S rodiči jsem byl tři týdny na dovolené. Jeli jsme autem do Rumunska k moři. Cestou jsme se stavili v maďarských i rumunských termálních lázní, kde byla krásně teplá voda, že jsme dokonce tátu z bazénu nemohli dostat ven.
Rodiče si pochvalovali, jaký jsem vzorný cestoval. Spal jsem nebo jsem si povídal, když jsem měl nárok na jídlo, tak jsme zastavili, najedl jsem se, protáhl jsem se a zas jsme jeli dál. V noci jsem spal s rodiči v autě a v kempu pak ve stanu, vždy ve své korbičce.
Strávili jsme tři dny v rumunském přímořském letovisku Mamaia a pak jsme usoudili, že je tam zbytečně draho a že se přemístíme jižněji. V Rumunsku jsme si kemp už nenašli a přemisťovali jsme se dále Bulharskem. Tam to vypadá, že většina kempů ustoupila hotelům. Nakonec jsme zakempovali až na jihu Bulharska v Achtopoli, kde jsme si užili týden u moře.
Cestu zpět jsme jeli opět 4 dny s několika delšími zastávkami v horách, městečkách i lázních.
Domů jsme v pořádku dorazili ve čtvrtek večer 8. září.
Fotogalerii z dovolené táta připravil zde.
V pátek jsme doma vybalovali a chystali se na další zahraniční výpravu. Tentokrát do německé části Šluknovského výběžku, kde se konali další závody Českého poháru MTBO.
Víkend ve Šluknovském výběžku (10.-11.9.)
V sobotu jsme ráno jeli do Liberce na oběd. Když jsem poprvé uviděl dědu, tak jsem se rozplakal. Časem jsem se ale rozkoukal a už bylo vše v pořádku. Na oběd přišla i sestřenka Karolínka, která od posledně opět pořádně vyrostla.
Od její maminky jsem s měsíčním předstihem dostal dáreček k narozeninám - kladívko Ťuk-ťuk a Frantíka.
Po obědě jsem se rozhodl, že zůstanu v Liberci a rodiče pojedou dál do Německa na závody sami. Já jsem si odpoledne pěkně hrál a byl jsem s babičkou a dědou na pouti.
Když se večer vrátili rodiče, tak jsem si uvědomil, že mne tam vlastně nechali a na maminku jsem se rozbrečel.
V neděli jsem jel tedy na závodiště s nimi. Byla tam i kamarádka Ella a to dokonce sama s tátou. Pro její dvoutýdenní sestřičku Lisu totiž nestihli vyrobit cestovní pas. Lisa tedy zůstala s maminkou doma.
Tentokrát na závodech nebyla školka a tak jsme se s Ellou museli hlídat sami, respektive nás strejda Mirek udal jedné hodné paní, která má také malého chlapečka. Ella si s ním hrála na písku a já jsem vzorně sám usnul v kočárku a paní pak o mne tátovi pěla ódy.
Závody prý byly první den rallye blato a druhy den rallye klacky. První dej zas rodiče bludičkovali, druhý den asi pospíchali za mnou, tak už to bylo lepší. Maminka dokonce obsadila 4. místo. Medaili jsme si tedy neodvezli, ale maminka má teď nohy samé modřiny, jak v lese spadla o nějaké klacek.
Táta jel ze závodů do Prahy a já s maminkou na Sněžník za kamarádem Vojtíkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat