14. měsíc - běhám po sněhu (11.11.-11.12.2011)

Dva víkendy jsem si užíval v Bedřichově lumpačin s Ellou. Rozchodil jsem se tam v bačkůrkách.
21. listopadu už si bez problémů stoupám i uprostřed místnosti a s maminkou jsme pořídili moje první botičky a osobní bačkůrky.
V pátek 25. listopadu jsme byli navštívit kamaráda Filípka. Byla u něj zábava, má spoustu zajímavých hraček a veselých balónků. Z auta a do auta jsem šel pěšky, takže jsem udělal své první krůčky v botkách venku. V sobotu jsem pak s tátou došel z domova cestou na nákup svých prvních 500 metrů.

Ve čtvrtek 1. prosince jsme odjeli na prodloužený víkend na Mísečky, kde se konalo tradiční soustředění lyžařského oddílu Humanita. Ve Špindlu jsem si užil své první krůčky na sněhu a bobování na vypůjčeném Ellině bobu, byla to zábava.
S rodiči jsme také podnikli výpravu na Zlaté návrší, kde hodně foukalo. Tak jsme šli dál na Dvoračky, kde jsme se posilnili.Cestu zpět jsme zvolili Kotelními jámamy, to ovšem nebyla úplně kočárková cesta a ještě ke všemu se nám tam setmělo. Dobrodružství dopadlo dobře, na chatu jsme se vrátili vpořádku.

Další týden jsem se začal pěkně tulit. Ručkama si přitáhnu maminčinu hlavu a pěkne se s ní potulím. O víkendu jsem byl u prarodičů v Krakovské. Děda slavil narozeniny a tak přišla i prababička a strejda Michal se Saskií.

13. měsíc - chodím bez opory (11.10.-10.11.2011)

Pouštěl jsem se stále více a při narozeninové oslavě v Praze (24.10.) jsem dokonce udělal pár krůčků od babičky k mamince bez držení.

Čtvrtek 27.10. byl pro mne velký den. Dojel jsem si s maminkou pro novou autosedačku a díval jsem se z auta do světa úplně jinak než dříve. Mám pěknou Maxi Cosi Tobi, sice z druhé ruky, ale vypadá jak nová. Večer jsem dostal k večeři narozeninový dort, který pro mne a mé dva kamarády Honzíky vyráběla teta Janča. Škoda, že jsme byli s maminkou nemocní a nemohli jsme si dort užít s klukama společně. Ten den mne uspával tatínek, dudlíka mi nedal, ale já i tak asi po 15 minutách protestování usnul.

Ani další dny nebyl s usínáním žádný zásadní problém a tak už jsem svoje dudlíky nedudlal a neviděl. Užíval jsem si to ale o to víc u maminčiných prsou a tak po pár nocích jsem jednoho dne šel spát jen s tátou bez mlíčka od maminky. Bylo to bez jakéhokoli problému, že to až maminku trochu zamrzelo a já mám teď mlíčko od maminky jen po ránu.

Do konce října jsem se několikrát sám pustil nábytku a udělal pár krůčků k jiné opoře. Moje pokusy o chůzi jsou celkem bezpečné a bez nebezpečných pádů. Do konce 13. měsíce jsem se rozešel bez opory i do prostoru a dělal pěkné krůčky.

Většinu měsíce jsme byli s maminkou střídavě nemocní a tak jsme toho moc nepodnikali. I tak jsme ale dva víkendy strávili v Liberci, kde jsme byli na návštěvě i u kamarádů Berků v jejich novém baráčku. Nejlepší tam byly schody, které jsem snad 50x vylezl nahoru a tatínek mne snesl dolu. Táta z toho byl pak značně unavený.

Po dlouhé době jsem se viděl i s kamarády Honzíky a nakonec opožděně, ale přeci, jsme spolu zvládli oslavit naše roční narozeniny.

7. listopadu jsem navštívil skoro tříměsíční Elišku Sobotkovou, která má krásný košík s velkými kolečky, tak jsem jí v něm pěkně povozil.
Pak jsem se byl také poprvé podívat na již devítiměsíčního Marka Hnyka. Ten je na svůj věk pěkně dlouhý, skoro jako já. Zatím se ale zajímavě plazí. To mně se u nich pěkně dělaly krůčky v prostoru a nejvíc jsem si oblíbil velkou plastovou krabici, na kterou jsem si mohl vylézt a dívat se z ní jako pán.

V úterý 8. listopadu jsme nahrazovali plavání a pak jsem se přesunul k babičce Ále do Krakovské, kde jsem už dlouho nebyl. Bylo tam tedy spousta novým věcí na objevování a velký prostor na lezení, takže mi dlouho trvalo, než jsem šel spát. Sice jsem vynechal polední spánek, ale pak jsem to dohnal a spal jsem tři hodiny v kuse odpoledne na babiččině velké posteli.

Ve středu jsme pak jeli společně s 5ti měsíčním Tobiášem Kautským navštívit Bořka Slouku, kterému jsou tři měsíce. Bořek má doma asi nějaké dobré klima, maminku tam přestávaly bolet záda a já se parádně rozchodil v prostoru, strejda Martin říkal, že jsem už prostě chodící dítě.

