všichni vypravili na víkend do Turnova k prababičce. Vzhledem k parnému počasí a dalším okolnostem se z víkendu u prababičky staly dva týdny. Moc jsem si to tam užíval - pískoviště, houpačky, bazénku, motorky, ťapání po okolí, višní, jahod, rybízů, angreštů... Také se zde střídaly návštěvy příbuzných, kteří byli zvědaví na moji sestřičku a se mnou si také pohráli.
Ve středu 4. července jsme jeli na otočku do Prahy. Barunka šla na prohlídku k paní doktorce, ve svých 12 dnech vážila již 3,05kg a měřila 51,5cm. Já si mezitím užíval babičku Álu, která nás přišla navštívit.
Za poslední měsíc jsem se zas více rozpovídal. Další velký pokrok jsem udělal v Turnově, kde jsem nejdřív chodil venku jen v tričku a chodil "kaky" (čůrat) ke stromečku a druhý týden už jsem chodil bez plenky a dokonce jsem si začal říkat "b" a začal jsem vyrábět bobky do nočníku.
V úterý 10. července nás v Turnově navštívila teta Renča s Tedíkem a Týnkou. Společně jsme si pěkně hráli a ochutnávali plodiny zahrady. Od Tedíka jsem dostal pěkný bagr, který jsem si moc oblíbil, děkuji.
Ve čtvrtek jsme šli s maminkou plavat na naší poslední lekci. V pátek mne na celý den přijela navštívit babička Ála. O víkendu jsme si udělali výlet za kamarádem Vojtíkem do Říčan. Na zahradě měl napuštěný bazének, v kterém jsem se hned po příchodu mohl cachtat a hrát si. Na dřevěném domečku měl Vojtík novou tabuli na kreslení a tak jsem všem předvedl, jaká umím kreslit kolečka. Venku jsem pobíhal nahatý a naučil jsem se chodit čůrat ke stromečku, od té doby se snažím doma čůrat ve stoje do nočníku a častěji říkám dopředu "kaky" (znamená čůrat). Večer se grilovalo masénko a zelenina, to strejda umí moc dobře. Chutnalo mi zejména šťavnaté vepřové a pečené brambůrky. V Říčanech jsme zůstali do rána, to jsem si ještě pohrál s Vojtíkovými hračkami a pak jsme jeli s rodiči plavat. Tentokrát jsem nechtěl do velkého bazénu, ale většinu času jsem se potápěl v tom malém. Páseček ani křidélka jsem nechtěl, to přeci na potápění není potřeba.
Pak už jsme nic moc s maminkou nepodnikali, ale byli v blízkém okolí domova. Maminka totiž nic neplánovala, protože jsme čekali, že každým dnem může z maminčinýho bříška vyskočit miminko. Já jsem ho zatím stále pěkně hladil, tulil a dokonce i houpal.
V pátek 22.6. mi před osmou hodinou večer dávala maminka kaši, ale pak jsem nešel spát jako obvykle. Místo toho si pro mne přijela babička a jel jsem spát k ní. Ráno jsem se dozvěděl, že se mi narodila sestřička Bára. Narodila se 23.6.2012 ve 2:32h, vážila 2,97kg a měřila 50cm. Den jsem si užíval u babičky a večer si pro mne přijel táta. Společně jsme byli v neděli Barunku navštívit v porodnici. Barunka se mi moc líbí a zejména se mi líbil její vozíček. Přes hodinu jsem jí vozil po porodnici sem a tam. Večer jsem se vrátil k babičce a byl u ní až do středy, kdy jsme společně jeli metrem k nám domů. Tam už na mne čekala Bára, která mi dovezla z porodnice miminko s golfkami.
Barču bych nejraději pořád objímal, nosil jí hračky a staral se o ní. Maminka má jen starosti, abych jí ve vší lásce neumačkal nebo nezalehl.
Zbytek týdne jsme byli doma i s tátou. Ve středu šla Barča k paní doktorce (vážila 2,82kg a měřila 51cm) a pak jsem jí odpoledne vozil po parku. V pátek bylo velké vedro a tak jsme se všichni vypravili na víkend do Turnova k prababičce. Vzhledem k parnému počasí a dalším okolnostem se z víkendu u prababičky staly dva týdny. Moc jsem si to tam užíval - pískoviště, houpačky, bazénku, motorky, ťapání po okolí, višní, jahod, rybízů, angreštů... Také se zde střídaly návštěvy příbuzných, kteří byli zvědaví na moji sestřičku a se mnou si také pohráli.
Ve středu 4. července jsme jeli na otočku do Prahy. Barunka šla na prohlídku k paní doktorce, ve svých 12 dnech vážila již 3,05kg a měřila 51,5cm. Já si mezitím užíval babičku Álu, která nás přišla navštívit.
Za poslední měsíc jsem se zas více rozpovídal. Další velký pokrok jsem udělal v Turnově, kde jsem nejdřív chodil venku jen v tričku a chodil "kaky" (čůrat) ke stromečku a druhý týden už jsem chodil bez plenky a dokonce jsem si začal říkat "b" a začal jsem vyrábět bobky do nočníku.
V úterý 10. července nás v Turnově navštívila teta Renča s Tedíkem a Týnkou. Společně jsme si pěkně hráli a ochutnávali plodiny zahrady. Od Tedíka jsem dostal pěkný bagr, který jsem si moc oblíbil, děkuji.
neděle 10. června 2012
20. měsíc - povídálek a akčňák (11.5.-10.6.2012)
S maminkou máme stále plný program. Pokud zrovna nejsem nastydlý, tak chodíme v pondělí a ve čtvrtek plavat, abychom dohnali zameškané hodiny. Jinak jsme samá návštěva nebo zařizování.
Můj aktivní slovník se rozšířil o slova jako tam, sem, kapka (voda, vše tekuté), pití... Úspěšně se pokouším opakovat co říkají lidé kolem, alespoň první písmenka slov.
Na konci května jsem se snažil sám obouvat do botiček. Sice asi pletu levou a pravou, nicméně mám velkou snahu urychlit náš odchod ven, abych mohl dělat "ťapy-ťapy" nebo řídit auto.
V úterý 29. května jela maminka s bříškem poprvé na kontrolu do porodnice v Neratovicích a já zůstal doma s babičkou. Parádně jsem si to užil, protože děda ráno dovezl novou motorku, kterou jsme nejdříve společně polepili samolepkami a pak jsem na ní vyrazil s babičkou ven. Po obědě jsem udělal babičce i mamince velkou radost - poprvé jsem se cíleně vykakal do nočníku. No a pak už jsem zas drandil na motorce a ťapal po parku.
Ve středu nás navštívil Honzík Pávek a naučil mne jezdit po břiše na skluzavce. Doma jsme na sebe po obědě pěkně výskali a tak s námi šly maminky raději rychle ven. Cestou k metru jsme potkali u pouťových koníků tatínka, který přišel, aby maminka mohla jít na cvičení. Odpoledne jsem naučil čtyřleté holčičky na velké skluzavce jezdit po břiše.
