50. týden - dostávám rozum - lezu z gauče po nohou (19.-25.9.2011)

Pondělí
Dopoledne jsem byl nahrazovat plavání, které jsem zameškal, když jsme byli na dovolená.Náhradní hodinu vedla teta Kristýnka, která je moc fain. Byli jsme na kurzu jen 4, tak jsem měl spoustu prostoru si to užít.
Po plavání jsme se s maminkou přesunuli do Čelákovic na návštěvu za kamarádkou Adélkou Pražákovou. Té už je půl roku. Pěkně ležela a cvičila na bříšku. Já jsem poctivě zkoumal její byt, abych její maminku upozornil na všechny nástrahy. Pak jsem se jal Adélku objímat a líbat.

Během odpoledne se mi spustila rýma, tak doufám, že to je jen ze zoubků a nijak jsem nenakazil Adélku, to by mne mrzelo.

Úterý
Kvůli rýmě jsem se v noci budil a často jsem hledal dudlíček, nakonec si mne ve 2 hodiny maminka vzala k sobe do postýlky a spal jsem tam až do rána. V noci jsem byl hodně horký. Ráno to bylo trochu lepší, maminka změřila teplotu a měl jsem 37,9°C. Jinak jsem byl ale veselý a pěkně jsem si hrál.
Dopoledne jsem maminku doprovodil k její lékařce a rovnou jsme se zastavili i u té mojí, aby se mi podívala na pupínky pod plenkou, které mi již maminka začala mazat infadolanem. Jsou to opravdu jen potničky, máme mazat dál. V krku jsem měl prý trochu zarudlo, takže asi bojuji s začínající virózou a je možné, že to souvisí i s rostoucími zoubky.
Před spaním mi maminka naměřila 38,6 a tak jsem dostal sladkou mňamku Nurofen. Do postýlky mi maminka půjčila její polštář, aby mne rýma v noci netrápila a já jsem spal vkuse až do rána.

Středa
Odkládáme odjezd k babičce do Bělé, protože mám stále horečku (38,4). Jinak jsem ale veselý, jako by nic.
Potničky jsme začali mazat tekutým pudrem a kdyby se to nezlepšilo, tak si koupím zinkovou mast.

Čtvrtek
Ráno jsem měl již "jen" 38,1 a tak se vyrážím léčit na čerstvý vzduch za babičkou do Bělé. Když jsem tam přijel, tak jsem si babičku nejdřív důkladně zkoumavě prohlížel, než jsem s ní začal dělat skotačiny jako dřív.
Maminka měla radost, že z gauče se snažím lézt po nohou (pokud mi to maminka připomene).

Pátek
Přes oběd jsme byli ve městě a navštívili tetu Helu. S babičkou jsme u ni zůstali, zatím co se maminka zkrášlovala u kadeřnice. U tety byla velká zábava s miskami a pak jsem lezl do schodů o sto šest. Později přišli velký kluci Luboš s Járou, s kterými byla také zábava.
Večer, když už jsem spal, za námi přijel na chatu táta.

Sobota
Ráno jsem s tátou vypiloval slézání z překážky. Otočím se a z gauče lezu po nohou. Na oběd jsme byli v restauraci ve městě.

Večer jsem byl s tátou na procházce na Vrchběl, kde jsme marně hledali jurty.

Neděle
Po svačině jsem vyrazil s rodiči na výlet na Bezděz. Cestou tam nám skončila cesta v lese, tak jsme jím museli projít cestou-necestou.
Pod Bezdězem jsme si dali oběd a já si pěkně zalezl.

Výstup na Bezděz jsme vzdali a zpět to bylo opět dobrodružné.

Po návratu na chatu jsem se s babičkou díval na Večerníček. U toho se pěkně odpočívalo.

49. týden - stojím delší dobu bez opory (12.-18.9.2011)

Do úterka jsme byli s maminkou u kamaráda Vojtíka na chatě na Sněžníku. Udělali jsme si několik vycházek. Nejlepší bylo, když si ke mně na vycházce Vojtík sedl do kočárku a mohli jsme se navzájem škádlit.

Ve středu jsem si v kuchyni ulovil obrovské jablko. Byl to sice boj, ale podařilo se mi ho důkladně ohlodat.

Ve čtvrtek jsem byl po létě zas poprvé na plavání. Byla to opět velká zábava a dělali jsme zas nové cviky, například skákání do vody ze sedu nebo potápění se společně s maminkou.
Už mi jde celkem dobře jíst lžičkou, obvykle se trefím do pusy. Kolik toho do pusy na lžičce donesu, to už je jiná věc.

