24. týden - Memoriál (21.-27.3.2011)

Pondělí
Na pondělí jsem se vzbudil na mlíčko v půl páté a pak v půl sedmé. Po mlíčku jsem dál spal do půl osmé, kdy mne tatínek přemístil na deku a maminka dospávala. Tatínek byl celý překvapený, že se během chvilky couváním přemístím přes půl pokoje.

 Odpoledne nás navštívila teta Vlaďka s Vojtíkem. Společně jsme šli na procházku přes park Přátelství až do fitness parku.

Úterý
Dopoledne jsme se autem vypravili na Jižní Město navštívit kamaráda Honzíka Pávka.

Společně jsme se prošli přes Milíčovský háj až na Háje. Tam si maminky daly pizzu a já s Honzíkem mlíčko. Bylo pěkně teplo, tak jsme se zde mohli i přebalit. Já jsem při návratu do kočárku zůstal zaseknutý v sedě, zkoumal jsem gumičku od fusaku a lehnout jsem si moc nechtěl.

Pak jsme šli k Pávkům domů a já jsem si tam s Honzíkem pěkně hrál na dece.

Také nás teta Janča přeměřovala, na délku k žádnému výraznému rozdílu nepřišla, ale obvody bříšek a stehýnek jsou značně odlišné v Honzíkův prospěch (má je větší).

 K večeru jsme šli ještě na jednu procházku k Hostivařské přehradě.

Středa
Noc na středu se mamince moc líbila, spal jsem celých 7 hodin vkuse (od 23 do půl sedmé).

Odpoledne nás navštívila babička Ála. Zas jsem se s ní pěkně chechtal a pak jsme šli chvíli na procházku do parku. Babička říkala, že zas vypadám úplně jinak, prý víc dospělácky.

Čtvrtek
Po obědě nás navštívila prababička. Počkala, až se dospím na balkóně, pak jsme si trošku pohráli a šli jsme spolu ven, aby si zatím maminka mohla udělat, co potřebuje.

Mojí velkou zábavou je poslední dobou dudlík. Vytáhnu si jej jednou rukou z pusy, prohlížím jej, přendavám do druhé ruky, zkouším dát různými směry zpět do pusy, zkouším na něj vydávat všelijaké zvuky a často jej nakonec vrátím i správným směrem do pusy.

Pátek
Opět byl krásný den a já jsem spal na balkóně v kočárku.

 Pak jsem zkoumal, kam dohlédnu z mé postýlky v ložnici.

 A nakonec jsem usnul večer v cestovní postýlce na intru v Jilemnici. Přijeli jsme tam na poslední běžecké závody letošní zimy.

Sobota

V sobotu se běžely na Benecku závody klasicky. Maminka závodila na 8km trati a já jsem tátovi pomáhal v cíli stopovat časy.

Večer jsem si pak hrál s kámoškami na intru a že jich tam bylo spousta: Ella Kalinová, Barča Kalinová, Andula a Míša Ehlerovi.

Neděle

V neděli se jeli na Benecku štafety volným stylem. Než šla maminka závodit, dala mi mlíčko a pak jsem fandil u cíle. Maminka jela dva 3km úseky a šlo jí to o poznání lépe než sobotní klasika. Tatínek opět dělal časomíru.

Když maminka dozávodila, dostal jsem v autě mlíčko a odjeli jsme do Liberce pozdravit babičku Ivu a dědu Karla. Důkladně jsem si také prohlédl jejich nový byt v Ruprechticích.

Ještě táta naskládal maminčiny kola do auta a jeli jsme domů.