Pokračuji ve svém osamostatňování. Na čtvrtečním plavání jsem se úspěšně snažil si sám svléknout kalhoty.
Na svátek dětí (1.6.) jsem si konečně nechal maminkou vysvětlit, že není nutné při jídle převracet do pusy lžíci. Zvládl jsem tak sám sníst skoro celou svoji porci jogurtu i večerní kaše.
O víkendu jsem si užíval táty a ťapal s ním dopoledne i odpoledne nebo jezdil na motorce. Maminka si užívala klidu a odpočinku.
V týdnu jsem byl zas jedna akce a návštěva za druhou. V pondělí a ve čtvrtek jsme byli s maminkou plavat a po plavání jsem si užíval tamního dětského koutku. V úterý 5.6. mne navštívila odpoledne Madlenka, moje zhruba stejně stará Humanitní kamarádka. Počasí nebylo moc vlídné a tak jsem jí vzal do blízké pizzerie s dětským koutkem. Ve středu opět jela maminka do Neratovic a já byl celý den s babičkou Álou. Dopoledne jsme si hráli doma a odpoledne jsme vyrazili ven na procházku. Ve čtvrtek odpoledne k nám přijel na návštěvu kamarád Honzík Nouza, hráli jsme si spolu u nás na hřišti a pak jsem ho vyprovodil na autobus na zastávku Prosek, kde jsme si u metra zároveň vyzvedli tatínka. V pátek odpoledne jsme jeli na návštěvu za Marečkem Hnykem. Ten má na zahradě u baráku skluzavku, balony, různá vozidla a doma spoustu hraček. Moc se mi u něj líbilo.
V sobotu jsme dopoledne jeli do Turnova a cestou jsme se stavili ve Stážišti na obhlídku domečků. Sestřenka Síďa mi ukázala její pokojík ve velkém novém domku i její vlastní malý zahradní domeček. Také jsme společně jeli naším autem, já řídil a Síďa říkala, že jí vezu k moři. Po této zastávce jsme si dali ještě oběd ve Svijanech a dorazili do Turnova, kde mne čekala práce na pískovišti. Vyhazovali jsme z něj starý písek s hlínou a na speciální fólii pokládali písek nový. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že není již potřeba písek vynášet z pískoviště do kyblíku a jiných nádob. Po svačině jsem šel s tátou na velkou procházku po okolí a večer jsem spokojeně usnul a spal až do 7h do rána.
V neděli dopoledne jsem se vypravil s rodiči na vycházku i s motorkou. Chodil jsem a jezdil na motorce i do a z prudkých místních kopců. Po návratu jsem byl unaven, ale ještě jsem obhlídl pískoviště a záhonek s jahodami. Ty jsem ochutnal již předchozí den a to poprvé tento rok. Neosypal jsem se, takže jsem jahůdky mohl opět dostat ke svačině a moc jsem si na nich pochutnával. Pak jsem sladce spal skoro tři hodiny. Rodiče se zatím dívali na fotky z Japonska, odkud se právě vrátila teta Olga. Odpoledne pršelo, takže už jsem si hrál jen uvnitř, mimo jiné i na piáno.
V neděli 10.6. mi bylo přesně 20 měsíců. Již se nebojím sám vylézt na palandu, ale dolů se mi obvykle nechce. Leda by mne maminka nalákala na Červený traktůrek nebo Mašinky (seriály pouštěné z internetu). Hodně jsem se za poslední měsíc rozpovídal, něco mi rodiče rozumí, ale ne všechno. Snažím se tedy hodně opakovat, co říkají.
Můj aktivní slovník se rozšířil o slova jako tam, sem, kapka (voda, vše tekuté), pití... Úspěšně se pokouším opakovat co říkají lidé kolem, alespoň první písmenka slov.
Na konci května jsem se snažil sám obouvat do botiček. Sice asi pletu levou a pravou, nicméně mám velkou snahu urychlit náš odchod ven, abych mohl dělat "ťapy-ťapy" nebo řídit auto.
V úterý 29. května jela maminka s bříškem poprvé na kontrolu do porodnice v Neratovicích a já zůstal doma s babičkou. Parádně jsem si to užil, protože děda ráno dovezl novou motorku, kterou jsme nejdříve společně polepili samolepkami a pak jsem na ní vyrazil s babičkou ven. Po obědě jsem udělal babičce i mamince velkou radost - poprvé jsem se cíleně vykakal do nočníku. No a pak už jsem zas drandil na motorce a ťapal po parku.
Ve středu nás navštívil Honzík Pávek a naučil mne jezdit po břiše na skluzavce. Doma jsme na sebe po obědě pěkně výskali a tak s námi šly maminky raději rychle ven. Cestou k metru jsme potkali u pouťových koníků tatínka, který přišel, aby maminka mohla jít na cvičení. Odpoledne jsem naučil čtyřleté holčičky na velké skluzavce jezdit po břiše.
Pokračuji ve svém osamostatňování. Na čtvrtečním plavání jsem se úspěšně snažil si sám svléknout kalhoty.
Na svátek dětí (1.6.) jsem si konečně nechal maminkou vysvětlit, že není nutné při jídle převracet do pusy lžíci. Zvládl jsem tak sám sníst skoro celou svoji porci jogurtu i večerní kaše.
O víkendu jsem si užíval táty a ťapal s ním dopoledne i odpoledne nebo jezdil na motorce. Maminka si užívala klidu a odpočinku.
V týdnu jsem byl zas jedna akce a návštěva za druhou. V pondělí a ve čtvrtek jsme byli s maminkou plavat a po plavání jsem si užíval tamního dětského koutku. V úterý 5.6. mne navštívila odpoledne Madlenka, moje zhruba stejně stará Humanitní kamarádka. Počasí nebylo moc vlídné a tak jsem jí vzal do blízké pizzerie s dětským koutkem. Ve středu opět jela maminka do Neratovic a já byl celý den s babičkou Álou. Dopoledne jsme si hráli doma a odpoledne jsme vyrazili ven na procházku. Ve čtvrtek odpoledne k nám přijel na návštěvu kamarád Honzík Nouza, hráli jsme si spolu u nás na hřišti a pak jsem ho vyprovodil na autobus na zastávku Prosek, kde jsme si u metra zároveň vyzvedli tatínka. V pátek odpoledne jsme jeli na návštěvu za Marečkem Hnykem. Ten má na zahradě u baráku skluzavku, balony, různá vozidla a doma spoustu hraček. Moc se mi u něj líbilo.