Ve čtvrtek 10. listopadu jsme byli opět plavat, pěkně jsem si to zas užíval a na závěr jsem dostal diplom za absolvování plaveckého kurzu pro kojence a batolata.

1. narozeniny (10.10.2011)

Je to přesně rok, co jsem se narodil.

Nyní mám 79 cm a vážím 10,45 kg. Už se mi prořezal pátý zoubek. Vzorně jím, co mi maminka navaří, daří se mi i trochu jíst samostatně lžičkou. Chodím s oporou a občas se pouštím a vydržím chvíli stát bez držení. Velká zábava je chodit s nábytkem (židlí, stolkem, jídelní židličkou, případně hrazdičkou). Naučil jsem se lézt z překážky dolů po nohou a čůrat do nočníčku.

Vzorně usínám tak dvakrát za den v kočárku a večer v postýlce. Obvykle spím celou noc nebo si jednou řeknu o mlíčko.

Za tu dobu, co jsem na světě, tak jsem rodičům i svému okolí přinesl spoustu radosti, ale také jsem zvládl spoustu lumpačin, například ve dvou měsících s tátou lyžovat po sjezdovce, skákat z postýlky na zem, ochutnávat svoje hovínka, viset z kočárku hlavou dolů, sníst švestku i s peckou.

Rok jsem si pěkně užil. V zimě jsem jezdil s rodiči na hory, v létě pak na cyklistické závody. Vždy tam byli i jiné děti a nejčastěji kámoška Ella. S dětmi je vždycky zábava.
Od malička jsem mohl plavat ve velké vaně, pak v bazénu a nejlepší to bylo v létě v moři s vlnami. Ve vodě mě to moc baví a už se s maminkou i potápím.

K narozeninám jsem dostal pěkné nové hračky a doma stále nalézám neprozkoumaná místa (skříňky, šuplíky). Na tom světě mám tedy stále co zkoumat, co se učit a co trénovat.

Vzhledem k tomu, že už jen neležím, ale mám i spoustu jiné práce, tak mám málo času na psaní blogu. Tímto tedy končí mé pravidelné příspěvky.
Nadále budu vystavovat své fotky v galerii.

52. týden - 5. zoubek (3.-9.10.2011)

Pondělí
Maminka ráno odešla do práce a já zůstal opět s tatínkem. Ukořistil jsem mu kus cihly eidamu a vyrobil jsem do ní dírky jak od myšek. Taky jsem se konečně zvládl vylézt na krabice.
Maminka se pro mne před polednem vrátila a vzala mne do její kanceláře na oběd. Bylo tam spousta zajímavých tet a strejdů. Taky skříňky a klíčky na zkoumání. Z horního patra byl pěkný výhled na Prahu.

Pak jsme se bez dudlíka prošli po centru Prahy do Paladia předat oblečky pro Bertičku strejdovi Mikulášovi. Cestou jsem chtěl usnout, ale bez dudlíka to byl nejdřív trošku problém, nakonec jsem místo dudlíka dostal lžičku, se kterou jsem se pěkně uklidnil.
Když jsme se vrátili na Střížkov, čekalo na nás překvapení. Na louce se pásli sloni. Přijel totiž cirkus Humberto.

Úterý
Dopoledne jsme byli s maminkou nahrazovat plavání.
Odpoledne jsem se dvakrát vyčůral do nočníčku a to dokonce v sedě. Maminka měla velikou radost.
Radost už ale neměla z mé nové dovednosti, z lezení na krabice. Já jsem na ně za každou cenu chtěl. Maminka mi nakonec dala na krabice polštáře. To jsem se pak vztekal, že tam nemůžu.

Středa
Hned ráno jsem se vyčůral do nočníku. Pak jsem to zvládl ještě dvakrát.
Odpoledne jsme šli na vycházku s Rudou a Sofinkou na hřiště do Letňan

Čtvrtek
Na čtvrtek jsem nespal moc dobře a několikrát jsem se vzbudil. Nakonec jsem od 6 hodin zůstal u maminky v postýlce. Vstávali jsme až po osmé hodině a pak odjeli na plavání. To jsem si zas pěkně užil. Když jsem čekal u sprchy na maminku, tak jsem byl odhalený a parádně jsem se zas vyčůral. Tentokrát to asi ale nebylo na tom pravém místě.
Přes den jsem byl celkem mrzutý a tulivý. Večer maminka objevila, že se mi prořezal další zoubek, dvojka vlevo nahoře. To byla asi příčina mého trápení.

Sobota
Dopoledne jsme odjeli do Řevnic, kde maminka jela časovku do vrchu. Maminka s helmou vypadala legračně.

Na závodě byl i kamarád Péťa, s kterým jsem si povídal zejména po závodě v restauraci.

Večer jsme dorazili do Turnova, kde jsem objevil kočárek s panenkou a do noci jsem s ním jezdil mezi kuchyní a obývákem. Táta si stěžoval, že se u toho pořádně zapotil.

Neděle
Ráno, než dorazili ostatní, jsem drandil s kočárkem po bytě, sotva mi táta stačil

Pak jsme s tátou hráli na piáno.

V poledne jsem šel spát do kočárku, přemístili jsme se do Sokolovny na oběd a já zůstal spokojeně spát venku. Než jsem se probudil, tak se všichni dobře najedli a sestřenka putovala z náruče do náruče.

