neděle 3. dubna 2011

25. týden - moje první kašička (28.3.-3.4.2011)

Pondělí
Táta má narozeniny, tak jsme šli s maminkou mu nakoupit dárečky. Při tom jsem si také koupil pěkné ponožtičky a v drogerii kukuřično-rýžovou kašičku. Svých pár prvních lžiček kašičky jsem pak snědl k večeři.
Večer jsem měl zvýšenou teplotu až 37,5, trochu jsem pokašlával a v noci jsem chrochtal.


Úterý
Teplota mi do rána klesla, ale dopoledne zas začala narůstat, tak maminka pro jistotu konzultovala můj stav se sestřičkou od paní doktorky. Dokud nemám vysokou teplotu, tak si mám budovat imunitu a bojovat sám. Na rýmu můžu dostávat Nasivin a na kašlík přírodní kapičky Prospan (25ml 2x denně). Pro případ teploty mám mít doma připraven nejen Nurofen, ale také Paralen.
Přes den jsem nechrochtal a zakuckal jsem jen občas.
Odpoledne jsme šli s maminkou na procházku a doplňovat naši domácí lékárnu o Paralen sirup.Procházka se nám protáhla, protože jsme chtěli pozdravit ještě tetu Šárku s dětmi, kteří se také chystali ven. Já jsem ale dostal hlaďák a tak jsem se musel najíst venku na lavičce. Venku bylo krásně a teplo, tak to nevadilo.

Přes den jsem si trénoval otáčení se z bříška na záda a maminka to nestihla pořádně zaznamenat, protože to tentokrát ani nevedlo žádnému breku.

Večer jsem snědl asi 80ml kašičky. Tentokrát jsem u toho seděl v kojícím polštáři, jenže moc pohodlné to nebylo, tak příště prý bude autosedačka. Maminka byla moc spokojená s tím, jak dobře jím.

Středa
Dopoledne jsme vyzvedli u autobusu tetu Naďu s Klárkou, se kterými jsme se prošli k tetě Šárce a společně na hřiště.
Odpoledne nás navštívila babička, se kterou jsme se také prošli venku. Na začátek procházky jsem jí pocuchal vlásky.
 Večer jsem opět baštil kašičku, tentokrát v autosedačce. Kašičku dostávám před 19 hodinou, zapiji ji mlíčkem a pak v 21 hodin dostanu ještě jednou mlíčko na dobrou noc.

Čtvrtek
Navštívila nás prababička s pratetou Zdenou, od které jsem dostal krásný metr s krtečkem.
 Povídal jsem si s nimi doma a pak jsem je vyprovodil přes park na metro.


Pátek
Byli jsme celý den doma a maminka se snažila chodit spát se mnou, protože byla hodně unavená. Já jsem měl ale energie na dovádění na dece dost.

Večer nám vypověděla službu rychlovarná konvice, jiskřila a vyhodila pojistky v celém bytě. Já už jsem měl ale velký hlad, tak mi maminka dala nejdřív trošku mlíčka a pak teprv dovařila kašičku. Snědl jsem jí celý hrnek ze 100ml vody a pak jsem to ještě zapil mlíčkem.

Sobota
Rodičům nebylo moc dobře a tak se střídali přes den v posteli. Já jsem si hrál na dece, couval, rotoval, převracel se ze zad na bříško, ale i z bříška na záda a snažil jsem se u toho schovat pod hrací deku.

Přes den jsem vyspával na balkóně, kde je od sluníčka již celkem vedro. Dobře se tam ale usíná při pohledu na pověšené prádlo. Tentokrát se nade mnou houpala moje deka tak, že jsem se jí musel nahlas smát.
Večer mi maminka uvařila již plnou dávku kašičky, tj. ze 150ml vody. Tentokrát jsem jedl s tatínkem, který nejdřív nechtěl věřit, že to všechno sním. Spoustu jsem toho sice měl na obličeji a na bryndacím oblečku, většinu jsem toho ale snědl a pak jsem to trošku zapil mlíčkem. 
Kašičku jsem jedl kolem sedmé hodiny. Před devátou jsem dostal od maminky mlíčko na dobrou noc a pak jsem šel spát do postýlky. Tam jsem si chvilku povídal s medvídky a dudlíkem a po nějaké době jsem celkem samostatně usnul.

Neděle
Bylo tak krásně, že jsem nemohl jít dopoledne spát do lodžie, protože bych se tam asi upekl ve vlastní šťávě. Takže jsem spal v ložnici s oknem otevřeným dokořán. Odpoledne jsem trénoval zejména couvání, ale také postavení na kolínka.

Večer jsem s maminkou snědl opět celou dávku kašičky. Tentokrát ji maminka uvařila přesně podle receptu a to za pomocí digitální váhy. Byla tedy o něco tužší než ty předchozí. Táta vyhlásil od příště soutěž, kdo mne nejrychleji nakrmí, tak jsem zvědavý, jak to bude probíhat.
Večer se mnou ve vaně plaval táta. Ten měl z toho divné pocity a voda mu přišla studená. Proceduru jsme tedy provedli hlavně rychle.

V noci jsme se dozvěděli, že se mi narodil nový kamarád Petr Šebestián Vlk, tak už se těším, až se na něj pojedeme podívat.

Žádné komentáře:

Okomentovat