V sobotu jsme dopoledne jeli do Turnova a cestou jsme se stavili ve Stážišti na obhlídku domečků. Sestřenka Síďa mi ukázala její pokojík ve velkém novém domku i její vlastní malý zahradní domeček. Také jsme společně jeli naším autem, já řídil a Síďa říkala, že jí vezu k moři. Po této zastávce jsme si dali ještě oběd ve Svijanech a dorazili do Turnova, kde mne čekala práce na pískovišti. Vyhazovali jsme z něj starý písek s hlínou a na speciální fólii pokládali písek nový. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že není již potřeba písek vynášet z pískoviště do kyblíku a jiných nádob. Po svačině jsem šel s tátou na velkou procházku po okolí a večer jsem spokojeně usnul a spal až do 7h do rána.
V neděli dopoledne jsem se vypravil s rodiči na vycházku i s motorkou. Chodil jsem a jezdil na motorce i do a z prudkých místních kopců. Po návratu jsem byl unaven, ale ještě jsem obhlídl pískoviště a záhonek s jahodami. Ty jsem ochutnal již předchozí den a to poprvé tento rok. Neosypal jsem se, takže jsem jahůdky mohl opět dostat ke svačině a moc jsem si na nich pochutnával. Pak jsem sladce spal skoro tři hodiny. Rodiče se zatím dívali na fotky z Japonska, odkud se právě vrátila teta Olga. Odpoledne pršelo, takže už jsem si hrál jen uvnitř, mimo jiné i na piáno.
V neděli 10.6. mi bylo přesně 20 měsíců. Již se nebojím sám vylézt na palandu, ale dolů se mi obvykle nechce. Leda by mne maminka nalákala na Červený traktůrek nebo Mašinky (seriály pouštěné z internetu). Hodně jsem se za poslední měsíc rozpovídal, něco mi rodiče rozumí, ale ne všechno. Snažím se tedy hodně opakovat, co říkají.
čtvrtek 10. května 2012
19. měsíc - pan šofér (11.4.-10.5.2012)
Ráno pravidelně dohlížím, aby maminka namazala bříško, ve kterém je ukryté miminko.
Po Velikonocích jsem nejen zápasil s nachlazením, ale ještě se k tomu na dva dny přidala horečka, která byla reakcí na předvelikonoční očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Plané neštovice jsem si naočkovat nenechal, raději si je prodělám.
V pátek 20. dubna jsem byl již celkem zdraví a tak jsme se s maminkou vypravili na návštěvu do Karlíka za kamarády Sofinkou a Rudou. Mají tam nový barák, který je moc pěkný. Společně jsme byli na vycházce kolem potoka s kačenkami a oveček na hřiště a zpět. Pěkně jsme si pohráli i u nich doma.
V sobotu jsme jeli s rodiči za strejdou Mímou, který mi věnoval jeho palandu. Společně jsme ji nejdřív rozložili a pak u nás doma sestavili. Moc mě bavilo pomáhat montovat. Když byla palanda sestavená, tak jsem si na ní hned zadováděl. Maminka z toho ale moc nadšená nebyla a preferovala, aby byly schůdky na palandu umístěni ke zdi. To bych nahoru ale nemohl sám lézt a táta tvrdil, že se musím učit novým dovednostem.
V pondělí 23. dubna mi kamarád Filípek ukázal moc pěkné hřiště ve Stromovce. Společně jsme si tam odpoledne hráli a pak jsme se prošli parkem, kde si zrovna hrál větší pes s balónkem a chtěl si hrát i s námi. Tak jsme mu nějakou dobu balónek házeli. Pěkně jsem se prošel a pak už jsme šli naproti tátovi.
Byl jsem na dvou svatbách a většinu času jsem je proťapal a prošoféroval v našem autě. První svatba byla 27.4. v Liberci a ženil se strejda Honza. Na druhou jsme jeli na Vysočinu a v kostele se brala Humanitní teta Maruška a strejda Martin Sloukovi. Na Vysočině jsme zůstali až do úterka 8.5. a užívali si výletů po místních kopečcích, které byly buď zalesněné nebo krásně rozkvetlé pampeliškami. Také tam moc dobře vařili. Ráno jsem se budil se slovy "tady, ťapy" ... rodiče se na mne koukali jak na blázínka a táta se bál, že ho z dalšího dne se mnou budou zas bolet nohy.
Rodiče začali vymýšlet jména mému sourozenci. Táta přišel s něčím originálním, bude se jmenovat Koloman!
Už mám úplně proříznutou levou dolní stoličku a ta pravá už už také kouká. Při jejich prořezávání jsem byl pouze jednu noc mrzutý a k ránu jsem zůstal spát u rodičů, jinak mi to nepůsobilo větší trápení.
Tulím miminko, mamince a tatínkovi dávám pusinku, když tedy ovšem já chci.
Po Velikonocích jsem nejen zápasil s nachlazením, ale ještě se k tomu na dva dny přidala horečka, která byla reakcí na předvelikonoční očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Plané neštovice jsem si naočkovat nenechal, raději si je prodělám.
V pátek 20. dubna jsem byl již celkem zdraví a tak jsme se s maminkou vypravili na návštěvu do Karlíka za kamarády Sofinkou a Rudou. Mají tam nový barák, který je moc pěkný. Společně jsme byli na vycházce kolem potoka s kačenkami a oveček na hřiště a zpět. Pěkně jsme si pohráli i u nich doma.
V sobotu jsme jeli s rodiči za strejdou Mímou, který mi věnoval jeho palandu. Společně jsme ji nejdřív rozložili a pak u nás doma sestavili. Moc mě bavilo pomáhat montovat. Když byla palanda sestavená, tak jsem si na ní hned zadováděl. Maminka z toho ale moc nadšená nebyla a preferovala, aby byly schůdky na palandu umístěni ke zdi. To bych nahoru ale nemohl sám lézt a táta tvrdil, že se musím učit novým dovednostem.
V pondělí 23. dubna mi kamarád Filípek ukázal moc pěkné hřiště ve Stromovce. Společně jsme si tam odpoledne hráli a pak jsme se prošli parkem, kde si zrovna hrál větší pes s balónkem a chtěl si hrát i s námi. Tak jsme mu nějakou dobu balónek házeli. Pěkně jsem se prošel a pak už jsme šli naproti tátovi.
Byl jsem na dvou svatbách a většinu času jsem je proťapal a prošoféroval v našem autě. První svatba byla 27.4. v Liberci a ženil se strejda Honza. Na druhou jsme jeli na Vysočinu a v kostele se brala Humanitní teta Maruška a strejda Martin Sloukovi. Na Vysočině jsme zůstali až do úterka 8.5. a užívali si výletů po místních kopečcích, které byly buď zalesněné nebo krásně rozkvetlé pampeliškami. Také tam moc dobře vařili. Ráno jsem se budil se slovy "tady, ťapy" ... rodiče se na mne koukali jak na blázínka a táta se bál, že ho z dalšího dne se mnou budou zas bolet nohy.
Rodiče začali vymýšlet jména mému sourozenci. Táta přišel s něčím originálním, bude se jmenovat Koloman!
