21. týden - Hrubá Skála (28.2.-6.3.2011)

Pondělí
Navštívila mne babička, s kterou jsem si zase pěkně hrál. Tentokrát jsme spolu dělali i letadélko.

Potom jsme šli společně na procházku do parku. Cestou ven jsem potkal svoji novou kamarádku, nedávno narozenou holčičku z dvojčátek, které bydlí pod námi. Ta byla tak malinká. Ani se mi nechtělo věřit, že takový jsem prý před pěti měsíci také byl. Doufám, že holčičky moc neruším svým výskáním a povídáním.
Již tolik nedělám sumo zápasníka, ale zkouším své hlasivky, jaké všelijaké pazvuky vydají.

Úterý
S maminkou jsme si tak dlouho hráli na přebalováku, až jsem si počůral obleček. Což ale není tak špatné, protože jsem dostal na sebe čistý zas jinak barevný. Přeci nebudu jak táta chodit celý týden v jednom.

Díky kombinaci rotování a couvání mi přestává stačit deka na hraní a každou chvilku se ocitám na linu.

Už také umím dobře odpočívat na bříšku a při tom si broukám a zkouším, co hlasivky umí.

Středa
Již spím déle a budím se až ráno na mlíčko, na dnešek v 6 hodin. Pak už jsem ale nechtěl spát a tak si šel se mnou tatínek hrát na deku, respektive na puzzle a maminku jsme nechali dospat.

Venku je opět nádherně a tak jsme šli s maminkou po obědě na procházku do parku. Tentokrát jsme jezdili úseky do kopce. Maminka dělala po parku osmičky a záměrně si vybírala kopečky, do kterých jsme pak jeli rychleji.

 

Čtvrtek
Spím zas o další hodinu déle. Večer jsem usínal po deváté hodině a na mlíčko se budím v sedm ráno. To už měla maminka připraveno toho mlíčka tolik, že jsem se přepil a hned jsem si poblinkal celý obleček.

Dopoledne jsme šli k paní doktorce. Ta mne převážila a zkontrolovala, jestli jsem se od poslední návštěvy rozjedl. Za čtrnáct dní jsem přibral 240g, což je zhruba stejně, jako jsem předtím přibral za měsíc. Vážím nyní 6,62kg. Vše je tedy v naprostém pořádku a maminka má zjevně již zas pro mne mlíčka dost. Na závěr návštěvy u paní doktorky jsem ještě dostal injekci do stehýnka, tentokrát to bylo očkování Prevenar.

V čekárně již byla kamarádka Barča se svojí maminkou Verčou. Než přišly na řadu, tak jsem si tam chvíli s nimi hrál a pak jsem šel na ně čekat ven. Při tom se mi podařilo pěkně usnout.

Barča šla pak k nám na návštěvu. Ukázala mi, jak se leze, jak se zvedá na nožičky a jak se spořádaně jí na židličce. Barunka je šikovná. Ještě šikovnější je však její maminka, která zvládla dát moje puzzle z rozloženého stavu zas do původního, ikdyž to nevypadalo úplně jednoduše.

Pátek
Ráno jsem zápasil s hrazdičkou.

Bylo opět krásné počasí, tak jsem spal na balkóně a po obědě jsem vytáhnul i maminku na procházku. Šli jsme přes park Přátelství do DMka pořídit mi nový dudlík. Maminka hned koupila balení dvou. Táta říkal, že vypadám jak potápěč. Jeden dudlík je totiž modrý s rybami. Druhý je zelený s červenou mašinkou. 

Sobota
Zůstali jsme v doma a užíval jsem si rodiče.

Odpoledne nás navštívila maminčina kamarádka ze zahraničních studií, Genia, se svým manželem Holgerem. Donesli mi nějakou novou hračku, ale maminka mi to hned schovala, že to prý dostanu až na 6ti měsíční narozeniny. Do té doby si s tím bude hrát jen ona s tátou.

 Večer jsem zkoumal tátovu kůži na rukou.

Neděle
Ráno jsme všichni brzy vstávali a vyrazili jsme na výlet, který rodiče zorganizovali u příležitosti jejich narozenin. Asi v 10 hodin jsme zaparkovali pod Valdštejnem na parkovišti. Než jsem se převlékl a najedl, přijeli další auta a sešla se velká společnost.

Všichni jsme se vydali po žluté a dále po červené branou do Českého ráje na Hlavatici. Pak jsme pokračovali přes Valdštejn až na Hrubou Skálu, kam jsme dorazili před 13 hodinou (ušli jsme zatím asi 6km).

V zámecké restauraci jsme si dali oběd a já jsem se mohl rozhlížet po všech 23 členech výpravy.

Cestu zpět k autu pak většina výpravy absolvovala Myší dírou. Já jsem se s rodiči proběhl okolo po silnici přes Sedmihorky a se zbytkem výpravy jsme se potkali v místě, kde jejich žlutá turistická značka sešla na naši silnici. Chvíli jsme na početnou skupinu čekali, z toho jsem se probudil a tak se mnou musel táta více jezdit. Absolvoval se mnou i přejezd po ledových úsecích a snášení po zledovatělých schodech. To už dorazila ale výprava a se všemi jsme po silničce došli až na parkoviště k autům.
Přesunuli jsme se rychle do Turnova k prababičce. Tak jsem zas ožil, protože jsem si mohl prohlížet z blízka spoustu zajímavých obličejů, ale hlavně jsem dostal mlíčko. Všechny jsem nejvíce bavil, když jsem si začal hlasitě výskat.

Domů jsme přijeli až skoro v devět večer. To už obvykle spím. Nicméně tentokrát jsem dostal ještě mlíčko a pak jsem si hrál na dece a dlouho jsem zkoušel, jak jen to ti dospěláci dělají, že se pohybují do předu. Usilovně jsem strkal kolínka pod zadeček. Snad to dělám dobře a do příště mi to půjde tak, abych s ostatními mohl chodit mezi skalami.