Na kafíčko a dort jsme se přemístili zpět k prababičce. Já jsem dostal do mističky svůj osobní dortík, který mi napekla teta Šárka s babičkou. Plápolal na něm zajímavý ohýnek, tak jsem se ho jal prozkoumat. Maminka říkala, že mám opravdu originální způsob sfoukávání narozeninové svíčky.

 Prst mi maminka nechala vychladnout v dortu, dostal jsem lžičku a spokojeně jsem si dortík snědl. Jediné neštěstí bylo, když mi táta chtěl pomáhat a začal mi brát lžičku, to mne štval.
Po dortíku přišly gratulace a dárečky, za všechny moc děkuji.

51. týden - čůrám do nočníčku (26.9.-2.10.2011)

Pondělí
Zůstal jsem ještě s maminkou na chatě v Bělé. Už je mi bylo celkově dobře, jen občas mi babička utřela nudličku u nosu. Energie na lumpačení jsem měl už ale dost. Babička se mnou trénovala lezení na gauč a dolů.

Úterý
Po obědě jsem se byl podívat na Bělském zámku. Cestou zpět na chatu jsme se zastavili u paní Milušky a poděkoval jsem za odrážedlo. Také jsem si zblízka prohlédl jejího velkého pejska.
Než jsem odjel domů, tak mne babička povozila na odrážedle.

Středa
Ráno se mi podařilo bezpečně slézt i z velké postele rodičů.
Dopoledne jsem byl s tátou na nákupu. Pak jsem pomáhal rodičům uklízet doma a večer jsem se venku koukal na tátu, jak montuje kola.
Občas jsem chodil s přidržením jen za jednu ruku a někdy se mi dařilo balancovat na místě delší dobu bez držení. Dařilo se mi vydávat další a další zajímavé zvuky da-da-da, dě-dě-dě, ga-ga...

Čtvrtek
Na plavání jsem byl opět v dobré náladě. Cákal jsem na všechny strany a chechtal jsem se na celé kolo. V šatně jsem pak dlouze vydržel montovat klíček od skříňky.
Když jsem se po plavání doma vyspal, podařilo se mamince chytit moje čůrání do nočníčku. To bylo bezva, protože jsem si ho hned mohl ručkama prozkoumat. Zábava ale trvala velmi krátce, protože mne maminka hned odnesla.

Pátek
Minulý čtvrtek se mi narodila sestřenka přes koleno Bertička. Narodila se hodně brzy a je velmi drobounká, tak jsme jí s maminkou byli vybírat do bazárku miniaturní oblečky. Pak jsme jeli za tetou Lenkou pro kolébku a nafasovali jsme další malé oblečky po Elišce pro Bertičku a větší oblečky po Dominikovi pro mne, děkuji.

Se vším jsme pak jeli Na Krejcárek, kde jsme se prošli s babičkou a dědou.

Děda mne pak ještě vozil, zatímco maminka jela navštívit Bertičku a předat jí oblečky. Bertička je prý drobounká a krásňoučká. Už se těším až povyroste a budu se na ni moc také přijet podívat.

Každý se mne ptá, zda již chodím. Tak jsem se večer rozhodl, že budu chodit. Zatím tedy s jídelní stoličkou, ale chodím s ním po celém pokoji až do předsíně.
Opět se mi s maminkou podaří se ve stoje vyčůrat do nočníčku.

Víkend
V sobotu ráno jsme brzy odjeli na MTBO závody do Slatiňan. Ella tam měla tentokrát i sestřičku Lisu, která je zatím maličká a skoro pořád spinkala v kočárku.

Rodiče dopoledne i odpoledne závodili, zatím co já jsem si hrál s ostatními dětmi v dětském koutku. Mezi závody jsem s Ellou a Lisou vyrazil do města, rodiče si tam dali zmrzku na posilněnou.

Maminka byla po prvním závodě smutná, že už je zase kousek pod bednou, ale odpolední závod ji zpravil náladu a maminka na večerním vyhlášení byla na stupních vítězů.

To já jsem si večer našel kamarádku Verču, s kterou jsme lezli po parketách a po dřevěných schůdkách na pódium.

V neděli se celý den se konal závod štafet. Já jsem nejdřív fandil spící v kočárku a pak jsem lezl po louce, div jsem tátovi neutekl. Večer se mi nejvíce líbilo na asfaltu, kudy projížděli závodníci. Z toho rodiče moc nadšení nebyli, protože museli být stále ve střehu.

50. týden - dostávám rozum - lezu z gauče po nohou (19.-25.9.2011)

Pondělí
Dopoledne jsem byl nahrazovat plavání, které jsem zameškal, když jsme byli na dovolená.Náhradní hodinu vedla teta Kristýnka, která je moc fain. Byli jsme na kurzu jen 4, tak jsem měl spoustu prostoru si to užít.
Po plavání jsme se s maminkou přesunuli do Čelákovic na návštěvu za kamarádkou Adélkou Pražákovou. Té už je půl roku. Pěkně ležela a cvičila na bříšku. Já jsem poctivě zkoumal její byt, abych její maminku upozornil na všechny nástrahy. Pak jsem se jal Adélku objímat a líbat.