Už mám úplně proříznutou levou dolní stoličku a ta pravá už už také kouká. Při jejich prořezávání jsem byl pouze jednu noc mrzutý a k ránu jsem zůstal spát u rodičů, jinak mi to nepůsobilo větší trápení.
Tulím miminko, mamince a tatínkovi dávám pusinku, když tedy ovšem já chci.
úterý 10. dubna 2012
18. měsíc - povídálek a první stoličky (12.3.-10.4.2012)
Víkend 17.-18.3. jsme strávili opět na horách. Konaly se běžecké závody, které tradičně zakončují sezonu VŠ ligy a organizuje je náš oddíl Humanita. Bydleli jsme v Jilemnici a na závody jezdili na Benecko. Nejvíce jsem si tam vyhrál s Ellou, večer jsme si spolu četli knížky, přes den jezdili za cílem na bobu. Také jsem ale pomáhal s organizací - nosil jsem lístečky od časomíry (tatínka) za strejdou do závodní kanceláře a také jsem pomáhal obsluhovat nádobu s čajem. Tatínek o víkendu na běžky nestoupl a tak zůstal u svých 3 vyjížděk za letošní sezónu. Zato maminka se zvládla na běžkách projet a zakončit tak i s rostoucím bříškem sezónu.
V neděli jsme po příjezdu domů přebalili zavazadla a vypravili se na nádraží na večerní vlak do Brna. Cesta vlakem se mi moc líbila, zejména chození s tátou po vagónech. Necelou hodinu před Brnem se mi ke spokojenosti všech podařilo usnout a přesun z vlaku do kočárku a do šaliny a následně hostelového pokoje a postele jsem už vůbec nevnímal. Ráno jsme jeli s rodiči do krematoria, kde jsme se potkali s dalšími příbuznými. Maminka šla pradědovi z Brna na pohřeb a já jsem s tatínkem zatím ťapal po hřbitově. Pak jsme si dali v blízké restauraci oběd a odpoledne jsem strávil s rodiči na výletě po Brně. Proťapal jsem celý kopec na hrad Špilberk a pak zpět na nádraží. Večer jsme jeli vlakem zpět do Prahy, tentokrát jsme měli celou dobu kupé jen pro sebe, ale i tak jsem na spaní neměl čas a potřeboval jsem zkoumat vlak a všechno kolem. Usnul jsem opět až kousek před Prahou.
V úterý jsem se sešel nejdřív s kamarádkami Míšou a Andulou Ehlerovými na hřišti v Kunraticích, už jsme je dlouho neviděli. Odpoledne jsem pak strávil s kámošem Honzíkem Pávkem, společně jsme se prošli po Hájích a také zavítali na hřiště.
Ve středu 21.3. jsem bych chvíli na hřišti s prababičkou, která mi přinesla nové náčiní, pak jsem ale zalehl a ukázalo se, že mám horečku. Večer šli rodiče do divadla a mne hlídal prastrýc Jirouš a teta přes koleno Lůča. Prý jsem vzorný a rádi mě opět přijdou hlídat.
Horečku jsem měl ještě ve čtvrtek, v pátek už mi bylo lépe a tak jsme jeli na víkend do Turnova. V sobotu jsem si užil procházku na oběd do restaurace U Medvěda. U prababičky jsem si pak pohrál zejména se Síďou. Na odpočinek jsem neměl moc čas a tak jsem v noci zas nabral teplotu, do rána byla zvýšená a odpoledne jsem horečku zas srážel Nurofenem. To se mi k tomu trochu spustila rýma. V neděli mne maminka raději celý den kočárkovala a já jsem ho většinu prospal. V pondělí ráno jsem byl zas bez horečky a maminka mi objevila dvě částečně proříznuté stoličky nahoře vzadu. To už jsem byl zas pln elánu a maminku jsem nenechal oddychnout.
Začal jsem opakovat slova, nebo alespoň jejich první písmenka. Rád řídím auto a umím si donést z koupelny stoličku, abych se pohodlně dostal k rodičům na postel.
V sobotu 31.3. jsem po dlouhé době zas viděl kamaráda Péťu Vlka. Doprovodil mne do DMka. Zatímco maminka dělala nákup, tak já si povídal se strejdou Láďou a pak jsem si řídil mašinku a běhal za ní. V neděli jsme se vypravili s rodiči do Letňan a já jsem pomáhal mamince snášet pro tatínka oblečky na zkoušení. Byla to veliká zábava, protože jsem mohl běhat nejen mezi regály, ale i pod nimi a mamince se schovávat. Taky se tam moc dobře lezlo po čtyřech, na to se ale maminka moc nadšeně nedívala, asi se jí nelíbily moje zčernalé kalhoty.
Na Velikonoce jsme odjeli s maminkou už ve čtvrtek ke kamarádům Berkům. Do pátečního večera jsem si důkladně potrénoval jízdu na motorce a jiných vozidlech. Opět jsem si s Tedíkem a Týnkou užil společnou koupel, také jsem poprvé pracoval s modelínou a jezdil jsem ve velkém autě na elektrický pohon.
V pátek večer jsme se s maminkou přemístili za babičkou a dědou do Ruprechtic. Už v pátek byla celkem zima, ale v sobotu k tomu přišly vydatné sněhové přeháňky. Táta odpoledne ještě za sluníčka vyrazil na svojí letošní první vyjížďku na kole směrem Bedřichov. My s maminkou ho následovali autem.
V Bedřichově na mne čekaly kámošky Ella, Lisa a Barča. Na střídačku jsem s nimi chodil ven bobovat a hrát si do sněhu, kterého do nedělního rána napadlo spousta. V pondělí jsme společně na chatě koledovali.
V úterý po Velikonocích 10.4. mi byl přesně rok a půl. Z Velikonoc jsem si přivezl trochu rýmu, ale i tak jsem se vypravil na výlet k tetě Vendy do Slivence. Krom půlročního kamaráda Ondry, tam byla také malá Anička s tetou Zuzkou a Bořek s Maruškou. Společně jsme si udělali procházku do místní lesní minizoo. Tam se mi nejvíce líbila malá dřevěná autíčka. Odpoledne jsem si pak hrál s ostatními u Ondry doma.
V neděli jsme po příjezdu domů přebalili zavazadla a vypravili se na nádraží na večerní vlak do Brna. Cesta vlakem se mi moc líbila, zejména chození s tátou po vagónech. Necelou hodinu před Brnem se mi ke spokojenosti všech podařilo usnout a přesun z vlaku do kočárku a do šaliny a následně hostelového pokoje a postele jsem už vůbec nevnímal. Ráno jsme jeli s rodiči do krematoria, kde jsme se potkali s dalšími příbuznými. Maminka šla pradědovi z Brna na pohřeb a já jsem s tatínkem zatím ťapal po hřbitově. Pak jsme si dali v blízké restauraci oběd a odpoledne jsem strávil s rodiči na výletě po Brně. Proťapal jsem celý kopec na hrad Špilberk a pak zpět na nádraží. Večer jsme jeli vlakem zpět do Prahy, tentokrát jsme měli celou dobu kupé jen pro sebe, ale i tak jsem na spaní neměl čas a potřeboval jsem zkoumat vlak a všechno kolem. Usnul jsem opět až kousek před Prahou.
