Třetí den (13.10.2010)

Noc jsem tentokrát zvládl bez většího povyku. Ráno na vizitě mi pan doktor řekl, že již zas přibývám na váze. Nyní mám 3,03kg. Maminka se cítí dobře a doktorka by jí z nemocnice už klidně pustila. Já bych však měl být v porodnici alespoň 72 hodin, takže ještě jít nemůžu. Maminka říkala, že tedy na mne do druhého dne počká.

S maminčiným mlíčkem se to přibývá dobře. Maminka je však vyplašená, protože se jí prý přes noc dostaly do hrudníku dva fotbalové míče a někdo je tam dofukuje a dofukuje. Uvidíme, co na ty maminčiny změny řekne tatínek, já jsem náramně spokojený.

Přes den se chodím vážit, abych věděl, kolik toho při jednom kojení vypiju. Piju kolem 30g, což je dobré.

Odpoledne opět přijel tatínek a vyprávěl, jaké to bylo doma předchozí večer, když se starali s kamarády o mé zdraví. Pochopil jsem, že vinárna i náš byt jsou vpořádku, takže se s maminkou nemusíme bát jít domů.

Tatínek mi předal můj první diplom. Dostal jsem je od Klubu Přátel Cyklistů (KPC) za narození se nejblíže k tradiční cyklistické vyjížďce na Říp. Ta byla jen jeden den před mým narozením. Na diplomu mám obrázky i mých úspěšných rodičů závodníků. Tak jsem se rozhodl, že začnu již také trénovat a při každém přebalování pořádne šlapu nohama. Nejsem si však jistý, zda z toho má maminka radost a tatínek už mi řekl, že se bojí, aby ze mne nebyl fotbalista. Taťko, já ale nekopu, já se snažím šlapat v kruhu!

Večer nás přišla navštívit teta Maruška Nováková, která bydlí přes ulici, a donesla mi moc pěkné přáníčko.

Další fotky ze třetího dne mám zde.