Během odpoledne se mi spustila rýma, tak doufám, že to je jen ze zoubků a nijak jsem nenakazil Adélku, to by mne mrzelo.

Úterý
Kvůli rýmě jsem se v noci budil a často jsem hledal dudlíček, nakonec si mne ve 2 hodiny maminka vzala k sobe do postýlky a spal jsem tam až do rána. V noci jsem byl hodně horký. Ráno to bylo trochu lepší, maminka změřila teplotu a měl jsem 37,9°C. Jinak jsem byl ale veselý a pěkně jsem si hrál.
Dopoledne jsem maminku doprovodil k její lékařce a rovnou jsme se zastavili i u té mojí, aby se mi podívala na pupínky pod plenkou, které mi již maminka začala mazat infadolanem. Jsou to opravdu jen potničky, máme mazat dál. V krku jsem měl prý trochu zarudlo, takže asi bojuji s začínající virózou a je možné, že to souvisí i s rostoucími zoubky.
Před spaním mi maminka naměřila 38,6 a tak jsem dostal sladkou mňamku Nurofen. Do postýlky mi maminka půjčila její polštář, aby mne rýma v noci netrápila a já jsem spal vkuse až do rána.

Středa
Odkládáme odjezd k babičce do Bělé, protože mám stále horečku (38,4). Jinak jsem ale veselý, jako by nic.
Potničky jsme začali mazat tekutým pudrem a kdyby se to nezlepšilo, tak si koupím zinkovou mast.

Čtvrtek
Ráno jsem měl již "jen" 38,1 a tak se vyrážím léčit na čerstvý vzduch za babičkou do Bělé. Když jsem tam přijel, tak jsem si babičku nejdřív důkladně zkoumavě prohlížel, než jsem s ní začal dělat skotačiny jako dřív.
Maminka měla radost, že z gauče se snažím lézt po nohou (pokud mi to maminka připomene).

Pátek
Přes oběd jsme byli ve městě a navštívili tetu Helu. S babičkou jsme u ni zůstali, zatím co se maminka zkrášlovala u kadeřnice. U tety byla velká zábava s miskami a pak jsem lezl do schodů o sto šest. Později přišli velký kluci Luboš s Járou, s kterými byla také zábava.
Večer, když už jsem spal, za námi přijel na chatu táta.

Sobota
Ráno jsem s tátou vypiloval slézání z překážky. Otočím se a z gauče lezu po nohou. Na oběd jsme byli v restauraci ve městě.

Večer jsem byl s tátou na procházce na Vrchběl, kde jsme marně hledali jurty.

Neděle
Po svačině jsem vyrazil s rodiči na výlet na Bezděz. Cestou tam nám skončila cesta v lese, tak jsme jím museli projít cestou-necestou.
Pod Bezdězem jsme si dali oběd a já si pěkně zalezl.

Výstup na Bezděz jsme vzdali a zpět to bylo opět dobrodružné.

Po návratu na chatu jsem se s babičkou díval na Večerníček. U toho se pěkně odpočívalo.

49. týden - stojím delší dobu bez opory (12.-18.9.2011)

Do úterka jsme byli s maminkou u kamaráda Vojtíka na chatě na Sněžníku. Udělali jsme si několik vycházek. Nejlepší bylo, když si ke mně na vycházce Vojtík sedl do kočárku a mohli jsme se navzájem škádlit.

Ve středu jsem si v kuchyni ulovil obrovské jablko. Byl to sice boj, ale podařilo se mi ho důkladně ohlodat.

Ve čtvrtek jsem byl po létě zas poprvé na plavání. Byla to opět velká zábava a dělali jsme zas nové cviky, například skákání do vody ze sedu nebo potápění se společně s maminkou.
Už mi jde celkem dobře jíst lžičkou, obvykle se trefím do pusy. Kolik toho do pusy na lžičce donesu, to už je jiná věc.

V pátek jsem stál u maminky, která mi dala do ruky šustivý papírek. Byl tak zajímavý, že jsem jej snad půl minuty zkoumal oběma rukama a balancoval jsem bez držení jen na nohou.

O víkendu jsme pomáhali s organizací mistrovství České republiky v orientačním běhu v Bečově nad Teplou. Táta měl na starosti zejména parkování a já s maminkou jsme pomáhali v dětském koutku. V sobotu bylo krásně a po závodě jsem se mohl volně probíhat po krásném trávníčku fotbalového hřiště.

V neděli ale byla chladněji a skoro celý den pršelo, tak jsem to raději skoro celé prospal. Později odpoledne jsem si pak hrál se staršími kamarádkami na baru s pivními tácky.