V úterý jsem se sešel nejdřív s kamarádkami Míšou a Andulou Ehlerovými na hřišti v Kunraticích, už jsme je dlouho neviděli. Odpoledne jsem pak strávil s kámošem Honzíkem Pávkem, společně jsme se prošli po Hájích a také zavítali na hřiště.
Ve středu 21.3. jsem bych chvíli na hřišti s prababičkou, která mi přinesla nové náčiní, pak jsem ale zalehl a ukázalo se, že mám horečku. Večer šli rodiče do divadla a mne hlídal prastrýc Jirouš a teta přes koleno Lůča. Prý jsem vzorný a rádi mě opět přijdou hlídat.
Horečku jsem měl ještě ve čtvrtek, v pátek už mi bylo lépe a tak jsme jeli na víkend do Turnova. V sobotu jsem si užil procházku na oběd do restaurace U Medvěda. U prababičky jsem si pak pohrál zejména se Síďou. Na odpočinek jsem neměl moc čas a tak jsem v noci zas nabral teplotu, do rána byla zvýšená a odpoledne jsem horečku zas srážel Nurofenem. To se mi k tomu trochu spustila rýma. V neděli mne maminka raději celý den kočárkovala a já jsem ho většinu prospal. V pondělí ráno jsem byl zas bez horečky a maminka mi objevila dvě částečně proříznuté stoličky nahoře vzadu. To už jsem byl zas pln elánu a maminku jsem nenechal oddychnout.
Začal jsem opakovat slova, nebo alespoň jejich první písmenka. Rád řídím auto a umím si donést z koupelny stoličku, abych se pohodlně dostal k rodičům na postel.
V sobotu 31.3. jsem po dlouhé době zas viděl kamaráda Péťu Vlka. Doprovodil mne do DMka. Zatímco maminka dělala nákup, tak já si povídal se strejdou Láďou a pak jsem si řídil mašinku a běhal za ní. V neděli jsme se vypravili s rodiči do Letňan a já jsem pomáhal mamince snášet pro tatínka oblečky na zkoušení. Byla to veliká zábava, protože jsem mohl běhat nejen mezi regály, ale i pod nimi a mamince se schovávat. Taky se tam moc dobře lezlo po čtyřech, na to se ale maminka moc nadšeně nedívala, asi se jí nelíbily moje zčernalé kalhoty.
Na Velikonoce jsme odjeli s maminkou už ve čtvrtek ke kamarádům Berkům. Do pátečního večera jsem si důkladně potrénoval jízdu na motorce a jiných vozidlech. Opět jsem si s Tedíkem a Týnkou užil společnou koupel, také jsem poprvé pracoval s modelínou a jezdil jsem ve velkém autě na elektrický pohon.
V pátek večer jsme se s maminkou přemístili za babičkou a dědou do Ruprechtic. Už v pátek byla celkem zima, ale v sobotu k tomu přišly vydatné sněhové přeháňky. Táta odpoledne ještě za sluníčka vyrazil na svojí letošní první vyjížďku na kole směrem Bedřichov. My s maminkou ho následovali autem.
V Bedřichově na mne čekaly kámošky Ella, Lisa a Barča. Na střídačku jsem s nimi chodil ven bobovat a hrát si do sněhu, kterého do nedělního rána napadlo spousta. V pondělí jsme společně na chatě koledovali.
V úterý po Velikonocích 10.4. mi byl přesně rok a půl. Z Velikonoc jsem si přivezl trochu rýmu, ale i tak jsem se vypravil na výlet k tetě Vendy do Slivence. Krom půlročního kamaráda Ondry, tam byla také malá Anička s tetou Zuzkou a Bořek s Maruškou. Společně jsme si udělali procházku do místní lesní minizoo. Tam se mi nejvíce líbila malá dřevěná autíčka. Odpoledne jsem si pak hrál s ostatními u Ondry doma.
neděle 11. března 2012
17. měsíc - čtenář a mazel (11.2.-11.3.2012)
Stal se ze mne velký čtenář. Mám moc rád knížky, čtu si je s maminkou na gauči nebo je ráno nosím k rodičům do postele.
Nejenom, že ukazuji opičku a slona, ale postupně si rozšiřuji slovní zásobu. Říkám krom ba(f) a bá(c) i zvířátka bů, gaga, mee... a do konce měsíce i kač-kač, ko-ko, haf-haf... Maminka má ale největší radost z mého uvědomělého říkání máma. Maminka už ale nemá tak velkou radost, že se ze mne stává větší a větší mamánek. Tak jsem jí alespoň začal dávat pusinky.
Postupně ruším svůj odpolední spánek a chodím večer spát dříve, již mezi 19 a 20 hodinou.
V sobotu 11.2. jsem se přesunul v Liberci z Vesce do Ruprechtic k prarodičům, kde jsem strávil zbytek víkendu. Maminka si byla ještě v sobotu odpoledne zalyžovat na běžkách. Večer pak za námi přijel tatínek, s kterým jsem procházkoval v neděli. O víkendu jsem začal říkat pro všechny kolem záhadné "buťa-puťa".
Ve středu 15. 2. jsem byl poprvé u své zubařky. Šli jsme tam společně s maminkou. Po té, co jsem si důkladně prohlédl čekárnu, jsme šli dovnitř. Naší paní zubařku Danu bych měl znát z Bedřichova, ale moc si ji nepamatuji. Nejdříve mi spočítala zoubky, mám jich teď osm. Pak mi ukázala, svoje přístroje a kalíšek s tekoucí vodou. Pak jsem si hrál se sestřičkou a paní zubařka počítala zoubky mamince. Mám si čistit zoubky jednou denně i se zubní pastou a za půl roku se prý zas uvidíme.
Ve čtvrtek jsme měli rande s kamarádkou Eliškou a tetou Barčou v Ikea. Moc se mi líbilo zejména v oddělení dětského nábytku, kde jsem si zkoušel nejen židličky a stoleček, ale i různá křesílka a dětské kuchyňské linky. Domů jsem si přivezl nový bílý stolek a židličky. Další den jsme s maminkou pořídili pastelky a mohl jsem začít malovat.
O víkendu maminka slavila své narozeniny a tak jsem zas po delší době viděl strejdu Michala se Saskii. Přišla taky babička s dědou a všem jsem mohl ukázat svůj nový pracovní stolek a židličky.
Tatínek poslední dobou hodně pracuje, takže jsme se na víkend chystali s maminkou sami a do Liberce odjížděli už v pátek 24.2. v poledne. Ještě před tím jsme byli v Kulíškově, v herně v obchodním domu Kotva. Setkal jsem se tam s dalšími dětmi od maminčiných kolegyň z práce a hlavně jsem si vyzkoušel spoustu nových velkých hraček - autíčka, skluzavky, houpačky, bazén s balonky.