23. týden - přetáčím se na záda a houpu na kolínkách (14.-20.3.2011)

Pondělí
Na dnešek jsem pil o půlnoci, pak ve čtyři a v sedm.
S maminkou jsme se šli dopoledne projít k letišti. Nakonec se z toho však stala delší průzkumná akce.Co to šlo, tak jsme šli podél letiště až k letecké škole. Tam byl otevřený hangár s letadly a jedno stálo dokonce venku. Dál už se podél letiště jít nedá, tak jsme se skrz hospůdku vnořili do průmyslové zóny a snažili jsme se dostat ven na silnici za letištěm. To se nám podařilo a sotva jsme prošli vrátnicí, stáli jsme u parkoviště na začátku chodníčků nedávno vybudovaného parku mezi Čakovicemi a Kbely.
V parku jsem se probudil s takovým hlaďákem, že jsem to nahlas musel matce říct a poprvé jsem jedl venku na lavičce. Příště si ale ještě musím napoprvé odříhnout, abych nebyl po vložení do kočárku dál nešťastný.
Přemýšleli jsme s mamčou, že cestou zpět letiště obejdeme z druhé strany, ale nakonec jsme vsadili na jistotu a šli jsme stejnou cestou, už tak jsme byli venku dlouho a znovu se mi pít venku zatím nechtělo. Odpoledne jsem totiž ještě potřeboval pracovat na počítači.

Úterý
Navštívila nás prababička. Vyrazil jsem s ní ven, než si maminka doma udělala svoji práci.

 Když jsme se vrátili, tak jsem si zkoušel nový kabátek, který mi prababička plete.

Středa
V poledne jsme šli s maminkou k paní doktorce na 5ti měsíční kontrolu. Navážily mi 6,8kg a měřily 67cm.
Sestřička se ptala maminky, zda jsem stále tak veselé miminko. Jak by ne, když je všude nějaká zábava. U paní doktorky do té doby, než mi stříkla do stehýnka Hexavakcínu. Od doktorky jsme se s maminkou šli projít po sídlišti.
Večer jsem měl videokonferenci s kamarádem Honzíkem Pávkem.

Čtvrtek
Maminka říkala, že jsem Otesánek a začíná se koukat po kašičkách. Já jsem totiž na dnešek pil večer v sedm, pak v půl jedenácté, v půl jedné, ve čtyři a v pak v půl osmé.

Protože jsem po očkování, tak jsem asi unavenější a v poledne jsem spal na balkóně 2,5 hodiny v kuse. Dobře se mi usínalo i vstávalo při pohledu na pověšené barevné prádlo. Maminka přemýšlela, že bychom mohli chodit na očkování častěji, abych zas tak pěkně přes den spal. Nicméně už mne za měsíc čeká poslední Prevenar a pak dlouho nic.
Odpoledne jsem měl couvající náladu, ale raději bych se už plazil dopředu. Kolínka jsem strkal dopředu podél těla dobře, tak proč to jen nešlo?
Moji velkou zábavou na přebalováku je přetáčení se směrem ke zdi na bříško. Zkoumám pak přebalovák a také se mi dvakrát podařilo se nějak přetočit zpět z bříška na záda.

Pátek
Na pátek jsem šel opět spát v osm večer. Pak jsem si vyžadonil řevem ale se zavřenými očima mlíčko v 23:30, 1:30, 4, a v půl šesté jsem chtěl zas. To už mi mamka ale nechtěla dát a vyslala mne s tatínkem se pořádně probudit na přebalovák. Je pravda, že před tím jsem vždy mamince u kojení usnul, takže jsem se asi úplně nenapil. S tátou jsme zvládli počůrat přebalovák, obleček a dvě pleny, než jsem se oblékl do třetí. Pak jsem se tam ještě přetáčel na bříško a dělal skopičiny. V šest hodin mi maminka dala mlíčko, pak už jsem ale nechtěl ani spát, ani ležet na puzzle, ani u rodičů v posteli. Tak si se mnou maminka v posteli hrála, pak mne dala do postýlky a pustila mi kolotoč s hvězdičkami a měsíčkem. To mne bavilo, ručkama jsem si chytal měsíček a chechtal jsem se na něj.

Dopoledne přišel kamarád Filípek s maminkou Martinou. Když si lehl ke mně na puzzle, tak jsem ho málem vykoukal. Hrál si s mými hračkami a rozebíral mi puzzle. Já na oplátku chtěl zkoumat jeho obličej a očíčko, ale maminky mi to nedovolily. Byl jsem z té hry s Filípkem tak unaven, že jsem spal pak dvě hodiny v kuse.