46.-48. týden - dovolená u Černého moře (22.8.-11.9.2011)

Dovolená u Černého moře
S rodiči jsem byl tři týdny na dovolené. Jeli jsme autem do Rumunska k moři. Cestou jsme se stavili v maďarských i rumunských termálních lázní, kde byla krásně teplá voda, že jsme dokonce tátu z bazénu nemohli dostat ven.
Rodiče si pochvalovali, jaký jsem vzorný cestoval. Spal jsem nebo jsem si povídal, když jsem měl nárok na jídlo, tak jsme zastavili, najedl jsem se, protáhl jsem se a zas jsme jeli dál. V noci jsem spal s rodiči v autě a v kempu pak ve stanu, vždy ve své korbičce.
Strávili jsme tři dny v rumunském přímořském letovisku Mamaia a pak jsme usoudili, že je tam zbytečně draho a že se přemístíme jižněji. V Rumunsku jsme si kemp už nenašli a přemisťovali jsme se dále Bulharskem. Tam to vypadá, že většina kempů ustoupila hotelům. Nakonec jsme zakempovali až na jihu Bulharska v Achtopoli, kde jsme si užili týden u moře.

V moři se mi líbilo i ve velkým vlnách. Na pláži jsem si nejdřív hrál s kalíšky na dece, ale časem jsem se otrkal a dělal jsem lezoucí výpravy po pláži. Stan jsme měli v lese s výhledem na moře. Mohl jsem tedy zkoumat stromy a šišky.
Cestu zpět jsme jeli opět 4 dny s několika delšími zastávkami v horách, městečkách i lázních.
Domů jsme v pořádku dorazili ve čtvrtek večer 8. září.
Fotogalerii z dovolené táta připravil zde.

V pátek jsme doma vybalovali a chystali se na další zahraniční výpravu. Tentokrát do německé části Šluknovského výběžku, kde se konali další závody Českého poháru MTBO.

Víkend ve Šluknovském výběžku (10.-11.9.)
V sobotu jsme ráno jeli do Liberce na oběd. Když jsem poprvé uviděl dědu, tak jsem se rozplakal. Časem jsem se ale rozkoukal a už bylo vše v pořádku. Na oběd přišla i sestřenka Karolínka, která od posledně opět pořádně vyrostla.

Od její maminky jsem s měsíčním předstihem dostal dáreček k narozeninám - kladívko Ťuk-ťuk a Frantíka.

Poslední týden dovolené mi začaly růst horní dva zoubky, tak jsem je ukazoval babičce.
Po obědě jsem se rozhodl, že zůstanu v Liberci a rodiče pojedou dál do Německa na závody sami. Já jsem si odpoledne pěkně hrál a byl jsem s babičkou a dědou na pouti.
Když se večer vrátili rodiče, tak jsem si uvědomil, že mne tam vlastně nechali a na maminku jsem se rozbrečel.

V neděli jsem jel tedy na závodiště s nimi. Byla tam i kamarádka Ella a to dokonce sama s tátou. Pro její dvoutýdenní sestřičku Lisu totiž nestihli vyrobit cestovní pas. Lisa tedy zůstala s maminkou doma.
Tentokrát na závodech nebyla školka a tak jsme se s Ellou museli hlídat sami, respektive nás strejda Mirek udal jedné hodné paní, která má také malého chlapečka. Ella si s ním hrála na písku a já jsem vzorně sám usnul v kočárku a paní pak o mne tátovi pěla ódy.

Závody prý byly první den rallye blato a druhy den rallye klacky. První dej zas rodiče bludičkovali, druhý den asi pospíchali za mnou, tak už to bylo lepší. Maminka dokonce obsadila 4. místo. Medaili jsme si tedy neodvezli, ale maminka má teď nohy samé modřiny, jak v lese spadla o nějaké klacek.

Táta jel ze závodů do Prahy a já s maminkou na Sněžník za kamarádem Vojtíkem.

45. týden - lezu do přepravky a do šuplíků (15.-21.8.2011)

Pondělí
Užíval jsem si babičky a dědy, tancoval jsem na hudbu z rádia a vzorně jsem usínal a spal v kočárku. Když jsem se vzbudil, tak jsem si sám hrál s dekou na schovávanou. Večer jsem si sedl do babiččiny točící židle a babička mi s ní dělala kolotoč.

Pak už jsme se ale s maminkou přemístili za tátou domů do Prahy. Dostal jsem kaši a domácí rajčátko. Kaši jsem částečně jedl lžičkou sám tak, že jsem z toho měl kašovou trvalou ve vlasech a tak mi maminka naordinovala důkladnou koupel. Tu jsem si užil s tátou a pořádně jsem si zas ve vaně zacákal.

Úterý
Ráno jsem se velmi bavil v koupelně, kde se sprchovala maminka. Zavíral jsem jí do zástěny a chechtal jsem se vodě, která po zástěně stékala. Usilovně jsem se ji snažil chytit.
Přes poledne jsme s maminkou nakupovali kraťásky a kalhoty na dovolenou, abych neprošoupával kaťata kamarádům.
Mamince jsem ukázal na mém auťáku (obrázek s magnetickým autem), kde jsou kola.

Středa
Celý den jsme s maminkou někde jezdili. Nejdřív do Říčan pro autoledničku, pak na Čerňák vyměnit bombu v Hornbachu a pro nočník do Ikei. Tam jsme si chtěli dát s maminkou oběd, ale zrada, restaurace byla v rekonstrukci.
Pozdní oběd jsem tedy dostal doma a pak jsme jeli metrem do města do směnáren, abychom zjistili, že maďarskou, rumunskou ani bulharskou měnu v Praze asi nepořídíme. Ve městě jsme zvládli i rande s tetou Bárou, která má už pořádné bříško a Eliška půjde asi brzo na svět.

