pátek 26. listopadu 2010

Šestý týden (15.-21.11.2010)

Pondělí
Na dnešek jsem spal od pul jedné do šesti do rána a po napití dál do půl desáté, takže jsem nechal maminku pěkně se dospat. Na procházku jsme se tentokrát vypravili na průzkum našeho sídliště. Objevili jsme hřiště se zajímavým kolotočem.

Odpoledne mne maminka zase vážila s oblečky. Před kojením jsem vážil 4,747kg a vypil jsem 124g.

Strejda Kvása poslal informace o soustředění na Mísečkách. Vypadá to, že tam budu mít spoustu kamarádů a hlavně kamarádek. Táta však prohlásil "Mateřská školka jede na Mísečky, to abych si vzal špunty do uší".

Jsem praštěnej. Při kojení na mne spadla mrkev. Pak mi máma klepala s jídlem i se mnou, jako by se nemohla smát jindy a mě nechat v klidu se najíst!

Celý večer se mi věnují rodiče. Když už jsem o půlnoci usnul, tak jsem spal až do rána do 7 hodin. Už začínám rozumět tomu, že v noci se dlouho spí.

Úterý
...nepamatuji se. Asi jsem se přepil a mám teď okno.


Středa
Dnes je svátek, tak máme tátu doma a opět mamince vyváří. Odpoledne jsme se šli projít do parku.
Večer nás navštívila teta Maruška s Martinem.

Přišli nám ukázat obrázky a vyprávět o svých zážitcích z Peru.

Byl jsem hodné miminko, ale po jejich odchodu mne začalo víc bolet bříško, tak se mi rodiče snažili s trápením pomoc.

Čtvrtek
Na dnešek jsem s maminkou do dvou do rána chodil po bytě. Nakonec mi maminka pomohla teploměrem, krásně se mi uvolnilo bříško a pak jsem spal až do devíti do rána. S maminkou jsme pak spali ještě celé dopoledne.

Zatím, co jsem odpoledne spal na balkoně, začala maminka zbrojit proti bolesti bříška, která pravidelně přichází večer: vyvařila dudlík i lahvičku na vodu, převařila kojeneckou vodu, vytáhla termofor.



Pátek
Dopoledne nás navštívila teta Lea a kamarádka Síďa. Síďa mi půjčila svojí nosičku a ještě pár dalších věcí, moc děkuji. Pak jsem je vzal na procházku do parku.




Odpoledne jsem si hrál s tučňákem...
...a s hindu-slonem.


Sobota
Maminka si již párkrát myslela, že vidí můj pravý úsměv. Dnes jsem byl ráno při kojení moc spokojený a když si mne maminka položila zpět na polštář, že mi dá ještě přídavek, tak jsem na své tváři pro maminku vykouzlil krásný úsměv.
Už mi bude šest týdnů, takže mohu vyrazit na svůj první velký výlet, nejprve za prababičkou do Turnova a pak za prarodiči do Liberce. Maminka nás ráno balila a tatínek mi mezitím předčítal zajímavé články z internetu.
Maminka pak připravila na cestu i mě.

Táta pak všechno najednou odnesl do auta.
To on musí pobrat všechno na jednou, i kdyby měl vypadat jak nákladní mula. Nebo právě proto.
 Pak si trošku lámal hlavu, jak s tím vším do auta. Nakonec to zvládl a mohli jsme vyrazit.
Cestování se mi moc líbilo, dobře se u toho spí.
V Turnově u prababičky byla i babička Iva a strejda Honza s Petrou. Po obědě jsme se šli všichni projít k řece.
Poprvé jsem spal v opravdové velké dětské postýlce. Z celého dne jsem byl plný zážitků a tak jsem krásně ve 22 hodin usnul a spal jsem až do 10 hodin do rána, tedy s jednou pauzou na kojení od 3:30 do 5 hodin.

Neděle
Vyspal jsem se krásně do růžova a vůbec se mi ráno nechtělo vstávat. Prababička s babičkou si notovaly, jaké jsem hodné miminko, že ani nekřičím (já si to schovávám totiž na doma).
Ráno jsem si v Turnově dal ještě sprchu, protože to můj zadeček potřeboval. Pak jsem dostal kapky, najedl se...

rozloučil jsem se s prababičkou...

a přemístili jsme se do Liberce.
V Liberci jsem se seznámil s tetou Šárkou, která čeká moji sestřenici (Karolínku, leda by to byl bratránek).
 Teta je moc šikovná, přebalila mne a převlékla.
Já jsem se mohl s ostatními naobědvat a pak jsme všichni vyrazili na procházku.
 Šli jsme z Machnína směrem do Andělské Hory. Na cestě je po povodních stržená lávka a tak tam postavili transborder. Ten je pouze o půl dne starší než já.
Všichni jsme se s ním postupně převezli přes řeku.
U prarodičů jsme si dali ještě večeři, já jsem si popovídal s tetou Šárkou...

pak jsme se dívali na zprávy a jeli jsme domů.

Víkend plný zážitků jsem doma zakončil příjemnou koupelí.

Další fotky z šestého týdne mám zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat