Víkend 11. a 12. května jsme strávili v Bělé. Já jsem si tam parádně užíval jízdy na šlapacím kole s tátou. Jezdil jsem dokonce do velkého kopce do města, kde je na náměstí trampolína. A cestou zpět jsem z kopce také šlapal. Táta mi samozřejmě v kopci trochu pomáhal, ale jinak drandím sám. V neděli se konala v Bělé časovka a na závod přijel strejda Jirouš v doprovodu tety Katky a Lúči. Doprovod si vyjel na kole na vyjížďku a pak se na nás ještě holky přišly podívat, už jsem je dlouho neviděl. Odpoledne táta odjel do Prahy na kole se strejdou Jiroušem a dalšíma dvěma. Tatínek si svojí letošní první jízdu na silničce pěkně užil a doma jsme jej našli docela unaveného.
Barunka si o víkendu užívala pozornosti babičky a dědy a tamních hraček. Nejoblíbenější má malou řehtačku od panenky, ale také si ráda hraje s velkými autíčky se setrvačníkem. Pro hračky si sama lezla do malé přepravky. Na kolínka si Bára stoupla i na kluzkém konferenčním stolku, ale o lezení se stále mluvit nedá.
V pondělí jsem byl na plavání a poprvé jsem si nasadil na hlavu plavecké brýle. Nejdřív jsem je na hlavu nasadit nechtěl, ale pak jsem zjistil, jaká je to s brejličkami pod vodou velká zábava a byl jsem pak víc pod hladinou než nad ní. Začínám občas mluvit v mužském rodě.
Ve středu 15. května jsem byl poprvé na závodě v orientačním běhu. Konalo se to v areálu Bohnické léčebny, byli jsme tam jako v lese. Potkal jsem se tam i s Barunkou Kalinovou. Vystartovali jsme sice společně bok po boku, ale Barunka chtěla běžet a já chtěl jen jít. Takže jsme se po první kontrole rozloučili. Na čtvrtou kontrolu jsem se sice rozběhl, ale po chvíli jsem chytal zajíce, takže dál z běhání moc nebylo. Kontroly mne bavilo štípat a cestou jsem zvládl prozkoumat spoustu zajímavého, např. starou pumpu a nějaký kovový nájezd, po kterém se dobře běhalo tam a zpět. Celé jsme to s maminkou a Barunkou obešli, docela mne to bavilo a příště bych rád šel zase a třeba budu i běhat.
Ve čtvrtek 16. května se Barunka sama zase začala snažit a na čtyřech párkrát nadzvedla ruce a kousínek popolezla. V pátek na plavání to trénovala zase. Tam jí ale nejvíc bavilo v šatně mizet pod skříňkami.
Víkend jsme si pěkně užili ve Starém Městě pod Landštejnem, kde se konaly závody MTBO. Spali jsme opět v autě a byla tam s námi i kámoška Ella. Společně jsme házeli kamínky do potoka, hráli si na hřišti i jezdili na šlapacích kolech.
Maminka si ze závodů přivezla velkou rýmu a kašel a tak v pondělí jsme většinu dne trávili s babičkou a maminka spala a snažila se vyléčit. Barunka se v pondělí 20. května poprvé postavila na nožičky, když se opřela o moji malou židličku nebo o dveře myčky. Moc se zlobila, když jí maminka sundala dolů.
čtvrtek 23. května 2013
pátek 10. května 2013
31. měsíc - jezdím na šlapacím kole (10.5.2013)
O víkendu 27.-28. dubna jsme byli letos poprvé v kempíku plných závodníků na kole. Jeli jsme na MTBO závody do Chrasti. Parádně jsem si to užil zejména ve společnosti s Ellou.
Od té doby, co jsem si půjčil od Tedíka šlapací kolo uběhl asi týden a já sám jezdím. První den jsem byl s pomocnými kolečky, ty ale tatínek sundal, protože mi spíše vadily. Další den mi maminka přidržovala za sedlo a na pár sekund mne občas pustila.
V úterý 30. dubna jsem šel dopoledne s maminkou na šlapací kolo a tentokrát jsem po rozjezdu jezdil úplně sám. Měl jsem sice pár padacích výstupů, ale to ještě vypiluji. Odpoledne k nám na návštěvu přijel kamarád Vojta s maminkou Ráďou. Pořádně jsme spolu dováděli nejdříve doma a potom i na hřišti. Já jsem tam jezdil na kole a Vojta na odrážedle.
Ve středu 1. května jsem ujel na šlapacím kole svůj první kilometr. Jel jsem s tátou do OBI a zpět. Bára už s maminčinou pomocí (za nožičky) docela kus lezla po čtyřech. Při cvičení na stole ale trošku bojují, Bára se vysmekává pryč.
Od té doby, co jsem si půjčil od Tedíka šlapací kolo uběhl asi týden a já sám jezdím. První den jsem byl s pomocnými kolečky, ty ale tatínek sundal, protože mi spíše vadily. Další den mi maminka přidržovala za sedlo a na pár sekund mne občas pustila.
V úterý 30. dubna jsem šel dopoledne s maminkou na šlapací kolo a tentokrát jsem po rozjezdu jezdil úplně sám. Měl jsem sice pár padacích výstupů, ale to ještě vypiluji. Odpoledne k nám na návštěvu přijel kamarád Vojta s maminkou Ráďou. Pořádně jsme spolu dováděli nejdříve doma a potom i na hřišti. Já jsem tam jezdil na kole a Vojta na odrážedle.
Ve středu 1. května jsem ujel na šlapacím kole svůj první kilometr. Jel jsem s tátou do OBI a zpět. Bára už s maminčinou pomocí (za nožičky) docela kus lezla po čtyřech. Při cvičení na stole ale trošku bojují, Bára se vysmekává pryč.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)