Když jsme dorazili domů, dal jsem si jogurt, rozloučil se s hračkami a jeli jsme je vrátit tetě Šárce. 

Půjčil jsem si bábovičky na písek k moři a dostal jsem fešácké kalhoty a fleesovou mikinku, děkuji. Cestou domu jsem pak v kočárku usnul a probudil se až v půl deváté. Byl jsem ale celkově unavený, takže k večeři i večerním procesům značně mrzutý.

Čtvrtek
Maminka mi vlezla do housenky Julinky a zůstala tam na zádech ležet. Z toho byla největší zábava dne, protože jsem se rozhodl, že budu housenkou prolézat i přes maminku. 

Přes poledne bylo na balkóně vedro a v postýlce se mi nechtělo usnout. Tak mne maminka nakonec přemístila korbičku od kočárku do ložnice a v té jsem asi dvě hodiny spal. Odpoledne se z ní stala dobrá prolézačka.
Maminka se mne snažila celý den posazovat na nový nočník. Na tom chvilku posedím, zvláště pak, když mne maminka něčím zabaví. Ale stejně mi pořád není jasné, proč na té divné věci mám sedět.

Pátek
Tentokrát se mi podařilo vlézt do přepravky s mým puzzlem a hračkami. Pěkně jsem si tam prohraboval a pak jsem zas bezpečně po hlavě vylezl.

Sobota
Ráno jsem objevil, jak se posouvají dveře od skříně v ložnici, byla z toho zábava na celý den.

Také se mi podařilo vlézt do šuplíku pod troubou, ale z toho maminka neměla vůbec radost a hned mne poslala pryč.

Maminka se snažila přes den balit, ale moc se jí to nedařilo, takže balení na dovolenou vrcholilo až po mém usnutí.


Neděle
Odjezd na dovolenou měl být brzy ráno, ale vyrazili jsme až skoro v poledne. Vyjeli jsme autem po D1 (nejhorší silnice celé naší dovolené) směr Černé moře.
Dojeli jsme přes Slovensko do Maďarska, kde jsme si udělali večerní procházku v městečku Gyor. Rodiče si pochvalovali zejména tamní zmrzlinu. Pak jsme popojeli dál po dálnici skoro před Budapešť, kde jsme na odpočívadle přenocovali v autě. Já jsem spal ve své korbičce od kočárku, nablízku rodičům, takže to bylo dobré.

44. týden - zkouším jíst sám lžíčkou a tancuju (8.-14.8.2011)

Pondělí
Byli jsme s maminkou u babičky v Bělé. Občas jsem se při hře na chvilinku pustil oběma rukama.
Pomáhal jsem s úklidem v přízemí. Maminka s babičkou tam měly po zemi spoustu zajímavých věcí, tak jsem jim je pomáhal rovnat.

Maminka k úklidu pustila rádio, tak jsem si na hudbu tancoval. Babička mi pak dala tu hrací krabičku blíž, abych si jí mohl prohlédnout.
Babička mne taky naučila hrát kuželky.

Úterý
Dopoledne jsem líbal, kousal a slintal babičku.

Babička mi vyhradila jeden šuplík na moje hračky, tak si je můžu vyndavat a uklízet, vysouvat a zasouvat. Sluníčko (otvírák na petky) má teď svoje místo na madle od šuplíků a pečlivě ho tam vždy dávám, když jej někde potkám.

Středa
Pomáhal jsem babičce uklízet v přízemí a koukal jsem z okna ven na maminku, která plela zahrádku. Na okně se stálo dobře a byla to legrace, když se mi maminka schovávala za kytkami.
Večer jsme jeli domů za tatínkem

Čtvrtek
Když jsem se v noci probudil, tak mi vrátil dudlík tatínek a já si ani nevzpomněl, že bych chtěl mlíčko. Na to jsem vstával až v šest a pak skoro do osmi dospával.
S maminkou jsme si udělali výlet do Vysočan pro mezinárodní řidičák. Cesta nebyla moc kočárek friendly, takže mne maminka i kousek nesla v ruce a kočárek drncal sám po schodech. Na úřadě jsme se dozvěděli, že musíme do centra, takže jsme objevovali výtahy a tunely Pražského metra.
Na oběd jsem dostal svoji poslední plenku velikosti 3. Svoji dospěláckost jsem projevoval i prvními pokusy a úspěchy jedení lžičkou.
Večer mne zas maminka mučila na nočníku, když mne pustila, tak jsem se šel v klidu vyčůrat do ložnice. Maminka neměla radost ani z louže tam, ani z jogurtu, který přistál při svačině na zem.


Pátek
Na pátek jsem šel spát jako nyní obvykle před 21 hodinou. Rodiče si vyměnili postele a táta, který to měl ke mně blíž mi v noci jednou podal dudlík a ráno jsem se probudil až po sedmé hodině. To už maminka byla na nohou a chystala se do práce, zas jsme zůstali s tátou doma sami.
Přes den jsem využil tátovi nepozornosti a dal jsem se do zkoumání obsahu pleny, kterou táta nechal rozbalenou v koupelně. Hovínka jsem prozkoumal důkladně, že tatínek pak raději hledal na internetu, jak velký to může být problém. Prý jsou nezávadná.