Večer jsem zas couval po puzzle a také jsem se dvakrát přetočil z bříška na záda, ale musím to ještě vychytat, aby mne z toho nebolela po nárazu hlava. Také jsem trénoval s tátou na skokana na lyžích. Táta ležel na zádech a já létal s odrazem o jeho kolena. Nemám prý ale už moc jíst, abych na to nebyl moc tlustý.

Sobota
V noci jsem sice několikrát vstával na mlíčko, ale ráno jsem spal až do devíti, tak to měla maminka radost, že si může odpočinout. To už jsme dostali zprávu, že se mi narodila nová kamarádka Leontýnka, Tadeášova sestřička. Už se moc těším, až ji potkám.

Přes den jsem si vždy dvě hodiny v kuse hrál na dece než jsem šel spát na balkón. Zdokonalil jsem se v couvání. Dařilo se mi totiž zvedat na ruce celé tělíčko až ke kolínkům.

Také jsem odválel své první sudy, přetočil jsem se na dece na záda a hned dál na bříško. Maminka má strach, že si tak již začínám být nebezpečný a dala mi na kraj deky kojící polštář se žirafami. Ty by mne snad měly ochránit před tvrdým dopadem na lino nebo odválením se až do kuchyně.

Večer jsem si užil koupel s maminkou. Ta je z toho však pokaždé víc unavená. Má totiž co dělat, abych ji nevyplaval z vany ven nebo naopak pod vodu.

Pak byl také nadšený tatínek. Maminka totiž prý poprvé po pěti letech vařila teplou večeři. Dělala palačinky, pěkně s nimi házela nad pánvičkou a tatínek si pochvaloval, že jsou i dobré.

Neděle
V noci jsem se již budil na mlíčko před půlnocí ve čtyři a pak v půl osmé, což je dobré jak pro mne, tak pro maminku.

Dopoledne jsem se zaměřil na couvání a couval jsem usilovně až mimo moje hrací puzzle. Také jsem se snažil schovat pod knížku, ale rodiče mne stejně našli.

Po obědě jsme jeli na procházku do Hostivařského parku společně s Láďou a Marcelou, kteří čekají mého dalšího kamaráda Petra. Po procházce jsme se šli k nim podívat, jak Petrovi připravili pokojíček. Má v něm rozhodně víc kol, drátů a zbytečností typu počítače než já. Hrál jsem si u nich na dece, díval jsem se při tom na závěrečný závod světového poháru běhu na lyžích a poprvé se mi podařilo zhoupnout se na kolínkách.

Večer jsem se přemístil do restaurace U milionu, kde se zapíjelo Leontýnky zdraví. Restaurace byla příjemná a dobře vařili. Byla tam velká zábava, povídal jsem si se spoustou tet a strejdů. Zejména jsem ale musel vše probrat s Leončiným tatínkem.

Časem jsem v restauraci usnul a probudil jsem se až doma na své předpůlnoční noční mlíčko. Pak jsem měl celkem dost energie, tak mne maminka nechala si hrát na posteli. Ležel jsem na bříšku a dařilo se mi zvedat na kolínka a houpat se na nich. Měl jsem z toho takovou radost, že jsem to pořád dokola zkoušel.

22. týden - 5. měsíc (7.-13.3.2011)

Pondělí
V noci mi dávala maminka napít pokaždé jen z jednoho prsa, protože jsem u toho vždy usnul a na druhé se nedostalo. Přes den jsem se pak tvářil hladově.
Maminka se dopoledne snažila dodělat něco do práce. Když mne již nebavilo si sám hrát na dece, tak mne zkusila přemístit z deky do lehátka. To dala hned vedle stolu, já si hrál se slonem a mohl jsem se i pěkně dívat na maminku.
Byl krásný den a tak jsme s maminkou byli odpoledne na procházce v parku.
Odpoledne a večer jsem opět zkoušel své hlasivky, jak pěkně umí výskat. Moc se mi nechtělo být samotnému na dece.

Večer jsem si dal příjemnou koupel, po které se pěkně spalo. Usl jsem cca ve 21 hodin, o půlnoci jsem měl mlíčko a pak až ráno v půl sedmé. Poslední dobou takto obvykle usínám, tj. kolem deváté, a budím se jednou v noci na mlíčko, cca kolem třetí, a pak mezi 6 a 8 hodinou na další a to pak vstávám.

