36. týden - začínám sedět bez opory a krůčky u nábytku (13.-19.6.2011)

Pondělí
Dopoledne jsme byli s maminkou na plavání, opět jsem si to užíval a chechtal se u toho. Odpoledne jsme se vypravili do DM pro slevovou knížku, abych mohl udělat i další nákup s 20% slevou. Chtěli jsme také jít nakupovat oblečení do bazárku, ale tam měli zavřeno.
Večer jsem doma zkoumal, autosedačku, klečel vedle ni a chodil s ní do kola. Také jsem se snažil vylézt na tátův batoh, ale při tom jsem spadl na záda a na hlavu. Musím ty pády nějak vylepšit.


Úterý
Dopoledne jsme byli na 8 měsíční kontrole u paní doktorky. Vážím 8,55 kg, měřím 73,5 cm. Dále mám jíst dopoledne ovoce, v poledne zeleninu, odpoledne jogurt a večer kašičku. Minimálně k snídani, na noc a případně v noci budu dál dostávat mlíčko od maminky. V průběhu dne mám dostat nabídnuto k pití vodu a klidně už můžu pít tu z vodovodu (nemusí být kojenecká). Dále prý mohu okusovat kůrku od chleba nebo nějaké dětské piškoty.
Maminka se sice ptala, jak je to se stoupáním. Prý mám ještě dva týdny trénovat lezení a pak mi může postavit ohrádku, kolem které budu chodit a přidržovat se. Na to já ale nečekám a odpoledne jsem začal si stoupat a opírat se o krabice, ze kterých záhy zmizely všechny zajímavé věci (dančí rohy i můj obrázek s autem).

Ke svačině jsem poprvé dostal opravdový banán, maminka mi ho škrabala lžičkou a skoro celý jsem jej snědl.
Přes den jsem moc nespal, pouze v poledne cestou od doktorky a pak až večer v pět hodin. To mne maminka přenesla ven do kočárku a šli jsme do DM koupit mi sušenky. Cestou zpět jsme si udělali s maminkou pohodu v parku při koncertu dechového kvinteta. Nejdřív jsem v kočárku dostal jogurt a ochutnal sušenku a pak jsme si lehli na deku k vodě pod strom.

Večer jsem začal říkat pa-pa.


Středa
Měl jsem svátek a tak mne přijela navštívit odpoledne babička a donesla mi dáreček, pyžamko s župánkem a medvídkem. Nejvíc se mi líbili vojáčci na pyžamku, pěkně jsem se jim chechtal. Babičce jsem ukázal, jak jsem si poprvé na chviličku sedl i bez opory.

Pak jsme se šli do bazárku a maminka mi pořídila troje "pracovní" kalhoty a letní pyžamko. Po nákupech jsem si dal svačinku v parku. Již dopoledne jsem jedl kůrku chleba. Tentokrát mi maminka na proužky nakrájela banán a ten jsem se snažil vpravit do pusy a zpracovat. Moc mi to neslo a babička se nemohla na mne koukat, jak se čím dál tím víc opatlávám, tak jsem nakonec dostal ovoce ze skleničky.

Později se pustila do jablka na dece babička. To mne moc zajímalo, tak jsem jej přišel ochutnat. Zachutnalo mi tak, že jsem jej vydržel alespoň čtvrt hodinu okusovat.

Po sedmé hodině večer dorazil do parku táta a také strejda Michal se Saskií. Od nich jsem k svátku dostal zajímavý válec s obrázky a chrastítky, moc se mi líbil.

Tatínek rozdělal v parku picknick a já časem usnul v kočárku. V parku jsme byli až do 22 hodin, pak mne rodiče přenesli do postýlky a já spal spokojeně dál až do rána.

Čtvrtek
Ráno na mne táta koukal, jak stojím v postýlce a s maminkou se dohodli, že postýlka musí raději o další patro níž.

V Praze se stávkovalo a tak jsme se s maminkou báli vyjet na plavání autem. Rozhodli jsme se nakonec, že na plavání půjdeme a to pěšky. Bylo už ráno vedro a maminka nevěděla, jak dlouho nám to bude trvat, takže pospíchala a unavila se ještě před plaváním. Velmi svižným tempem jsme na plavání v Hotelu Step byli za 3/4 hodiny. V šatně jsem se přivítal s kámošem a pak jsem si plavání pěkně užil, zas jsem se chechtal, cákal a také pěkně potápěl.

Po plavání jsem dostal svačinku a spal jsem v kočárku, který maminka vezla zpět na Prosek. Cestou nás potkala vydatná přeháňka a pak už byl zas pařák. Mamince tu cestu nahoru podél bobové dráhy a dál na Prosek nezávidím. Tou dobou jsme já již klečel v kočáře a sledoval okolní dění.
Doma jsem se večer zas snažil na kdeco vysápat, občas  to bohužel končilo i ránou do hlavy, ale to už si nepamatuji. Taky se mi na chvíli podařilo sedět a držet si sloníka oběma rukama, tj. sedět bez opory.

Pátek
Ráno jsem chtěl jít za maminkou oknem na balkón, ale tatínek mi v tom zabránil a stáhl mne zpět do postele.

Dopoledne jsme odjeli přes celou Prahu na návštěvu za kamarádem Filípkem. Zatímco ostatní obědvali, tak já jsem si samostatně hrál a zkoumal Filípkovi zajímavé hračky.

Pak se ke mne přidal i Filípek a ukázal mi celý byt a také pěknou zahradu, na které se pěkně spalo i dovádělo.

Teta Martina říkala, že už začínám dělat krůčky podél nebo směrem k opoře.

Sobota
Ráno jsme se po šesté probudili a i přes déšť se rodiče začali chystat na odjezd na Křivoklát, kde maminku čekal cyklistický závod "Křivoklátské peklo". Tatínek maminku povzbuzoval, že když je tak ošklivé počasí, že bude jistě málo ženských a maminka tedy bude mít šanci na bednu. Když jsme však dojeli na Křivoklát, tak přestalo pršet a na start se postavily více než 3 ženy a maminka při pohledu na kopec před sebou tušila, že místo balíku pojede časovku na 63 km. Naštěstí první 21km kopcovité kolo objela s dvěma chlapíky a ve třetím maminku dojela jiná cyklistka mamina. Nejhorší byl dlouhý kopec s kostkami v Křivoklátě. Maminka to zvládla a vypojovala našemu týmu KPC Praha další cenné body.

 Já jsem mamince fandil s tatínkem na dece.

Pak jsme se rychle jeli na hotel upravit, protože odpoledne měli naši humanitní kamarádi Lucka s Milanem svatbu na hradě. Na svatbě byla zábava s kámoškami Ellou, Barčou a Kristýnkou. Na obřad jsme nedohlédli, tak jsme se v koutku kaple honili po zemi a zkoumali středověký nábytek.
Barčou.
Tatínek byl překvapený, že jsem nechtěl kaši od žádného ze strejdů, jen od tatínka.

Neděle
Ráno jsem ještě důkladně prozkoumal hotelovou chodbu i pokoj.

Jak jsem zpětně zjistil, byl den otců. Tatínek si ho pěkně užil. Všichni jsme si totiž udělali procházku podél říčky z Křivoklátu směrem do Rakovníka. V Pustovětech jsem si dal oběd a nazpátek jsme jeli vlakem.

 V Křivoklátu jsem pak koukal mamince do talíře, jestli by tam nebylo taky něco pro mne. Ale nebylo.