Odpoledne jsme s maminkou balili a já jsem se stejně jako předchozí den vztekal nad mašinkou, která nedělá přesně to, co bych chtěl. Navečer jsme odjeli do Liberce a překvapili jsme dědu našim rekordně brzkým příjezdem (něco po 19h).
Večer jsem v místní dřevěné postýlce nechtěl sám usínat, tak u mne tatínek poseděl. V noci jsem se pak dvakrát vzbudil, ale to stačilo, aby mne tatínek vrátil dudlík, pohladil a já spal dál.

Sobota
Ráno rodiče odjeli do Pasek nad Jizerou na 5hodinový MTBO závod a já zůstal sám s dědou v Ruprechticích. Po čase přišla babička z noční šichty v nemocnici a vysvobodila mne z pokakané plenky. Přes den jsem lezl dlouhé úseky po bytě tam a zpět a mordoval jsem důkladně babičku s dědou. Na návštěvu se objevil i strejda Honza s Petrou, od kterých jsem dostal na ochutnání svoje první borůvky.
Večer přišla sestřenka Karolínka s tetou Šárkou. Karolínka opět pěkně přibrala a je pořádně upovídaná.

Asi v 19 hodin se vrátili rodiče ze závodů. Jeli vcelku pěkně na to, že táta hned na startu přerval řetěz a první hodinu a půl spravoval a dolaďoval správku řetězu. Ostatně táta obvykle MTBO závody absolvuje s nějakým defektem, tak snad se to někdy zlomí. Maminka bude asi mít lýtko jednu velkou modřinu, protože druhou část závodu, výjezd pod lanovkou, ukončila kaskadérským obratem, při kterém jí kolo drobet nabralo na rohy.

Večer jsem si před spaním užil vany, ve které jsem si pěkně cachtal cáky-cáky. To mne sice vyčerpalo, ale i tak jsem se pak v postýlce zas zvedal a nechtěl jsem sám usnout, nakonec jsem usnul v objetí s opičákem. V noci mi nestačil táta a jednou jsem chtěl mlíčko.

Neděle 
Dopoledne jsme se přemístili do Bělé. Babička Ála slavila svátek a narozeniny. Na chatu přijel i strejda Michal, kterého jsem dlouho neviděl, tak jsem si ho důkladně prohlížel. Celé odpoledne jsme grilovali a tatínek si nejvíce pochvaloval dědovu živáňskou pečeni, která se podávala k večeři.

Já jsem si odpoledne na chvíli užíval cachtačky v bazénku na terase. Jinak jsem buď spal v kočárku nebo jsem zkoumal skříňky v bytě či si hrál s tátou na honěnou, až jsem prošoupal na kolenou kaťata. Objevil jsem také nové možnosti babiččiny otáčecí židle, ona umí i jezdit na kolečkách, takže jsem s ní jezdil po místnosti a střídavě otáčel sedadlo nebo montoval páčky.

Párkrát jsem se zas v rámci hry pustil oběma rukama, chvilku jsem stál, ale pak jsem zavrávoral a  koordinovaně jsem si sedl nebo se zas chytil.
Táta večer odjel se strejdou do Prahy a já zůstal s maminkou v Bělé. Tentokrát jsem ve své cestovní postýlce usnul vzorně.

43. týden - nočník (1.-7.8.2011)

Pondělí
Za deset dní mi bude deset měsíců, ale již dnes jsme byli s maminkou u paní doktorky na 10ti měsíční prohlídce. Měřím 74 cm a vážím 9,3 kg. Na váze se mi tentokrát moc nelíbilo a sestřičce jsem to důrazně říkal. Dál jsem byl ale zas pohodář. Paní doktorce jsme říkali, že chodím kolem nábytku, s tím byla spokojená a říkala, že jsem pohybově nadaný. Až budu chodit bez opory, tak si mám pořídit botičky. Do té doby mi mají stačit ponožky, za capáčky nemám zbytečně utrácet.
Dále se maminka dozvěděla, že zeleniny se rozhodně nepřejím a moje dávka masa odpovídá plné polévkové lžíci. Ke 1/4 kg jogurtu, který sním k odpolední svačince můžu klidně dostat ještě ovoce. Prý nejsem vůbec silný a energie jistě vydám dost, takže se mne maminka nemusí bát krmit. Tatínek se pak ještě doma ptal, zda maminka zmínila, že ze mne chtějí mít cyklistu vrchaře.
Maminka mne nyní kojí před spaním, ráno a případně v noci, pokud si řeknu. Prý to tak je v pořádku a máme v tom pokračovat.
Také jsme se radili o nočníku a prý to můžeme začít co nejdřív zkoušet. Je to totiž dlouhodobá záležitost a čím jsem mladší, tím se se mnou bude lépe manipulovat.
Večer tedy maminka s tatínkem hledali po netu prolézací tunel a nočník.

Úterý
Navštívila nás teta Bára, která nosí v bříšku už pěkně velkou Elišku.

Když přišla do dveří, byl jsem zrovna v předsíni. Chvíli jsem se na ní díval a pak jsem se zas rozplakal. Tahle teta mne vždycky rozpláče, ale za chvíli už s ní byla legrace. Vzal jsem jí pak k nám do parku a na zmrzku.