Úterý
Po ranním mlíčku jsem již nechtěl dále spát a tak jsem šel na deku za tátou do obýváku. Tam jsem si hodinku pohrál a pak mne táta donesl zpět do postýlky do ložnice, kde jsme s maminkou dospávali až do devíti.
Tentokrát mne nejvíc bavilo pusinkovat kamaráda Zrcadláka.

Přes den jsme s maminkou byli na autovýletě kolem sídliště, přeparkovávali jsme totiž auto blíže k domovu. Pak jsme se šli projít po parku. Sice jsem se opět brzy probudil, ale tentokrát mne maminka ještě vozením znovu uspala a byli jsme venku déle než obvykle. Mezitím maminka stihla auto přiblížit ještě blížeji k baráku.

Večer jsem unavený, ale nejde mi to usnout. Uspávání maminka nakonec vzdala a vyčkávali jsme než uplyne alespoň dvě hodiny od předcházejícího mlíčka. Při večeři jsem sice usínal, pak jsem si ale chvíli hrál s tátou na dece a v postýlce se mi moc usnout nechtělo. Ještě štěstí, že je doma maminka. Tatínek mi totiž jinak hrozil metodou vyřvávání.

Středa
Na středu jsem spal v kuse až do šesti do rána, to měla maminka radost. Po hodince hraní jsem ale tentokrát moc usnout nechtěl. Každý den mám prostě jiný.

Čtvrtek
Přes den již mám delší dobu bdění, dokonce si zvládnu hrát skoro i dvě hodiny. To mi pak maminka dá mlíčko ještě před tím, než jdu spát.

Je mi 5 měsíců a tak byl zas důvod jít do naší místní vinárny. Před domem jsme se potkali s tetou Emou, která přiběhla z Čakovic. Nejdřív jsme se šli projít do parku Přátelství a pak jsme zamířili do vinárny. Před tou již čekal strejda Petr. Jeho syn, sedmitýdenní Mareček, moc nespí a ubývá na váze. Tak jsem mu půjčil mojí digitální kuchyňskou váhu a vysvětlil, jak je potřeba vlézt na pekáč.
Ani se Marečkovi nedivím, že nespí. Mně se také v kočárku za přítomnosti strejdy Petra nedařilo usnout. Podařilo se však, sotva odešel domů, asi v půl sedmé. Mezitím přišel i můj tatínek. Bylo docela chladno, tak jsme se přemístili domů. Já jsem šel dospávat na balkón a rodiče se bavili s Emou a s dalšími příchozími, s Markem a Stáňou.

Návštěva už chtěla volat na rodiče sociálku, že mě nechávají tak dlouho venku na balkóně a že mne tam snad chtějí nechat přes celou noc. Já jsem se nakonec probudil až před půlnocí, když mne tatínek po odchodu návštěvy přenášel do postýlky. Dostal jsem tedy mlíčko a spal jsem spokojeně dál.

Pátek
Na mlíčko jsem se probudil asi v pět a pak v sedm. Od rána jsem byl v dobré náladě. Nejprve jsem se na maminku chechtal z postýlky, pak na přebalováku a odpoledne jsem se smál na moje plyšové sluníčko.

Rozhodl jsem se, že pes Hafiňos má před sebou poslední hodinku a vrhl jsem se na něj. Nakonec se mi ho nepodařilo celého sníst, alespoň jsem ho ale důkladně ožužlal a oslintal.

Odpoledne maminka vyměnila procházku v parku za spánek. Uložila mne na balkón a sama šla spát do postele.To se mi nelíbilo a již po půl hodině jsem se probudil a mamku z postele vyhnal.
Poslední dobou se snažím dávat nožičku s kolínkem víc do strany, tak uvidíme, co to časem udělá.

Večer si tatínek stěžoval, že už zas moc nepovídám. Tak jsem to chtěl rodičům vynahradit a v jedenáct večer po mlíčku jsem jim začal vyprávět pohádky na spaní. Oni ale na to moc nebyli zvědaví, tak tomu nerozumím. Maminka mi neustále vracela dudlík do pusy a říkala, že si to mám nechat na ráno.