V pátek odpoledne jsem se ještě viděl se sestřenkou Karolínkou. V sobotu jsme navštívili strejdu Honzu a tetu Petru ve Vratislavicích, prošli jsme se společně a pak si prohlédli jejich rekonstruovaný. V noci na neděli jsem škytal a ublinkával si a po ranním mlíčku jsem se důkladně vyzvracel. Maminka si myslela, že to mám po čerstvé paprice, kterou jsem ujídal předchozí večer, ale jak se později ukázalo, šlo asi o nějakou virózu. Maminka byla v neděli na běžkách a já zůstal odpočívat s babičkou a dědou.
V úterý 28.2. jsem navštívil kamaráda Honzíka Nouzu. Byla u něj velká zábava, protože má zas jiné hračky než já. Později odpoledne jsme se honili. Honzík sice ještě sám nechodí, ale opíral se o autíčko a schovávali jsme se navzájem za sedačkami. Bohužel jsem ten den začal mít řidší stolici a svoji virózu jsem předal Honzíkovi. Jinak jsem byl ale veselý, bez teplot a v pořádku.
Do konce týdne jsem byl bez průjmu a tak jsem v o víkendu podnikal s maminkou výlety do Čelákovic. V sobotu jsme navštívili Kalinovi. S Ellou jsme šli procházkou na hřiště, Lisa si spokojeně užívala kočárku.
V neděli jsem byl poprvé v zoo. Dal jsem si sraz s kamarády Vojtíkem Rychnou a Adélkou Pražákovou v zoo Chleby. To je taková malá zoo ve vesnici za Nymburkem. Mají tam malé dětské hřiště a mohl jsem si vlézt mezi kozy a prase a krmit je. Byla to velká zábava. Cestou domů jsem se ještě stavil u Adélky v Čelákovicích, pohrál si s ní a prošel se po okolí.
Ve čtvrtek 8.3. jsem s maminkou, babičkou Ivou a dědou Karlem odjel na prodloužený víkend na Šumavu. Bydleli jsme v penzionu v Srní. Ve čtvrtek jsme zvládli již jen procházku po městečku, babička s dědou obhlíželi běžecké tratě, ale moc sněhu tam nebylo. V pátek jsme jeli kousek za hranice lyžovat na německý Javor. Babička s dědou si užívali sjezdovek, zatímco já jsem chodil po parkovišti mezi auty a boboval na postranní cestě. Odpoledne si trochu maminka zaběžkovala v údolí, ale podmínky na bruslení tam nebyli nejlepší a maminka byla už i unavené po předchozích aktivitách se mnou.
V sobotu jsme jeli na Kvildu, kde si nejdřív užívala běžek maminka a já s babičkou boboval. Právě jsem usnul, když se maminka vrátila z jejího okruhu a na běžky se vypravili prarodiče. Maminka se mnou kočárkovala po okolí a když jsem se probudil, šli jsme do místní vyhlášené cukrárny, kde dobře pečou i vaří. Byly tam také pěkné kočičky, co se vyhřívaly u krbu.
V něděli jsme si udělali procházku kolem vrátek v okolí našeho penzionu a pak už jsme jeli domů.
Byl to pěkný víkend, kdy jsem odkoukal od dědy, jak se chrápe, a rozpovídal jsem se o domácích zvířátkách. Na snídaních jsem se naučil sss(ýr) a v restauraci jsem mohl i řídit volant od starých saní, nechat hrát kačenu a blikat podivnou kytičku.
Nejenom, že ukazuji opičku a slona, ale postupně si rozšiřuji slovní zásobu. Říkám krom ba(f) a bá(c) i zvířátka bů, gaga, mee... a do konce měsíce i kač-kač, ko-ko, haf-haf... Maminka má ale největší radost z mého uvědomělého říkání máma. Maminka už ale nemá tak velkou radost, že se ze mne stává větší a větší mamánek. Tak jsem jí alespoň začal dávat pusinky.
Postupně ruším svůj odpolední spánek a chodím večer spát dříve, již mezi 19 a 20 hodinou.
V sobotu 11.2. jsem se přesunul v Liberci z Vesce do Ruprechtic k prarodičům, kde jsem strávil zbytek víkendu. Maminka si byla ještě v sobotu odpoledne zalyžovat na běžkách. Večer pak za námi přijel tatínek, s kterým jsem procházkoval v neděli. O víkendu jsem začal říkat pro všechny kolem záhadné "buťa-puťa".
Ve středu 15. 2. jsem byl poprvé u své zubařky. Šli jsme tam společně s maminkou. Po té, co jsem si důkladně prohlédl čekárnu, jsme šli dovnitř. Naší paní zubařku Danu bych měl znát z Bedřichova, ale moc si ji nepamatuji. Nejdříve mi spočítala zoubky, mám jich teď osm. Pak mi ukázala, svoje přístroje a kalíšek s tekoucí vodou. Pak jsem si hrál se sestřičkou a paní zubařka počítala zoubky mamince. Mám si čistit zoubky jednou denně i se zubní pastou a za půl roku se prý zas uvidíme.
Ve čtvrtek jsme měli rande s kamarádkou Eliškou a tetou Barčou v Ikea. Moc se mi líbilo zejména v oddělení dětského nábytku, kde jsem si zkoušel nejen židličky a stoleček, ale i různá křesílka a dětské kuchyňské linky. Domů jsem si přivezl nový bílý stolek a židličky. Další den jsme s maminkou pořídili pastelky a mohl jsem začít malovat.
O víkendu maminka slavila své narozeniny a tak jsem zas po delší době viděl strejdu Michala se Saskii. Přišla taky babička s dědou a všem jsem mohl ukázat svůj nový pracovní stolek a židličky.
Tatínek poslední dobou hodně pracuje, takže jsme se na víkend chystali s maminkou sami a do Liberce odjížděli už v pátek 24.2. v poledne. Ještě před tím jsme byli v Kulíškově, v herně v obchodním domu Kotva. Setkal jsem se tam s dalšími dětmi od maminčiných kolegyň z práce a hlavně jsem si vyzkoušel spoustu nových velkých hraček - autíčka, skluzavky, houpačky, bazén s balonky.
V pátek odpoledne jsem se ještě viděl se sestřenkou Karolínkou. V sobotu jsme navštívili strejdu Honzu a tetu Petru ve Vratislavicích, prošli jsme se společně a pak si prohlédli jejich rekonstruovaný. V noci na neděli jsem škytal a ublinkával si a po ranním mlíčku jsem se důkladně vyzvracel. Maminka si myslela, že to mám po čerstvé paprice, kterou jsem ujídal předchozí večer, ale jak se později ukázalo, šlo asi o nějakou virózu. Maminka byla v neděli na běžkách a já zůstal odpočívat s babičkou a dědou.