Teta říkala, že se nočník dá koupit v OBI, tak jsme se tam šli společně podívat, ale v tom našem nemají.
Večer jsem šel přes park shánět nočník na Prosek do Billy. V parku byl jako každé úterý koncert smyčcového kvinteta. Chvilku jsme jej poslouchali a pak jsme šli dál k dětskému hřišti, kde jsme potkali tetu Šárku s Rudou a Sofinkou. Já jsem si s Rudou nejdřív povídal z kočárku do kočárku a zkoumal jsem kolečko od koloběžky, kterou měl Ruda na kočárku. Pak jsme společně jedli křupinky a sušenky. Já jsem ochutnal Rudovi sušenkové medvídky a zvířátka, které mi moc chutnali. Rudovi ovšem moje rýžovo-pohankové penízky nejely a penízek skončil v trávě.

Když jsme se přemístili na hřiště pro nejmenší, Ruda si šel hrát a já zůstal v kočárku. Tak jsem alespoň otestoval svoje kšíry. Chtěl jsem ven, ale zůstal jsem viset hlavou dolů a nožičky mi kmitaly ve vzduchu. Maminka byla značně vystrašená, když mne v té poloze viděla, ale pak byla ráda, že ty kšíry zjevně fungují.
Raději jsme s maminkou pokračovali na nákup. Nočník jsme však nesehnali ani v Bille, ani v drogerii, ani v dětských potřebách, ani v hračkářství.
Večer jsem se cachtal v umyvadle.

Středa
Jeli jsme s maminkou na návštěvu do Brandýska a cestou jsme se stavili v nákupním centru Letňany, kde se nám po pátrání několika obchody podařilo koupit jak obyčejný nočník, tak tunel - housenku Julinku.
V Brandýsku už bylo spousta kamarádů a kamarádek, kteří běhali po zahradě, cachtali se v bazénku a jezdili do něj na skluzavce. Tak jsem se rychle svlékl a přidal se k nim.

Byla tam s nimi zábava celé odpoledne i večer, kdy přijeli z práce tatínci. Já jsem s mým tatínkem chodil na výpravy kolem celého baráku, který jsem tak několikrát obešel, tedy oblezl.

Rodiče si večer užívali grilovačky a všechny děti šly postupně spát. Já jsem však po večerním nakojení začal poslouchat, kde co cvrliká, koukal jsem na rozsvícené pouliční lampy a vydal jsem se na výpravu po trávníku jako duch. Tak jsem se místo spaní přidal do společnosti a zkoušel jsem Aničky a Elliny hopsací balóny. Časem jsem usnul sedící ve společnosti v autosedačce a rodiče mne pak převezli domu, tam jsem dostal od maminky mlíčko a spal jsem ve své postýlce spokojeně dál.


Čtvrtek
Maminka mne poprvé posadila na nočník. Nožičkama ale pořádně nedosáhnu na zem a vůbec mi přijde lepší sedět na podlaze a nočník zkoumat rukama. Jediné, co se mi do nočníku za celý den podařilo, byly večer dva prdíky.

Odpoledne jsem si vybaloval housenku Julinku. Moc mne bavilo zejména sedět na její krabici a zkoumat jednu otevřenou stranu. Tedy až do doby, než jsem z té pěticentimetrové krabice spadl pozadu na hlavu. Pak už jsem se raděj věnoval samotné housence, prolézal jsem skrz ní a zkoumal její obličej.

Pátek
Hned ráno mne maminka zas posadila na nočník. Nechtěl jsem ale na něm sedět, protože jsem se potřeboval vyčůrat. Vstal jsem a udělal jsem loužičku vedle něj. Šel jsem se následně ocákat za tátou do sprchy, když mne maminka osušila, tak jsem zvládl další louži v koupelně. Nerozumím tomu, ale maminka z toho moc nadšená nebyla.
Přes den jsem si zas užíval moji novou housenku i s její krabicí.

Odpoledne nás navštívila teta Martina s Filípkem. Společně jsme se prošli sídlištěm na Ládví a cesta zpět na Střížkov byla pro Filípka první jízdou hromadnou dopravou v jeho životě. Pak jsme si společně hráli u nás doma. Navzájem jsme si brali hračky a ukazoval jsem Filípkovi moji housenku. On do ní ale nechtěl.

Večer jsem se v kočárku snažil vyrovnat Davidu Copperfieldovi a dostat se z pětibodového zakšírování. Marně a nakonec jsem u toho usnul.

Sobota
Ráno jsme jeli nejdřív do Bělé, kde jsem si pohrál s babičkou, zatímco rodiče stěhovali nábytek. Pak jsme pokračovali v cestě do Turnova.
V Turnově na zahradě jsem si užíval s tetou Olčou, zkoumal jsem půl hodiny její svazek klíčů. Prababičce přijela na návštěvu její sestřenice s manželem, tatínek všem griloval večeři, já jsem také povečeřel na zahradě.

Neděle
Přes den pršelo, tak se nedalo být moc venku. Dopoledne jsem masil rodiče a oni mne na oplátku lohtali.

Pak jsme společně zkoušeli postavit náš stan na dovolenou.

Večer jsem se s maminkou přemístil za babičkou do Bělé.