Sobota
Jsem spokojený, na rodiče se usmívám z hrací deky. Ráno jsem si rozebíral puzzle na zemi. Dopoledne jsem si vydržel na zemi hrát víc než dvě hodiny. Pak jsem dostal mlíčko a šel jsem spát na balkón. Táta mne moc přikryl, tak jsem z toho byl trošku zapocený. Rodiče by se měli naučit mne oblékat za teplejšího počasí, přeci nebude pořád mráz.

Odpoledne jsem si hrál opět na dece, tentokrát mne hlídal tatínek. Nebo spíš jsem já dohlížel na jeho nerušený spánek.
Rodiče se registrovali v UACu i na MTBO, takže budou závodit na kolech a já jsem zvědavý na jeké výlety mne vemou.

Neděle
Ráno jsem chtěl opět mlíčko v 5 hodin a pak jsem vstával v 7. S maminkou jsme se pak začli vypravovat na návštěvu k Parníkům. Ještě než jsme odjeli, tak jsem po deváté hodině dostal mlíčko. Byl jsem celkem dlouho vzhůru a tak jsem pak od nasednutí do auta (v 10 hodin) spal a to i po dobu procházky na hřiště s kamarádem Tedíkem a vzbudil jsem se asi ve 12 hodin.
To jsme již byli u kamarádů doma, já si chvíli pohrál s Tedíkem, který mi ukázal svoje hračky. Pak jsem dostal mlíčko a zkoumal jsem si hračky sám, zatímco ostatní obědvali. Hrát jsem si vydržel asi až do půl třetí. To jsem dostal zas mlíčko a pak jsme šli všichni na druhou procházku, tentokrát do Hostivařského parku, kde mi Tedík předvedl další dvě hřistě. Já jsem si je užíval v kočárku, ve kterém se pěkně spalo.
Když jsme přijeli před sedmou hodinou domů, dostal jsem mlíčko, chvíli jsem si hrál, ale byl jsem brzy unavený. Tak se mne tatínek snažil uspat, což se mu dost dobře nedařilo. Já jsem zatím znovu dostal hlaďák, který maminka musela v půl deváté zahnat a pak už jsem usnul úplně sám.

21. týden - Hrubá Skála (28.2.-6.3.2011)

Pondělí
Navštívila mne babička, s kterou jsem si zase pěkně hrál. Tentokrát jsme spolu dělali i letadélko.

Potom jsme šli společně na procházku do parku. Cestou ven jsem potkal svoji novou kamarádku, nedávno narozenou holčičku z dvojčátek, které bydlí pod námi. Ta byla tak malinká. Ani se mi nechtělo věřit, že takový jsem prý před pěti měsíci také byl. Doufám, že holčičky moc neruším svým výskáním a povídáním.
Již tolik nedělám sumo zápasníka, ale zkouším své hlasivky, jaké všelijaké pazvuky vydají.

Úterý
S maminkou jsme si tak dlouho hráli na přebalováku, až jsem si počůral obleček. Což ale není tak špatné, protože jsem dostal na sebe čistý zas jinak barevný. Přeci nebudu jak táta chodit celý týden v jednom.

Díky kombinaci rotování a couvání mi přestává stačit deka na hraní a každou chvilku se ocitám na linu.

Už také umím dobře odpočívat na bříšku a při tom si broukám a zkouším, co hlasivky umí.

Středa
Již spím déle a budím se až ráno na mlíčko, na dnešek v 6 hodin. Pak už jsem ale nechtěl spát a tak si šel se mnou tatínek hrát na deku, respektive na puzzle a maminku jsme nechali dospat.

Venku je opět nádherně a tak jsme šli s maminkou po obědě na procházku do parku. Tentokrát jsme jezdili úseky do kopce. Maminka dělala po parku osmičky a záměrně si vybírala kopečky, do kterých jsme pak jeli rychleji.

 

Čtvrtek
Spím zas o další hodinu déle. Večer jsem usínal po deváté hodině a na mlíčko se budím v sedm ráno. To už měla maminka připraveno toho mlíčka tolik, že jsem se přepil a hned jsem si poblinkal celý obleček.