V úterý 28.2. jsem navštívil kamaráda Honzíka Nouzu. Byla u něj velká zábava, protože má zas jiné hračky než já. Později odpoledne jsme se honili. Honzík sice ještě sám nechodí, ale opíral se o autíčko a schovávali jsme se navzájem za sedačkami. Bohužel jsem ten den začal mít řidší stolici a svoji virózu jsem předal Honzíkovi. Jinak jsem byl ale veselý, bez teplot a v pořádku.
Do konce týdne jsem byl bez průjmu a tak jsem v o víkendu podnikal s maminkou výlety do Čelákovic. V sobotu jsme navštívili Kalinovi. S Ellou jsme šli procházkou na hřiště, Lisa si spokojeně užívala kočárku.
V neděli jsem byl poprvé v zoo. Dal jsem si sraz s kamarády Vojtíkem Rychnou a Adélkou Pražákovou v zoo Chleby. To je taková malá zoo ve vesnici za Nymburkem. Mají tam malé dětské hřiště a mohl jsem si vlézt mezi kozy a prase a krmit je. Byla to velká zábava. Cestou domů jsem se ještě stavil u Adélky v Čelákovicích, pohrál si s ní a prošel se po okolí.
Ve čtvrtek 8.3. jsem s maminkou, babičkou Ivou a dědou Karlem odjel na prodloužený víkend na Šumavu. Bydleli jsme v penzionu v Srní. Ve čtvrtek jsme zvládli již jen procházku po městečku, babička s dědou obhlíželi běžecké tratě, ale moc sněhu tam nebylo. V pátek jsme jeli kousek za hranice lyžovat na německý Javor. Babička s dědou si užívali sjezdovek, zatímco já jsem chodil po parkovišti mezi auty a boboval na postranní cestě. Odpoledne si trochu maminka zaběžkovala v údolí, ale podmínky na bruslení tam nebyli nejlepší a maminka byla už i unavené po předchozích aktivitách se mnou.
V sobotu jsme jeli na Kvildu, kde si nejdřív užívala běžek maminka a já s babičkou boboval. Právě jsem usnul, když se maminka vrátila z jejího okruhu a na běžky se vypravili prarodiče. Maminka se mnou kočárkovala po okolí a když jsem se probudil, šli jsme do místní vyhlášené cukrárny, kde dobře pečou i vaří. Byly tam také pěkné kočičky, co se vyhřívaly u krbu.
V něděli jsme si udělali procházku kolem vrátek v okolí našeho penzionu a pak už jsme jeli domů.
Byl to pěkný víkend, kdy jsem odkoukal od dědy, jak se chrápe, a rozpovídal jsem se o domácích zvířátkách. Na snídaních jsem se naučil sss(ýr) a v restauraci jsem mohl i řídit volant od starých saní, nechat hrát kačenu a blikat podivnou kytičku.
pátek 10. února 2012
16. měsíc - ne-ne-ne (11.1.-10.2.2012)
Maminka byla na týden v Hradci a já si užíval prarodiče a tátu v Liberci. Chodil jsem na vycházky a byl jsem i v Bedřichově bobovat. Koukal jsem se z okna na náměstí, jak tam jezdí auta a autobusy a taky jsem montoval svoje montovací dvířka. Krom toho jsem zvládl prozkoumat každý kousek Ruprechtického bytu a vykrámovat, co se dalo.
Od sestřenky Karolínky jsem se naučil ležet na zemi na zádech a kopat nožkama. Taky jsme s tátou trénovali plazení.
V pátek 13.1. večer přijel táta z práce z Prahy a přivezl i maminku. Tu jsem si jen chvilku prohlížel a pak jsem se na ní hned usmál. V sobotu šel táta s dědou na běžky a já zůstal s maminkou sám. Stačilo pár hodin, aby si maminka vzpomněla, že se mnou to není jen tak, to musí být člověk pořád ve střehu.
V pondělí odjela maminka zas pracovat do Hradce a já zůstal sám doma s tatínkem. Tak jsme alespoň zas mohli dělat lumpačiny spolu. Užil jsem si zejména velkého ťapání venku po parku.
O víkendu jsme jeli do Bedřichova. Já si užíval kámošky Elly a rodiče běžek. Tatínek se v sobotu účastnil orientačního vytrvaleckého závodu Bedřichovská 5hodinovka. Sněhové podmínky byly náročné, tatínek teprv asi po třetí na běžkách a ještě se mu podařilo na hřebenech Jizerských hor přijít o podrážku u běžecké boty. Hlavně, že se nám ve zdraví vrátil.
Na přelomu ledna a února byly velké mrazy, maminka opět pracovala (tentokrát v Praze) a já se na pár dní přestěhoval k prarodičům do Krakovské. Vypiloval jsem tam lezení do jídelní židličky přes židli a naučil jsem se chodit spát do postýlky přes den. Už nedělám na vše jen ne-ne-ne, ale také začínám kývat jo-jo.
Další týden jsem byl samá návštěva. V pondělí k nám přišel kamarád Honzík Pávek, hráli jsme si nejdříve doma a pak jsme byli i půl hodiny na hřišti před barákem. Byl desetistupňový mráz, takže půl hodinka nám stačila. V úterý jsem jel navštívit do Horních Počernic Vojtu Matějčka, který je o necelý rok starší než já. Vojtík má spoustu hraček, které jsem mohl zkoumat a jezdit s nimi. Taky jsme se spolu honili a bafali na sebe. Ve středu nás navštívila prababička Libuše. Ta mi přinesla moc dobré hruštičky.
V pátek 10.2. jsem s maminkou odjel do Vesce v Liberci za Týnkou a Tedíkem Berkovými. Pěkně jsme si spolu hráli, já jsem zkoumal Tedíkova autíčka a motorky a byli jsme odpoledne i bobovat kolem baráku. Po tom jsem byl tak unavený, že jsem během chvilky usnul. Večer jsem se s Tedíkem a Týnkou koupal. To byla veliká zábava, jak jsme všichni ve vaně cákali.
Od sestřenky Karolínky jsem se naučil ležet na zemi na zádech a kopat nožkama. Taky jsme s tátou trénovali plazení.
V pátek 13.1. večer přijel táta z práce z Prahy a přivezl i maminku. Tu jsem si jen chvilku prohlížel a pak jsem se na ní hned usmál. V sobotu šel táta s dědou na běžky a já zůstal s maminkou sám. Stačilo pár hodin, aby si maminka vzpomněla, že se mnou to není jen tak, to musí být člověk pořád ve střehu.
V pondělí odjela maminka zas pracovat do Hradce a já zůstal sám doma s tatínkem. Tak jsme alespoň zas mohli dělat lumpačiny spolu. Užil jsem si zejména velkého ťapání venku po parku.
