Víkend 17.-18.3. jsme strávili opět na horách. Konaly se běžecké závody, které tradičně zakončují sezonu VŠ ligy a organizuje je náš oddíl Humanita. Bydleli jsme v Jilemnici a na závody jezdili na Benecko. Nejvíce jsem si tam vyhrál s Ellou, večer jsme si spolu četli knížky, přes den jezdili za cílem na bobu. Také jsem ale pomáhal s organizací - nosil jsem lístečky od časomíry (tatínka) za strejdou do závodní kanceláře a také jsem pomáhal obsluhovat nádobu s čajem. Tatínek o víkendu na běžky nestoupl a tak zůstal u svých 3 vyjížděk za letošní sezónu. Zato maminka se zvládla na běžkách projet a zakončit tak i s rostoucím bříškem sezónu.
V neděli jsme po příjezdu domů přebalili zavazadla a vypravili se na nádraží na večerní vlak do Brna. Cesta vlakem se mi moc líbila, zejména chození s tátou po vagónech. Necelou hodinu před Brnem se mi ke spokojenosti všech podařilo usnout a přesun z vlaku do kočárku a do šaliny a následně hostelového pokoje a postele jsem už vůbec nevnímal. Ráno jsme jeli s rodiči do krematoria, kde jsme se potkali s dalšími příbuznými. Maminka šla pradědovi z Brna na pohřeb a já jsem s tatínkem zatím ťapal po hřbitově. Pak jsme si dali v blízké restauraci oběd a odpoledne jsem strávil s rodiči na výletě po Brně. Proťapal jsem celý kopec na hrad Špilberk a pak zpět na nádraží. Večer jsme jeli vlakem zpět do Prahy, tentokrát jsme měli celou dobu kupé jen pro sebe, ale i tak jsem na spaní neměl čas a potřeboval jsem zkoumat vlak a všechno kolem. Usnul jsem opět až kousek před Prahou.
V úterý jsem se sešel nejdřív s kamarádkami Míšou a Andulou Ehlerovými na hřišti v Kunraticích, už jsme je dlouho neviděli. Odpoledne jsem pak strávil s kámošem Honzíkem Pávkem, společně jsme se prošli po Hájích a také zavítali na hřiště.
Ve středu 21.3. jsem bych chvíli na hřišti s prababičkou, která mi přinesla nové náčiní, pak jsem ale zalehl a ukázalo se, že mám horečku. Večer šli rodiče do divadla a mne hlídal prastrýc Jirouš a teta přes koleno Lůča. Prý jsem vzorný a rádi mě opět přijdou hlídat.
Horečku jsem měl ještě ve čtvrtek, v pátek už mi bylo lépe a tak jsme jeli na víkend do Turnova. V sobotu jsem si užil procházku na oběd do restaurace U Medvěda. U prababičky jsem si pak pohrál zejména se Síďou. Na odpočinek jsem neměl moc čas a tak jsem v noci zas nabral teplotu, do rána byla zvýšená a odpoledne jsem horečku zas srážel Nurofenem. To se mi k tomu trochu spustila rýma. V neděli mne maminka raději celý den kočárkovala a já jsem ho většinu prospal. V pondělí ráno jsem byl zas bez horečky a maminka mi objevila dvě částečně proříznuté stoličky nahoře vzadu. To už jsem byl zas pln elánu a maminku jsem nenechal oddychnout.
Začal jsem opakovat slova, nebo alespoň jejich první písmenka. Rád řídím auto a umím si donést z koupelny stoličku, abych se pohodlně dostal k rodičům na postel.
V sobotu 31.3. jsem po dlouhé době zas viděl kamaráda Péťu Vlka. Doprovodil mne do DMka. Zatímco maminka dělala nákup, tak já si povídal se strejdou Láďou a pak jsem si řídil mašinku a běhal za ní. V neděli jsme se vypravili s rodiči do Letňan a já jsem pomáhal mamince snášet pro tatínka oblečky na zkoušení. Byla to veliká zábava, protože jsem mohl běhat nejen mezi regály, ale i pod nimi a mamince se schovávat. Taky se tam moc dobře lezlo po čtyřech, na to se ale maminka moc nadšeně nedívala, asi se jí nelíbily moje zčernalé kalhoty.
Na Velikonoce jsme odjeli s maminkou už ve čtvrtek ke kamarádům Berkům. Do pátečního večera jsem si důkladně potrénoval jízdu na motorce a jiných vozidlech. Opět jsem si s Tedíkem a Týnkou užil společnou koupel, také jsem poprvé pracoval s modelínou a jezdil jsem ve velkém autě na elektrický pohon.
V pátek večer jsme se s maminkou přemístili za babičkou a dědou do Ruprechtic. Už v pátek byla celkem zima, ale v sobotu k tomu přišly vydatné sněhové přeháňky. Táta odpoledne ještě za sluníčka vyrazil na svojí letošní první vyjížďku na kole směrem Bedřichov. My s maminkou ho následovali autem.
V Bedřichově na mne čekaly kámošky Ella, Lisa a Barča. Na střídačku jsem s nimi chodil ven bobovat a hrát si do sněhu, kterého do nedělního rána napadlo spousta. V pondělí jsme společně na chatě koledovali.
V úterý po Velikonocích 10.4. mi byl přesně rok a půl. Z Velikonoc jsem si přivezl trochu rýmu, ale i tak jsem se vypravil na výlet k tetě Vendy do Slivence. Krom půlročního kamaráda Ondry, tam byla také malá Anička s tetou Zuzkou a Bořek s Maruškou. Společně jsme si udělali procházku do místní lesní minizoo. Tam se mi nejvíce líbila malá dřevěná autíčka. Odpoledne jsem si pak hrál s ostatními u Ondry doma.