Dopoledne jsme šli k paní doktorce. Ta mne převážila a zkontrolovala, jestli jsem se od poslední návštěvy rozjedl. Za čtrnáct dní jsem přibral 240g, což je zhruba stejně, jako jsem předtím přibral za měsíc. Vážím nyní 6,62kg. Vše je tedy v naprostém pořádku a maminka má zjevně již zas pro mne mlíčka dost. Na závěr návštěvy u paní doktorky jsem ještě dostal injekci do stehýnka, tentokrát to bylo očkování Prevenar.

V čekárně již byla kamarádka Barča se svojí maminkou Verčou. Než přišly na řadu, tak jsem si tam chvíli s nimi hrál a pak jsem šel na ně čekat ven. Při tom se mi podařilo pěkně usnout.

Barča šla pak k nám na návštěvu. Ukázala mi, jak se leze, jak se zvedá na nožičky a jak se spořádaně jí na židličce. Barunka je šikovná. Ještě šikovnější je však její maminka, která zvládla dát moje puzzle z rozloženého stavu zas do původního, ikdyž to nevypadalo úplně jednoduše.

Pátek
Ráno jsem zápasil s hrazdičkou.

Bylo opět krásné počasí, tak jsem spal na balkóně a po obědě jsem vytáhnul i maminku na procházku. Šli jsme přes park Přátelství do DMka pořídit mi nový dudlík. Maminka hned koupila balení dvou. Táta říkal, že vypadám jak potápěč. Jeden dudlík je totiž modrý s rybami. Druhý je zelený s červenou mašinkou. 

Sobota
Zůstali jsme v doma a užíval jsem si rodiče.

Odpoledne nás navštívila maminčina kamarádka ze zahraničních studií, Genia, se svým manželem Holgerem. Donesli mi nějakou novou hračku, ale maminka mi to hned schovala, že to prý dostanu až na 6ti měsíční narozeniny. Do té doby si s tím bude hrát jen ona s tátou.

 Večer jsem zkoumal tátovu kůži na rukou.

Neděle
Ráno jsme všichni brzy vstávali a vyrazili jsme na výlet, který rodiče zorganizovali u příležitosti jejich narozenin. Asi v 10 hodin jsme zaparkovali pod Valdštejnem na parkovišti. Než jsem se převlékl a najedl, přijeli další auta a sešla se velká společnost.

Všichni jsme se vydali po žluté a dále po červené branou do Českého ráje na Hlavatici. Pak jsme pokračovali přes Valdštejn až na Hrubou Skálu, kam jsme dorazili před 13 hodinou (ušli jsme zatím asi 6km).

V zámecké restauraci jsme si dali oběd a já jsem se mohl rozhlížet po všech 23 členech výpravy.

Cestu zpět k autu pak většina výpravy absolvovala Myší dírou. Já jsem se s rodiči proběhl okolo po silnici přes Sedmihorky a se zbytkem výpravy jsme se potkali v místě, kde jejich žlutá turistická značka sešla na naši silnici. Chvíli jsme na početnou skupinu čekali, z toho jsem se probudil a tak se mnou musel táta více jezdit. Absolvoval se mnou i přejezd po ledových úsecích a snášení po zledovatělých schodech. To už dorazila ale výprava a se všemi jsme po silničce došli až na parkoviště k autům.
Přesunuli jsme se rychle do Turnova k prababičce. Tak jsem zas ožil, protože jsem si mohl prohlížet z blízka spoustu zajímavých obličejů, ale hlavně jsem dostal mlíčko. Všechny jsem nejvíce bavil, když jsem si začal hlasitě výskat.

Domů jsme přijeli až skoro v devět večer. To už obvykle spím. Nicméně tentokrát jsem dostal ještě mlíčko a pak jsem si hrál na dece a dlouho jsem zkoušel, jak jen to ti dospěláci dělají, že se pohybují do předu. Usilovně jsem strkal kolínka pod zadeček. Snad to dělám dobře a do příště mi to půjde tak, abych s ostatními mohl chodit mezi skalami.