O víkendu jsme jeli do Bedřichova. Já si užíval kámošky Elly a rodiče běžek. Tatínek se v sobotu účastnil orientačního vytrvaleckého závodu Bedřichovská 5hodinovka. Sněhové podmínky byly náročné, tatínek teprv asi po třetí na běžkách a ještě se mu podařilo na hřebenech Jizerských hor přijít o podrážku u běžecké boty. Hlavně, že se nám ve zdraví vrátil.
Na přelomu ledna a února byly velké mrazy, maminka opět pracovala (tentokrát v Praze) a já se na pár dní přestěhoval k prarodičům do Krakovské. Vypiloval jsem tam lezení do jídelní židličky přes židli a naučil jsem se chodit spát do postýlky přes den. Už nedělám na vše jen ne-ne-ne, ale také začínám kývat jo-jo.
Další týden jsem byl samá návštěva. V pondělí k nám přišel kamarád Honzík Pávek, hráli jsme si nejdříve doma a pak jsme byli i půl hodiny na hřišti před barákem. Byl desetistupňový mráz, takže půl hodinka nám stačila. V úterý jsem jel navštívit do Horních Počernic Vojtu Matějčka, který je o necelý rok starší než já. Vojtík má spoustu hraček, které jsem mohl zkoumat a jezdit s nimi. Taky jsme se spolu honili a bafali na sebe. Ve středu nás navštívila prababička Libuše. Ta mi přinesla moc dobré hruštičky.
V pátek 10.2. jsem s maminkou odjel do Vesce v Liberci za Týnkou a Tedíkem Berkovými. Pěkně jsme si spolu hráli, já jsem zkoumal Tedíkova autíčka a motorky a byli jsme odpoledne i bobovat kolem baráku. Po tom jsem byl tak unavený, že jsem během chvilky usnul. Večer jsem se s Tedíkem a Týnkou koupal. To byla veliká zábava, jak jsme všichni ve vaně cákali.
úterý 10. ledna 2012
15. měsíc - začínám se vztekat (12.12.2011-10.1.2012)
Blížily se Vánoce a maminka byla stále unavená. Jak se ukázalo, maminka si připravila pro všechny vánoční překvapení - v červnu budu mít sourozence.
Štědré večery jsem si letos užil dva. První 23.12. u prarodičů v Krakovské, kam přišel i strejda Michal se Saskií. Původně jsme se měli všichni sejít již odpoledne, ale nám trvalo, než tatínek přišel z práce a zabalili jsme auto na celé svátky, a strejda Michal se Saskií byli prozměnu do večera na policii řešit vloupání do jejich nového obchodu. Večer byl ale příjemný, moc se mi líbil rozsvícený stromeček a třpytivé ozdoby. Dostal jsem zejména spoustu knížek. Ráno se pak rodiče a babička bavili mým hasičským autem na dálkové ovládání, já se toho ale zatím trochu bál.
24.12. jsme se během dne přemístili do Liberce. Cestou jsme se stavili u prababičky v Turnově, kde byla zrovna teta Olina a Marek. Ten prorokuje, že v Ouhrabkovic rodu vyroste dětský geng, protože ke mně a ke Karolce jsou na cestě další dvě děti. V Liberci jsem si užíval velké společnosti včetně malé Karolínky. Pod živým stromečkem se svíčkami a prskavkami čekaly další dárečky, největší byly modré boby a dřevěná montovací deska.
O Vánocích se mi prořezaly hned tři zoubky dvojky najednou a čtvrtá už je taky připravená. Zásadní problém jsem s tím neměl, jen se mi trošku hůř usínalo první noci v Bedřichově. Tam jsme byli s maminkou až do Nového roku. Užíval jsem si společnosti ostatních Humanitních dětí, chodil jsem na vycházky a jezdil na bobu.
V Bedřichově jsem předvedl, že se taky umím vztekat, když se mi něco nelíbí.
První lednový víkend jsme šli poprvé plavat i s tátou. S tátou jsme zvládli procesy v šatně i užít si bazénu. Maminka si původně chtěla zaplavat, ale nakonec stejně většinu času byla s námi. Po plavání jsem šel spát do kočárku a rodiče si dali v restauraci dobrý oběd. Tátovi, který nemá rád vodu, se to moc líbilo a rád se mnou půjde zas někdy plavat. Ovšem na kurz plavání se mnou nepůjde.
S tátou jsem se naučil plazit po zemi a následně jsem odjel večer v pondělí 9. ledna do Liberce. Maminka totiž ráno odjela na týden pracovně mimo Prahu a já si budu moc užívat táty, babičky a dědy v Liberci.
Štědré večery jsem si letos užil dva. První 23.12. u prarodičů v Krakovské, kam přišel i strejda Michal se Saskií. Původně jsme se měli všichni sejít již odpoledne, ale nám trvalo, než tatínek přišel z práce a zabalili jsme auto na celé svátky, a strejda Michal se Saskií byli prozměnu do večera na policii řešit vloupání do jejich nového obchodu. Večer byl ale příjemný, moc se mi líbil rozsvícený stromeček a třpytivé ozdoby. Dostal jsem zejména spoustu knížek. Ráno se pak rodiče a babička bavili mým hasičským autem na dálkové ovládání, já se toho ale zatím trochu bál.
24.12. jsme se během dne přemístili do Liberce. Cestou jsme se stavili u prababičky v Turnově, kde byla zrovna teta Olina a Marek. Ten prorokuje, že v Ouhrabkovic rodu vyroste dětský geng, protože ke mně a ke Karolce jsou na cestě další dvě děti. V Liberci jsem si užíval velké společnosti včetně malé Karolínky. Pod živým stromečkem se svíčkami a prskavkami čekaly další dárečky, největší byly modré boby a dřevěná montovací deska.
O Vánocích se mi prořezaly hned tři zoubky dvojky najednou a čtvrtá už je taky připravená. Zásadní problém jsem s tím neměl, jen se mi trošku hůř usínalo první noci v Bedřichově. Tam jsme byli s maminkou až do Nového roku. Užíval jsem si společnosti ostatních Humanitních dětí, chodil jsem na vycházky a jezdil na bobu.
V Bedřichově jsem předvedl, že se taky umím vztekat, když se mi něco nelíbí.
První lednový víkend jsme šli poprvé plavat i s tátou. S tátou jsme zvládli procesy v šatně i užít si bazénu. Maminka si původně chtěla zaplavat, ale nakonec stejně většinu času byla s námi. Po plavání jsem šel spát do kočárku a rodiče si dali v restauraci dobrý oběd. Tátovi, který nemá rád vodu, se to moc líbilo a rád se mnou půjde zas někdy plavat. Ovšem na kurz plavání se mnou nepůjde.
S tátou jsem se naučil plazit po zemi a následně jsem odjel večer v pondělí 9. ledna do Liberce. Maminka totiž ráno odjela na týden pracovně mimo Prahu a já si budu moc užívat táty, babičky a dědy v Liberci.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)