V pátek jsem stál u maminky, která mi dala do ruky šustivý papírek. Byl tak zajímavý, že jsem jej snad půl minuty zkoumal oběma rukama a balancoval jsem bez držení jen na nohou.

O víkendu jsme pomáhali s organizací mistrovství České republiky v orientačním běhu v Bečově nad Teplou. Táta měl na starosti zejména parkování a já s maminkou jsme pomáhali v dětském koutku. V sobotu bylo krásně a po závodě jsem se mohl volně probíhat po krásném trávníčku fotbalového hřiště.

V neděli ale byla chladněji a skoro celý den pršelo, tak jsem to raději skoro celé prospal. Později odpoledne jsem si pak hrál se staršími kamarádkami na baru s pivními tácky.

46.-48. týden - dovolená u Černého moře (22.8.-11.9.2011)

Dovolená u Černého moře
S rodiči jsem byl tři týdny na dovolené. Jeli jsme autem do Rumunska k moři. Cestou jsme se stavili v maďarských i rumunských termálních lázní, kde byla krásně teplá voda, že jsme dokonce tátu z bazénu nemohli dostat ven.
Rodiče si pochvalovali, jaký jsem vzorný cestoval. Spal jsem nebo jsem si povídal, když jsem měl nárok na jídlo, tak jsme zastavili, najedl jsem se, protáhl jsem se a zas jsme jeli dál. V noci jsem spal s rodiči v autě a v kempu pak ve stanu, vždy ve své korbičce.
Strávili jsme tři dny v rumunském přímořském letovisku Mamaia a pak jsme usoudili, že je tam zbytečně draho a že se přemístíme jižněji. V Rumunsku jsme si kemp už nenašli a přemisťovali jsme se dále Bulharskem. Tam to vypadá, že většina kempů ustoupila hotelům. Nakonec jsme zakempovali až na jihu Bulharska v Achtopoli, kde jsme si užili týden u moře.

V moři se mi líbilo i ve velkým vlnách. Na pláži jsem si nejdřív hrál s kalíšky na dece, ale časem jsem se otrkal a dělal jsem lezoucí výpravy po pláži. Stan jsme měli v lese s výhledem na moře. Mohl jsem tedy zkoumat stromy a šišky.
Cestu zpět jsme jeli opět 4 dny s několika delšími zastávkami v horách, městečkách i lázních.
Domů jsme v pořádku dorazili ve čtvrtek večer 8. září.
Fotogalerii z dovolené táta připravil zde.

V pátek jsme doma vybalovali a chystali se na další zahraniční výpravu. Tentokrát do německé části Šluknovského výběžku, kde se konali další závody Českého poháru MTBO.

Víkend ve Šluknovském výběžku (10.-11.9.)
V sobotu jsme ráno jeli do Liberce na oběd. Když jsem poprvé uviděl dědu, tak jsem se rozplakal. Časem jsem se ale rozkoukal a už bylo vše v pořádku. Na oběd přišla i sestřenka Karolínka, která od posledně opět pořádně vyrostla.

Od její maminky jsem s měsíčním předstihem dostal dáreček k narozeninám - kladívko Ťuk-ťuk a Frantíka.

Poslední týden dovolené mi začaly růst horní dva zoubky, tak jsem je ukazoval babičce.
Po obědě jsem se rozhodl, že zůstanu v Liberci a rodiče pojedou dál do Německa na závody sami. Já jsem si odpoledne pěkně hrál a byl jsem s babičkou a dědou na pouti.
Když se večer vrátili rodiče, tak jsem si uvědomil, že mne tam vlastně nechali a na maminku jsem se rozbrečel.

V neděli jsem jel tedy na závodiště s nimi. Byla tam i kamarádka Ella a to dokonce sama s tátou. Pro její dvoutýdenní sestřičku Lisu totiž nestihli vyrobit cestovní pas. Lisa tedy zůstala s maminkou doma.
Tentokrát na závodech nebyla školka a tak jsme se s Ellou museli hlídat sami, respektive nás strejda Mirek udal jedné hodné paní, která má také malého chlapečka. Ella si s ním hrála na písku a já jsem vzorně sám usnul v kočárku a paní pak o mne tátovi pěla ódy.

Závody prý byly první den rallye blato a druhy den rallye klacky. První dej zas rodiče bludičkovali, druhý den asi pospíchali za mnou, tak už to bylo lepší. Maminka dokonce obsadila 4. místo. Medaili jsme si tedy neodvezli, ale maminka má teď nohy samé modřiny, jak v lese spadla o nějaké klacek.

Táta jel ze závodů do Prahy a já s maminkou na Sněžník za kamarádem Vojtíkem.